Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  7. ročník Astronomické olympiády 2009/2010 skončí pražským finále 28. května 2010

7. ročník Astronomické olympiády 2009/2010 skončí pražským finále 28. května 2010

Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
V pátek 28. května 2010 se v Praze uskuteční finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Gymnáziu Jana Keplera, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrží diplomy a řadu odměn. Výherci si odnesou astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 27. května 2010.

Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat a mj. také uskutečnit praktická pozorování pod oblohou.

Letošního, již sedmého ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 6 853 prací. Ve druhém (korespondenčním) kole odevzdalo své práce 804 dětí, ze kterých 50 nejlepších dorazí na pražské finále. Astronomická olympiáda probíhá také v kategorii určené pro 1. a 2. ročník středních škol (čtyřleté studium). Tuto kategorii ve spolupráci s Českou astronomickou společností zajišťuje Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě (http://planetarium.vsb.cz/). Finále proběhlo v Ostravě 21. května a výsledky budou zveřejněny společně se všemi kategoriemi nejpozději 1. 6. 2010 tiskovou zprávou a na webu http://olympiada.astro.cz. Středoškolské kategorie se zúčastnilo 503 studentů, ve finále úlohy řešilo 15. Zejména pro lokální media je zajímavé statistické rozdělení řešitelů podle krajů, viz http://olympiada.astro.cz/, v menu vybrat Aktuální ročník a dále si vybrat školní nebo korespondenční kolo a výsledky v jednotlivých kategoriích.

Na Astronomické olympiádě spolupracuje řada hvězdáren a planetárií v České republice v podobě konzultací. Ceny pro nejlepší finalisty v podobě astronomických dalekohledů poskytla firma Supra Praha, s.r.o. Partnery finále Astronomické olympiády jsou Nakladatelství Akademie věd ČR Academia, Společnost Astropis, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně, Hvězdárna a planetárium v Plzni, Hvězdárna v Úpici, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Hvězdárna Žebrák, Astronomický ústav AV ČR, pražské Kartografické vydavatelství Žaket, Agentura ProVás a Eurest. Na finále Astronomické olympiády a doprovodném programu se podílejí Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Gymnázium Jana Keplera, Astronomický ústav AV ČR a Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni.

Astronomická olympiáda je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A a je připravována ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni. Nemalé časové náklady, které Česká astronomická společnost na Astronomickou olympiádu vydává, jsou velmi dobře vynaloženy - podpora dětí se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc než co jim škola nezbytně předepisuje, je vynikající investice.

Finále Astronomické olympiády je přístupno pouze pozvaným a novinářům, rozhovory s vítězi po vyhlášení výsledků jsou možné. Podrobný program finále obou kategorií najdete níže a vše o Astronomické olympiádě (i o minulých ročnících) lze najít na http://olympiada.astro.cz. Tam také najdete např. seznam letošních finalistů včetně jejich školy a města, odkud jsou.

Program finále kategorie E-F 7. ročníku Astronomické olympiády 2009/10

pátek 28. května 2010

8.45 - 9.30 Registrace finalistů (Gymnázium Jana Keplera, Praha 6 - Pohořelec)
9.30 - 10.00 Zahájení finále
10.00 - 12.30 Finále Astronomické olympiády
12.30 - 12.45 Závěr finále
12.45 - 16.15 Přestávka na oběd, od 14.00 prohlídka Štefánikovy hvězdárny na Petříně
16.15 - 17.30 Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen

Místo konání: Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2, Praha 6 - Pohořelec.

Cenou pro první tři umístěné budou dalekohledy od firmy Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). Odměnu si ale odveze každý finalista.

Program finále kategorie G-H 7. ročníku Astronomické olympiády 2009/10

pátek 28. května 2010

10.00 - 11.00 Finále Astronomické olympiády - 1. část
11.00 - 11.15 Přestávka
11.15 - 13.15 Finále Astronomické olympiády - 2. část
13.15 - 16.15 Přestávka na oběd a na individuální prohlídku centra Prahy nebo Pražského hradu
16.15 - 17.30 Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen

Dopolední program finále se koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně (www.observatory.cz).

Odpolední část od 16:15 se koná v Gymnáziu Jana Keplera, Parléřova 2, Praha 6 - Pohořelec.

Cenou pro první tři umístěné budou dalekohledy od firmy Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). Odměnu si ale odveze každý finalista.

Kompletní tiskovou zprávu si můžete stáhnout ZDE (formát DOC; 110 kB).




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »