Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Konference - Keplerův odkaz v kosmickém věku
IYA 2009 Vytisknout článek

Konference - Keplerův odkaz v kosmickém věku

Konference - Keplerův odkaz v kosmickém věku
Konference - Keplerův odkaz v kosmickém věku
Národní technické muzeum se rozhodlo v rámci projektu Mezinárodního roku astronomie uspořádat ve dnech 24.-27. srpna 2009 v budově muzea Mezinárodní konferenci Keplerův odkaz v kosmickém věku (400 let od publikace Keplerovy Astronomia Nova).

Konference je připravována ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, Českým vysokým učením technickým, Akademií věd ČR, Radou vědeckých společností ČR, Astronomickým ústavem AV ČR, Fyzikálním ústavem AV ČR, Filozofickým ústavem AV ČR, Matematicko-fyzikální fakultou UK, Astronomickým ústavem UK, Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky MU v Brně, Českou astronomickou společností ČR, Společností pro dějiny věd a techniky ČR, Štefánikovou hvězdárnou v Praze, Hvězdárnou v Úpici, Hvězdárnou a planetáriem v Českých Budějovicích.

V letech 1600-1609 pracoval Johanes Kepler v Praze na svém stěžejním díle Astronomia Nova. Tato publikace obsahovala odvození a formulaci prvních dvou zákonů o pohybu těles ve Sluneční soustavě. O deset let později pak vyšla v Linci jeho práce Harmonices mundi, ve které je publikován třetí zákon. Zveřejněné Keplerovy závěry dovršily koperníkovský převrat v astronomii, zpřesnily základy astronomie a staly se východiskem nové etapy vývoje lidského poznání zasahujícího do celé řady vědních disciplin i do celkové změny filozofického vidění světa. Jím popsané zákonitosti tvoří základní zdroje nejen moderní astronomie, ale byly i impulsem rozvoje mechaniky a jejího matematického zvládání.

Přednášky budou přístupné i veřejnosti

Pondělí 24. 08. 2009
14:00 - 14:30 Terry Mahoney: The slow death of circular motion
14:30 - 15:00 A. E. L. Davis: Physical hypotheses versus physical realitydiffering implications of these concepts in Kepler's astronomy, especially Astronomia Nova
15:00 - 15:30 Sigurd Toennessen: The missing link of Astronomia Nova. Kepler's unrecognized dynamics of planetary motion
16:00 - 16:30 Gheorghe Stratan: Astronomia Nova in Romania
16:30 - 17:00 Tomáš Nejeschleba: The Relationship between Johannes Jessenius and Johannes Kepler
17:00 - 17:30 John McFarland: Let's Translate Kepler's Letters into English

Úterý 25. 08. 2009
08:30 - 09:00 Rostislav Rajchl: Astronomy in the work of Jan Amos Comenius
09:00 - 09:30 J. V. Field: Kepler´s Place in the History of Science
09:30 - 10:00 Igor Janovský: Tycho Brahe´s DeathOld and New Stories
10:30 - 11:00 Josef Smolka: Tycho Brahe and Tadeas Hajek
11:00 - 11:30 Mario Freitas: A Satellite Amateur Observation as a Motion to Learning Kepler's Third Law and Universal Gravitation
11:30 - 12:00 Hiroshi Ozaki: Kepler's Second Law in the Three-Body Problem
12:00 - 12:30 Martin Šolc: Brahe and Kepler in arce BenatkyLetters, meetings, observations

Středa 26. 08. 2009
08:30 - 09:00 Zdislav Šíma: Astronomical clocks - Trying to bring them to the life
09:00 - 09:30 Vicent J. Martinez: Kepler and Galileo, the strange relation between two great astronomers
09:30 - 10:00 Gerhard Betsch: Mathematical subjects in the correspondence of Kepler, Maestlin and Wilhelm Schickard
10:00 - 10:30 Suzanne Debarbat: Kepler's Herritage among Astronomers from 1609 to the Space Age
11:00 - 11:30 Antonín Švejda: Four Kepler´s Steps in Prague
11:30 - 12:00 Anna Maria Lombardi: The law of eaqual areas and the law of free fallKepler and Galilei skating on thin ice
12:00 - 12:30 Alena Šolcová: Mathematical aspects of Kepler's work
14:00 - 14:30 Alena Hadravová, Petr Hadrava: Kepler's Conversation with Galileo
14:30 - 15:00 Ernst-Reinhold Mewes: How to perceive the Earth's precession by means of Brahe's star catalogue. - Hipparchos' method applied to coelestial globes in Kepler's era
15:00 - 15:30 Michael Rosa: How precise and accurate are Tycho's data really?
16:00 - 16:30 Stefan Porubský: Prostaphaeresis - a forgotten algorithm
16:30 - 17:00 Jason Ross: Teaching the Astronomia NovaPedagogical Techniques and Challenges of Using Computer Animations
17:00 - 17:30 Tezira Olobo-Lalobo: Keplerian Solutions to Today's Economic, Political and Cultural Crises

Více informací na www.ntm.cz/kepler2009, e-mail: kepler@ntm.cz




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »