Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava Astronomie v průběhu staletí

Výstava Astronomie v průběhu staletí

Vstup na výstavu
Vstup na výstavu
Rádi bychom vás, zájemce o astronomii, pozvali na výstavu "Astronomie v průběhu staletí", která právě probíhá v prostorách vsetínského zámku. Stejně jako mnohé jiné projekty, je i tato výstava uspořádána u příležitosti čtyřstého výročí prvního pozorování noční oblohy pomocí dalekohledu. Opravdovým fandům astronomie již patrně není potřeba připomínat mnohokrát zdůrazňovaný význam tohoto výročí, proto mi spíše dovolte stručné seznámení s naší expozicí.

Co na výstavě uvidíte
Spolu s kolegy spoluautory jsme se pokusili návštěvníkům výstavy na čtrnácti panelech chronologicky představit významné milníky na dlouhé cestě, kterou astronomie urazila od prvních náznaků zájmu o dění na obloze v počátcích lidské civilizace až k obrovskému rozmachu objevů zaznamenaných ve dvacátém století. Naše procházka časem končí na prahu 21. století seznámením s posledními objevy a pohledem do nejbližší budoucnosti. Jeden z panelů výstavy je věnován české astronomii - ani na Járu Cimrmana jsme nezapomněli :-) Na samostatném panelu se také představí sama Hvězdárna Vsetín, tedy pořadatel výstavy.

Model světelného znečištění

Správné vs. špatné světlo
Správné vs. špatné světlo
Při procházce naší expozicí objevíte i panel, který je věnován jednomu z palčivých problémů současné astronomie - světelnému znečištění. A aby nezůstalo jen u suchého textového výkladu doplněném fotografiemi, vyrobili jsme i názorný model představující problém světelného znečištění takříkajíc v praxi. Na tomto modelu (lehce připomínající výřez z krajiny železničních vláčků) si sami můžete rozsvítit dvě miniatury pouličních lamp a názorně si tak vyzkoušet jak funguje správné a špatné osvětlení vozovky, domu a přírody.

Pár drobností na závěr

Dalekohled na výstavě
Dalekohled na výstavě
Přestože naše výstava nepatří k největším, snažili jsme se ji oživit několika interaktivními prvky. Již jsem se zmínil o modelu světelného znečištění. Dále je zde také panel s 3D prostorovými fotografiemi, které si můžete pomocí 3D anaglyfových brýlí prohlédnout. A nakonec se můžete zúčastit ankety o ceny, kterou jsme pro vás připravili. Příjemnou astronomickou atmosféru dokreslí i velkoplošná fotografie Měsíce umístěná nad vašimi hlavami či konstrukce čtyřiceticentimetrového Newtonova dalekohledu.

Případným návštěvníkům výstavy proto přejeme příjemně strávené chvíle při prohlídce naší expozice. Výstava byla zahájena 20. června a skončí pravděpodobně 1. listopadu.

Tým pracovníků Hvězdárny Vsetín




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »