Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší dalekohled bude mít průměr 30 m

Největší dalekohled bude mít průměr 30 m

Thirty Meter Telescope
Thirty Meter Telescope
Na tomto uměleckém vyobrazení je vidět předpokládaný vzhled dalekohledu TMT (Thirty Meter Telescope), jehož stavbu schválilo 21. 7. 2009 konsorcium amerických a kanadských univerzit. Nový největší dalekohled světa bude vybaven objektivem o průměru 30 m a bude umístěn na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy). Další zvažovanou lokalitou pro stavbu dalekohledu byla oblast v pohoří Cerro Armazones (Chile).

Jak uvádějí astronomové, tento budoucí největší dalekohled světa bude schopen dohlédnout do vzdálenosti 13 miliard světelných let a letmo zahlédnout první roky existence našeho vesmíru (stáří vesmíru se podle současných pozorování odhaduje na 13,7 miliardy roků).

Hlavní zrcadlo dalekohledu o průměru 30 m - což zhruba odpovídá rozpětí křídel letounu Boeing 737 - dokáže soustředit slabé světlo, které strávilo 13 miliard roků na cestě k Zemi. To znamená, že astronomové budou schopni při pohledu tímto dalekohledem pořídit fotografie prvních hvězd a galaxií, které se vytvořily přibližně 400 miliónů roků po vzniku vesmíru.

Thirty Meter Telescope
Thirty Meter Telescope
Observatoř, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2018, bude vybudována na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea, která je mezi astronomy velice populární, protože její vrchol leží nad oblaky, v nadmořské výšce 4 208 m. Zde se astronomům otevírá pohled na jasnou oblohu přibližně 300 dnů v roce.

Havajské ostrovy jsou izolované místo uprostřed Tichého oceánu, což také znamená poměrně nízké znečištění ovzduší. Několik málo měst na ostrově Big Island rovněž znamená zanedbatelné světelné znečištění, což nenarušuje astronomická pozorování.

Richard Ellis, profesor astronomie na California Institute of Technology a člen výboru pro stavbu dalekohledu TMT prohlásil, že Mauna Kea má vysokou nadmořskou výšku, atmosféra je zde poměrně suchá (obsahuje málo vodních par) a průměrná teplota v průběhu dne málo kolísá - což jsou samé výhodné faktory pro stavbu nového velkého dalekohledu.

Výstavbu dalekohledu budou zajišťovat University of California, California Institute of Technology a Association of Canadian Universities for Research in Astronomy.

Současné největší dalekohledy světa jsou rovněž umístěny na vrcholu sopky Mauna Kea, avšak průměry jejich objektivů jsou 3krát menší (Keck Telescope, průměr 10 m), než tomu bude u nového dalekohledu TMT. Současné dalekohledy neumožňují běžně pohled na stovky planet, obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce a na blízké hvězdy, jako to bude možné pomocí nového velkého dalekohledu.

Avšak titulem největšího dalekohledu světa se tento přístroj pravděpodobně nebude honosit příliš dlouho.

Společenství evropských států plánuje postavit velký evropský dalekohled EELT (European Extremely Large Telescope), jehož objektiv bude mít průměr 42 m. K výstavbě dalekohledu se zvažují místa v Argentině, Chile, Maroku a Španělsku. Výběr definitivního místa pro výstavbu se očekává v příštím roce, dalekohled by měl uskutečnit první pozorování rovněž v roce 2018.

Jiná skupina univerzit plánuje také v roce 2018 dokončit stavbu dalekohledu GMT (Giant Magellan Telescope), jehož objektiv bude mít průměr 24,5 m. Vybudován bude v oblasti Las Campanas (Chile).

Rolf Kudritzki, ředitel Institute for Astronomy (University of Hawaii) řekl, že lokalita Havajských ostrovů na severní polokouli bude doplněna dalším velkým dalekohledem - GMT - na jižní polokouli naší planety, a to v Chile.

"Domnívám se, že všichni astronomové na celém světě mohou být šťastní, protože v podstatě dva velké dalekohledy budou schopny pokrýt svými pozorováními celou oblohu. Pro astronomy je to velmi důležité rozhodnutí," dodává Kudritzki.

Thirty Meter Telescope
Thirty Meter Telescope
Dalekohled TMT bude typu Ritchey-Chretien na alt-azimutální montáži. Objektiv o průměru 30 m bude složen ze 492 hexagonálních segmentů o průměru 1,4 m. Optickou část dalekohledu bude tvořit ještě sekundární a terciální zrcadlo včetně systému adaptivní optiky. Celková hmotnost pohyblivé části dalekohledu (včetně vědeckých přístrojů) bude 2 000 tun.

Zdroj: physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »