Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Valašské Meziříčí přivítala milióntého návštěvníka!

Hvězdárna Valašské Meziříčí přivítala milióntého návštěvníka!

Milióntý návštěvník Hvězdárny Valašské Meziříčí
Milióntý návštěvník Hvězdárny Valašské Meziříčí
Dlouho očekávaná událost se stala skutečností. Vstupní bránu Hvězdárny Valašské Meziříčí překročil - aniž něco tušil - návštěvník s pořadovým číslem 1 000 000. Stalo se tak ve středu 29. července 2009 v podvečerních hodinách.

Díky pečlivě vedené evidenci uspořádaných akcí a jejich návštěvníků jsme byli přesvědčeni, že v letošním roce přivítáme na Hvězdárně Valašské Meziříčí jubilejního návštěvníka. Informovali jsme o tom například v článku Již letos přivítáme milióntého návštěvníka! v lednu letošního roku.

Kromě toho jsme pro zájemce vyhlásili malou tipovací soutěž. Tipující měli uhodnout den, kdy podle jejich předpokladu hvězdárnu milióntý návštěvník navštíví. Podrobnější informace viz článek: Hvězdárna Valašské Meziříčí vyhlásila malou tipovací soutěž. Výhercem této soutěže se stal pan Ing. Jiří Smrčka, který uvedl, že se tak stane 1. 10. 2009. Zmýlil se tedy o 63 dny. Brzy od nás může očekávat drobnou astronomickou cenu jako upomínku na účast v této ojedinělé tipovací soutěži.

Vraťme se ale k osobě milióntého návštěvníka. Vzhledem k tomu, že v průběhu letních prázdnin je v letošním roce Hvězdárna Valašské Meziříčí otevřena téměř nepřetržitě - každý den včetně víkendu od 9:00 do 16:00 hodin a každý pracovní den večer - návštěvníci postupně snižovali počet lidí, scházejících k očekávanému číslu 1 000 000. Období letních dovolených využili k návštěvě nejen krásné valašské přírody, ale i hvězdárny, rekreanti například z Tábora, Náchoda, Svitav či Košic.

Ve středu 29. července pořádala Hvězdárna Valašské Meziříčí přednášku pro veřejnost s názvem "Člověk na Měsíci", která byla věnována 40. výročí přistání prvních pozemšťanů na povrchu Měsíce. Poměrně vysoká účast dávala tušit, že jubilejní návštěvník je již "za dveřmi". A skutečně. Na další akci - tj. na pravidelný večerní program u dalekohledu - přišlo ještě více návštěvníků. A mezi nimi pan Aleš Nejedlý z Valašského Meziříčí. A nepřišel sám. Vzal sebou i své děti. A jak se nám přiznal, nechodí na hvězdárnu sice příliš často, ale každý rok alespoň jednou na nějakou astronomickou akci zavítá.

Milióntý návštěvník Hvězdárny Valašské Meziříčí
Milióntý návštěvník Hvězdárny Valašské Meziříčí
Při vstupu na hvězdárnu byl ze zájmu pracovníků hvězdárny o jeho osobu poněkud překvapen. Na památku obdržel speciální diplom, který mu vlastnoručně namaloval autor řady astronomických vtipů a odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí Ladislav Šmelcer, který mu jej také osobně předal. Kromě diplomu obdržel pan Aleš Nejedlý tašku astronomické literatury, kterou bude muset i s rodinou prostudovat.

Hned další den zavítali na hvězdárnu další zájemci o seznámení nejen se současnou hvězdárnou, jejím vybavením a činností, ale i s historickým objektem Ballnerovy hvězdárny z roku 1929. Začalo odpočítávání dalšího miliónu návštěvníků Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Vítejte u nás.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »