Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  7. ročník Astronomické olympiády 2009/2010 skončí pražským finále 28. května 2010

7. ročník Astronomické olympiády 2009/2010 skončí pražským finále 28. května 2010

Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
V pátek 28. května 2010 se v Praze uskuteční finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Gymnáziu Jana Keplera, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrží diplomy a řadu odměn. Výherci si odnesou astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 27. května 2010.

Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat a mj. také uskutečnit praktická pozorování pod oblohou.

Letošního, již sedmého ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 6 853 prací. Ve druhém (korespondenčním) kole odevzdalo své práce 804 dětí, ze kterých 50 nejlepších dorazí na pražské finále. Astronomická olympiáda probíhá také v kategorii určené pro 1. a 2. ročník středních škol (čtyřleté studium). Tuto kategorii ve spolupráci s Českou astronomickou společností zajišťuje Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě (http://planetarium.vsb.cz/). Finále proběhlo v Ostravě 21. května a výsledky budou zveřejněny společně se všemi kategoriemi nejpozději 1. 6. 2010 tiskovou zprávou a na webu http://olympiada.astro.cz. Středoškolské kategorie se zúčastnilo 503 studentů, ve finále úlohy řešilo 15. Zejména pro lokální media je zajímavé statistické rozdělení řešitelů podle krajů, viz http://olympiada.astro.cz/, v menu vybrat Aktuální ročník a dále si vybrat školní nebo korespondenční kolo a výsledky v jednotlivých kategoriích.

Na Astronomické olympiádě spolupracuje řada hvězdáren a planetárií v České republice v podobě konzultací. Ceny pro nejlepší finalisty v podobě astronomických dalekohledů poskytla firma Supra Praha, s.r.o. Partnery finále Astronomické olympiády jsou Nakladatelství Akademie věd ČR Academia, Společnost Astropis, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně, Hvězdárna a planetárium v Plzni, Hvězdárna v Úpici, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Hvězdárna Žebrák, Astronomický ústav AV ČR, pražské Kartografické vydavatelství Žaket, Agentura ProVás a Eurest. Na finále Astronomické olympiády a doprovodném programu se podílejí Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Gymnázium Jana Keplera, Astronomický ústav AV ČR a Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni.

Astronomická olympiáda je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A a je připravována ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni. Nemalé časové náklady, které Česká astronomická společnost na Astronomickou olympiádu vydává, jsou velmi dobře vynaloženy - podpora dětí se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc než co jim škola nezbytně předepisuje, je vynikající investice.

Finále Astronomické olympiády je přístupno pouze pozvaným a novinářům, rozhovory s vítězi po vyhlášení výsledků jsou možné. Podrobný program finále obou kategorií najdete níže a vše o Astronomické olympiádě (i o minulých ročnících) lze najít na http://olympiada.astro.cz. Tam také najdete např. seznam letošních finalistů včetně jejich školy a města, odkud jsou.

Program finále kategorie E-F 7. ročníku Astronomické olympiády 2009/10

pátek 28. května 2010

8.45 - 9.30 Registrace finalistů (Gymnázium Jana Keplera, Praha 6 - Pohořelec)
9.30 - 10.00 Zahájení finále
10.00 - 12.30 Finále Astronomické olympiády
12.30 - 12.45 Závěr finále
12.45 - 16.15 Přestávka na oběd, od 14.00 prohlídka Štefánikovy hvězdárny na Petříně
16.15 - 17.30 Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen

Místo konání: Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2, Praha 6 - Pohořelec.

Cenou pro první tři umístěné budou dalekohledy od firmy Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). Odměnu si ale odveze každý finalista.

Program finále kategorie G-H 7. ročníku Astronomické olympiády 2009/10

pátek 28. května 2010

10.00 - 11.00 Finále Astronomické olympiády - 1. část
11.00 - 11.15 Přestávka
11.15 - 13.15 Finále Astronomické olympiády - 2. část
13.15 - 16.15 Přestávka na oběd a na individuální prohlídku centra Prahy nebo Pražského hradu
16.15 - 17.30 Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen

Dopolední program finále se koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně (www.observatory.cz).

Odpolední část od 16:15 se koná v Gymnáziu Jana Keplera, Parléřova 2, Praha 6 - Pohořelec.

Cenou pro první tři umístěné budou dalekohledy od firmy Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). Odměnu si ale odveze každý finalista.

Kompletní tiskovou zprávu si můžete stáhnout ZDE (formát DOC; 110 kB).




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »