Vstup na výstavuRádi bychom vás, zájemce o astronomii, pozvali na výstavu "Astronomie v průběhu staletí", která právě probíhá v prostorách vsetínského zámku. Stejně jako mnohé jiné projekty, je i tato výstava uspořádána u příležitosti čtyřstého výročí prvního pozorování noční oblohy pomocí dalekohledu. Opravdovým fandům astronomie již patrně není potřeba připomínat mnohokrát zdůrazňovaný význam tohoto výročí, proto mi spíše dovolte stručné seznámení s naší expozicí.
Co na výstavě uvidíte
Spolu s kolegy spoluautory jsme se pokusili návštěvníkům výstavy na čtrnácti panelech chronologicky představit významné milníky na dlouhé cestě, kterou astronomie urazila od prvních náznaků zájmu o dění na obloze v počátcích lidské civilizace až k obrovskému rozmachu objevů zaznamenaných ve dvacátém století. Naše procházka časem končí na prahu 21. století seznámením s posledními objevy a pohledem do nejbližší budoucnosti. Jeden z panelů výstavy je věnován české astronomii - ani na Járu Cimrmana jsme nezapomněli :-) Na samostatném panelu se také představí sama Hvězdárna Vsetín, tedy pořadatel výstavy.
Model světelného znečištění Správné vs. špatné světloPři procházce naší expozicí objevíte i panel, který je věnován jednomu z palčivých problémů současné astronomie - světelnému znečištění. A aby nezůstalo jen u suchého textového výkladu doplněném fotografiemi, vyrobili jsme i názorný model představující problém světelného znečištění takříkajíc v praxi. Na tomto modelu (lehce připomínající výřez z krajiny železničních vláčků) si sami můžete rozsvítit dvě miniatury pouličních lamp a názorně si tak vyzkoušet jak funguje správné a špatné osvětlení vozovky, domu a přírody.
Pár drobností na závěr Dalekohled na výstavěPřestože naše výstava nepatří k největším, snažili jsme se ji oživit několika interaktivními prvky. Již jsem se zmínil o modelu světelného znečištění. Dále je zde také panel s 3D prostorovými fotografiemi, které si můžete pomocí 3D anaglyfových brýlí prohlédnout. A nakonec se můžete zúčastit ankety o ceny, kterou jsme pro vás připravili. Příjemnou astronomickou atmosféru dokreslí i velkoplošná fotografie Měsíce umístěná nad vašimi hlavami či konstrukce čtyřiceticentimetrového Newtonova dalekohledu.
Případným návštěvníkům výstavy proto přejeme příjemně strávené chvíle při prohlídce naší expozice. Výstava byla zahájena 20. června a skončí pravděpodobně 1. listopadu.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
Výsledok fotenia v rámci testovania automatizácie astrobúdky. Žiaľ dát je menej ako som čakal, ale občas to dopadlo tak, že teleskop kvôli falošnému poplachu z môjho safety systému čušal pod zatiahnutou strechou a ešte na truc fotil stenu astrobúdky ????
A k tomu ešte "výkonný" čínsky napájací zdroj rušil kompletne komunikáciu na USB zbernici. Trocha to trvalo kým som zistil kde je problém ???? Ale už to konečne začína fungovať k mojej spokojnosti ????
Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina typu H II nachádzajúca sa v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj „Tulipánová hmlovina“, pretože na fotografiách pripomína obrys tulipánu. Do katalógu hmlovín ju v roku 1959 zaradil astronóm Stewart Sharpless. Od Zeme je vzdialená približne 6 000 svetelných rokov (5,7×10¹⁶ km; 3,5×10¹⁶ míľ).
Sh 2-101 sa z pohľadu zo Zeme nachádza v blízkosti mikro-kvasaru Cygnus X-1, ktorý je miestom jedného z prvých podozrení na existenciu čiernej diery. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodná hviezda objektu Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a s polomerom 20-násobku polomeru Slnka. Obežná doba tejto dvojhviezdy je 5,8 dňa a ich vzájomná vzdialenosť je 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 60x120sec. R, 55x120sec. G, 40x120sec. B, 80x60sec. L, 45x600sec Halpha, 18x600sec. O3, 20x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
5.7. až 2.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4