Vstup na výstavuRádi bychom vás, zájemce o astronomii, pozvali na výstavu "Astronomie v průběhu staletí", která právě probíhá v prostorách vsetínského zámku. Stejně jako mnohé jiné projekty, je i tato výstava uspořádána u příležitosti čtyřstého výročí prvního pozorování noční oblohy pomocí dalekohledu. Opravdovým fandům astronomie již patrně není potřeba připomínat mnohokrát zdůrazňovaný význam tohoto výročí, proto mi spíše dovolte stručné seznámení s naší expozicí.
Co na výstavě uvidíte
Spolu s kolegy spoluautory jsme se pokusili návštěvníkům výstavy na čtrnácti panelech chronologicky představit významné milníky na dlouhé cestě, kterou astronomie urazila od prvních náznaků zájmu o dění na obloze v počátcích lidské civilizace až k obrovskému rozmachu objevů zaznamenaných ve dvacátém století. Naše procházka časem končí na prahu 21. století seznámením s posledními objevy a pohledem do nejbližší budoucnosti. Jeden z panelů výstavy je věnován české astronomii - ani na Járu Cimrmana jsme nezapomněli :-) Na samostatném panelu se také představí sama Hvězdárna Vsetín, tedy pořadatel výstavy.
Model světelného znečištění Správné vs. špatné světloPři procházce naší expozicí objevíte i panel, který je věnován jednomu z palčivých problémů současné astronomie - světelnému znečištění. A aby nezůstalo jen u suchého textového výkladu doplněném fotografiemi, vyrobili jsme i názorný model představující problém světelného znečištění takříkajíc v praxi. Na tomto modelu (lehce připomínající výřez z krajiny železničních vláčků) si sami můžete rozsvítit dvě miniatury pouličních lamp a názorně si tak vyzkoušet jak funguje správné a špatné osvětlení vozovky, domu a přírody.
Pár drobností na závěr Dalekohled na výstavěPřestože naše výstava nepatří k největším, snažili jsme se ji oživit několika interaktivními prvky. Již jsem se zmínil o modelu světelného znečištění. Dále je zde také panel s 3D prostorovými fotografiemi, které si můžete pomocí 3D anaglyfových brýlí prohlédnout. A nakonec se můžete zúčastit ankety o ceny, kterou jsme pro vás připravili. Příjemnou astronomickou atmosféru dokreslí i velkoplošná fotografie Měsíce umístěná nad vašimi hlavami či konstrukce čtyřiceticentimetrového Newtonova dalekohledu.
Případným návštěvníkům výstavy proto přejeme příjemně strávené chvíle při prohlídce naší expozice. Výstava byla zahájena 20. června a skončí pravděpodobně 1. listopadu.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Kometa C/2025 A6 (Lemmon). Měřítko snímku je 2.2"/px (proti originálu 2x zmenšeno), sever je nahoře, východ vlevo. Výška nad obzorem zhruba 20 stupňů. Mezery ve stopách hvězd vznikly vyházením snímků se stopami družic v těsné blízkosti obrazu komety. Vzdálenost od Země 2.061 au, od Slunce 1.503 au.