Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší dalekohled bude mít průměr 30 m

Největší dalekohled bude mít průměr 30 m

Thirty Meter Telescope
Thirty Meter Telescope
Na tomto uměleckém vyobrazení je vidět předpokládaný vzhled dalekohledu TMT (Thirty Meter Telescope), jehož stavbu schválilo 21. 7. 2009 konsorcium amerických a kanadských univerzit. Nový největší dalekohled světa bude vybaven objektivem o průměru 30 m a bude umístěn na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy). Další zvažovanou lokalitou pro stavbu dalekohledu byla oblast v pohoří Cerro Armazones (Chile).

Jak uvádějí astronomové, tento budoucí největší dalekohled světa bude schopen dohlédnout do vzdálenosti 13 miliard světelných let a letmo zahlédnout první roky existence našeho vesmíru (stáří vesmíru se podle současných pozorování odhaduje na 13,7 miliardy roků).

Hlavní zrcadlo dalekohledu o průměru 30 m - což zhruba odpovídá rozpětí křídel letounu Boeing 737 - dokáže soustředit slabé světlo, které strávilo 13 miliard roků na cestě k Zemi. To znamená, že astronomové budou schopni při pohledu tímto dalekohledem pořídit fotografie prvních hvězd a galaxií, které se vytvořily přibližně 400 miliónů roků po vzniku vesmíru.

Thirty Meter Telescope
Thirty Meter Telescope
Observatoř, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2018, bude vybudována na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea, která je mezi astronomy velice populární, protože její vrchol leží nad oblaky, v nadmořské výšce 4 208 m. Zde se astronomům otevírá pohled na jasnou oblohu přibližně 300 dnů v roce.

Havajské ostrovy jsou izolované místo uprostřed Tichého oceánu, což také znamená poměrně nízké znečištění ovzduší. Několik málo měst na ostrově Big Island rovněž znamená zanedbatelné světelné znečištění, což nenarušuje astronomická pozorování.

Richard Ellis, profesor astronomie na California Institute of Technology a člen výboru pro stavbu dalekohledu TMT prohlásil, že Mauna Kea má vysokou nadmořskou výšku, atmosféra je zde poměrně suchá (obsahuje málo vodních par) a průměrná teplota v průběhu dne málo kolísá - což jsou samé výhodné faktory pro stavbu nového velkého dalekohledu.

Výstavbu dalekohledu budou zajišťovat University of California, California Institute of Technology a Association of Canadian Universities for Research in Astronomy.

Současné největší dalekohledy světa jsou rovněž umístěny na vrcholu sopky Mauna Kea, avšak průměry jejich objektivů jsou 3krát menší (Keck Telescope, průměr 10 m), než tomu bude u nového dalekohledu TMT. Současné dalekohledy neumožňují běžně pohled na stovky planet, obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce a na blízké hvězdy, jako to bude možné pomocí nového velkého dalekohledu.

Avšak titulem největšího dalekohledu světa se tento přístroj pravděpodobně nebude honosit příliš dlouho.

Společenství evropských států plánuje postavit velký evropský dalekohled EELT (European Extremely Large Telescope), jehož objektiv bude mít průměr 42 m. K výstavbě dalekohledu se zvažují místa v Argentině, Chile, Maroku a Španělsku. Výběr definitivního místa pro výstavbu se očekává v příštím roce, dalekohled by měl uskutečnit první pozorování rovněž v roce 2018.

Jiná skupina univerzit plánuje také v roce 2018 dokončit stavbu dalekohledu GMT (Giant Magellan Telescope), jehož objektiv bude mít průměr 24,5 m. Vybudován bude v oblasti Las Campanas (Chile).

Rolf Kudritzki, ředitel Institute for Astronomy (University of Hawaii) řekl, že lokalita Havajských ostrovů na severní polokouli bude doplněna dalším velkým dalekohledem - GMT - na jižní polokouli naší planety, a to v Chile.

"Domnívám se, že všichni astronomové na celém světě mohou být šťastní, protože v podstatě dva velké dalekohledy budou schopny pokrýt svými pozorováními celou oblohu. Pro astronomy je to velmi důležité rozhodnutí," dodává Kudritzki.

Thirty Meter Telescope
Thirty Meter Telescope
Dalekohled TMT bude typu Ritchey-Chretien na alt-azimutální montáži. Objektiv o průměru 30 m bude složen ze 492 hexagonálních segmentů o průměru 1,4 m. Optickou část dalekohledu bude tvořit ještě sekundární a terciální zrcadlo včetně systému adaptivní optiky. Celková hmotnost pohyblivé části dalekohledu (včetně vědeckých přístrojů) bude 2 000 tun.

Zdroj: physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »