Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Valašské Meziříčí přivítala milióntého návštěvníka!

Hvězdárna Valašské Meziříčí přivítala milióntého návštěvníka!

Milióntý návštěvník Hvězdárny Valašské Meziříčí
Milióntý návštěvník Hvězdárny Valašské Meziříčí
Dlouho očekávaná událost se stala skutečností. Vstupní bránu Hvězdárny Valašské Meziříčí překročil - aniž něco tušil - návštěvník s pořadovým číslem 1 000 000. Stalo se tak ve středu 29. července 2009 v podvečerních hodinách.

Díky pečlivě vedené evidenci uspořádaných akcí a jejich návštěvníků jsme byli přesvědčeni, že v letošním roce přivítáme na Hvězdárně Valašské Meziříčí jubilejního návštěvníka. Informovali jsme o tom například v článku Již letos přivítáme milióntého návštěvníka! v lednu letošního roku.

Kromě toho jsme pro zájemce vyhlásili malou tipovací soutěž. Tipující měli uhodnout den, kdy podle jejich předpokladu hvězdárnu milióntý návštěvník navštíví. Podrobnější informace viz článek: Hvězdárna Valašské Meziříčí vyhlásila malou tipovací soutěž. Výhercem této soutěže se stal pan Ing. Jiří Smrčka, který uvedl, že se tak stane 1. 10. 2009. Zmýlil se tedy o 63 dny. Brzy od nás může očekávat drobnou astronomickou cenu jako upomínku na účast v této ojedinělé tipovací soutěži.

Vraťme se ale k osobě milióntého návštěvníka. Vzhledem k tomu, že v průběhu letních prázdnin je v letošním roce Hvězdárna Valašské Meziříčí otevřena téměř nepřetržitě - každý den včetně víkendu od 9:00 do 16:00 hodin a každý pracovní den večer - návštěvníci postupně snižovali počet lidí, scházejících k očekávanému číslu 1 000 000. Období letních dovolených využili k návštěvě nejen krásné valašské přírody, ale i hvězdárny, rekreanti například z Tábora, Náchoda, Svitav či Košic.

Ve středu 29. července pořádala Hvězdárna Valašské Meziříčí přednášku pro veřejnost s názvem "Člověk na Měsíci", která byla věnována 40. výročí přistání prvních pozemšťanů na povrchu Měsíce. Poměrně vysoká účast dávala tušit, že jubilejní návštěvník je již "za dveřmi". A skutečně. Na další akci - tj. na pravidelný večerní program u dalekohledu - přišlo ještě více návštěvníků. A mezi nimi pan Aleš Nejedlý z Valašského Meziříčí. A nepřišel sám. Vzal sebou i své děti. A jak se nám přiznal, nechodí na hvězdárnu sice příliš často, ale každý rok alespoň jednou na nějakou astronomickou akci zavítá.

Milióntý návštěvník Hvězdárny Valašské Meziříčí
Milióntý návštěvník Hvězdárny Valašské Meziříčí
Při vstupu na hvězdárnu byl ze zájmu pracovníků hvězdárny o jeho osobu poněkud překvapen. Na památku obdržel speciální diplom, který mu vlastnoručně namaloval autor řady astronomických vtipů a odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí Ladislav Šmelcer, který mu jej také osobně předal. Kromě diplomu obdržel pan Aleš Nejedlý tašku astronomické literatury, kterou bude muset i s rodinou prostudovat.

Hned další den zavítali na hvězdárnu další zájemci o seznámení nejen se současnou hvězdárnou, jejím vybavením a činností, ale i s historickým objektem Ballnerovy hvězdárny z roku 1929. Začalo odpočítávání dalšího miliónu návštěvníků Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Vítejte u nás.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »