Vstup na výstavuRádi bychom vás, zájemce o astronomii, pozvali na výstavu "Astronomie v průběhu staletí", která právě probíhá v prostorách vsetínského zámku. Stejně jako mnohé jiné projekty, je i tato výstava uspořádána u příležitosti čtyřstého výročí prvního pozorování noční oblohy pomocí dalekohledu. Opravdovým fandům astronomie již patrně není potřeba připomínat mnohokrát zdůrazňovaný význam tohoto výročí, proto mi spíše dovolte stručné seznámení s naší expozicí.
Co na výstavě uvidíte
Spolu s kolegy spoluautory jsme se pokusili návštěvníkům výstavy na čtrnácti panelech chronologicky představit významné milníky na dlouhé cestě, kterou astronomie urazila od prvních náznaků zájmu o dění na obloze v počátcích lidské civilizace až k obrovskému rozmachu objevů zaznamenaných ve dvacátém století. Naše procházka časem končí na prahu 21. století seznámením s posledními objevy a pohledem do nejbližší budoucnosti. Jeden z panelů výstavy je věnován české astronomii - ani na Járu Cimrmana jsme nezapomněli :-) Na samostatném panelu se také představí sama Hvězdárna Vsetín, tedy pořadatel výstavy.
Model světelného znečištění Správné vs. špatné světloPři procházce naší expozicí objevíte i panel, který je věnován jednomu z palčivých problémů současné astronomie - světelnému znečištění. A aby nezůstalo jen u suchého textového výkladu doplněném fotografiemi, vyrobili jsme i názorný model představující problém světelného znečištění takříkajíc v praxi. Na tomto modelu (lehce připomínající výřez z krajiny železničních vláčků) si sami můžete rozsvítit dvě miniatury pouličních lamp a názorně si tak vyzkoušet jak funguje správné a špatné osvětlení vozovky, domu a přírody.
Pár drobností na závěr Dalekohled na výstavěPřestože naše výstava nepatří k největším, snažili jsme se ji oživit několika interaktivními prvky. Již jsem se zmínil o modelu světelného znečištění. Dále je zde také panel s 3D prostorovými fotografiemi, které si můžete pomocí 3D anaglyfových brýlí prohlédnout. A nakonec se můžete zúčastit ankety o ceny, kterou jsme pro vás připravili. Příjemnou astronomickou atmosféru dokreslí i velkoplošná fotografie Měsíce umístěná nad vašimi hlavami či konstrukce čtyřiceticentimetrového Newtonova dalekohledu.
Případným návštěvníkům výstavy proto přejeme příjemně strávené chvíle při prohlídce naší expozice. Výstava byla zahájena 20. června a skončí pravděpodobně 1. listopadu.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236