Vstup na výstavuRádi bychom vás, zájemce o astronomii, pozvali na výstavu "Astronomie v průběhu staletí", která právě probíhá v prostorách vsetínského zámku. Stejně jako mnohé jiné projekty, je i tato výstava uspořádána u příležitosti čtyřstého výročí prvního pozorování noční oblohy pomocí dalekohledu. Opravdovým fandům astronomie již patrně není potřeba připomínat mnohokrát zdůrazňovaný význam tohoto výročí, proto mi spíše dovolte stručné seznámení s naší expozicí.
Co na výstavě uvidíte
Spolu s kolegy spoluautory jsme se pokusili návštěvníkům výstavy na čtrnácti panelech chronologicky představit významné milníky na dlouhé cestě, kterou astronomie urazila od prvních náznaků zájmu o dění na obloze v počátcích lidské civilizace až k obrovskému rozmachu objevů zaznamenaných ve dvacátém století. Naše procházka časem končí na prahu 21. století seznámením s posledními objevy a pohledem do nejbližší budoucnosti. Jeden z panelů výstavy je věnován české astronomii - ani na Járu Cimrmana jsme nezapomněli :-) Na samostatném panelu se také představí sama Hvězdárna Vsetín, tedy pořadatel výstavy.
Model světelného znečištění Správné vs. špatné světloPři procházce naší expozicí objevíte i panel, který je věnován jednomu z palčivých problémů současné astronomie - světelnému znečištění. A aby nezůstalo jen u suchého textového výkladu doplněném fotografiemi, vyrobili jsme i názorný model představující problém světelného znečištění takříkajíc v praxi. Na tomto modelu (lehce připomínající výřez z krajiny železničních vláčků) si sami můžete rozsvítit dvě miniatury pouličních lamp a názorně si tak vyzkoušet jak funguje správné a špatné osvětlení vozovky, domu a přírody.
Pár drobností na závěr Dalekohled na výstavěPřestože naše výstava nepatří k největším, snažili jsme se ji oživit několika interaktivními prvky. Již jsem se zmínil o modelu světelného znečištění. Dále je zde také panel s 3D prostorovými fotografiemi, které si můžete pomocí 3D anaglyfových brýlí prohlédnout. A nakonec se můžete zúčastit ankety o ceny, kterou jsme pro vás připravili. Příjemnou astronomickou atmosféru dokreslí i velkoplošná fotografie Měsíce umístěná nad vašimi hlavami či konstrukce čtyřiceticentimetrového Newtonova dalekohledu.
Případným návštěvníkům výstavy proto přejeme příjemně strávené chvíle při prohlídce naší expozice. Výstava byla zahájena 20. června a skončí pravděpodobně 1. listopadu.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4