Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nebojte se kreslit planety

Nebojte se kreslit planety

Kresba číslo 3
Kresba číslo 3
V poslední době se planety, zejména Jupiter, dostaly po několika letech opět do popředí zájmu. Navíc se rozšířilo vlastnictví digitálních fotoaparátů a rychlejších počítačů, takže víc lidí používá i software na zpracování snímků. Též existují novější a lepší verze softwaru, než před pár lety. Proto i u nás se objevují úspěšní fotografové Jupiteru; jimi uveřejňované snímky jsou v mnoha případech podstatně kvalitnější než třeba v roce 2006.

Přibývá také lidí, kteří kreslí. Kreslením se člověk naučí mnohem kvalitněji vnímat to, co vidí. A to natolik kvalitně, že si umí udělat vlastní nezkreslenou představu o tom, co je vizuálně vidět, a nepodléhá zaběhnutým klišé. A kdyby vizuální pozorování (kreslení) planet nepřineslo astronomu-amatérovi víc, než to — i to je velké vítězství zdravého rozumu nad schématickou povrchností.

K napsání tohoto článku mě přivedlo nedávné zjištění, že i úplný začátečník, pokud k tomu má vlohy a je dobrý pozorovatel, může udělat velmi dobře vypadající, a přitom střízlivou (realistickou) kresbu Jupiteru (zejména kresba č. 4).

Níže přikládám porovnání kreseb tří pozorovatelů Jupiteru:


Kresba číslo 1
Kresba číslo 1
Petr Sklář, 15. 8. 2009, refraktor 102/1000, zv. 166x, seeing 5/10, čas 20:25 - 20:35 UT (jih dole, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2005
(zdroj: http://astronomy-sklarp.wz.cz)
Kresba číslo 2
Kresba číslo 2
Petr Sklář, 15. 8. 2009, refraktor 102/1000, zv. 166x, 250x, seeing 8-9/10, čas 22:50 - 23:05 UT (jih dole, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2005
(zdroj: http://astronomy-sklarp.wz.cz)
Kresba číslo 3
Kresba číslo 3
Lukáš Křivonožka, 18. 8. 2009, Newton 170/1200, zv. 130x, seeing 4/10, čas 22:53 - 23:05 UT (jih nahoře, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2009
Kresba číslo 4
Kresba číslo 4
Monika Chrástková, noc 19. - 20. 8. 2009, dalekohled TAL 100/1000, zv. 111x (okulár 9 mm; jih nahoře, západ vlevo) — podle všeho její první kresba.
(zdroj: http://moonulkin.blog.cz/0908/stare-hute-19-20-8-2009)

Je to individuální. Ne každý je kreslení planet schopen. Ale těší mě, že jsou lidé, kteří k tomu předpoklady mají, dokonce tak dobré, že i na jejich prvních kresbách je to patrné. Otázka samozřejmě je, jestli se v tom budou dále zdokonalovat — což závisí na tom, jestli je to bude bavit (protože amatér to dělá jen, když ho to baví).

Poznámka: Kresby jsou upraveny jednotným způsobem: černě ohraničeny, zploštění kotoučku upraveno na správné, tj. 1:1,04, velikost 300x300 pixelů, rovníkový průměr Jupiteru tvoří prostředních 80% délky.

Vizuální pozorovatele Marsu a Jupiteru sdružuje v České republice Česká skupina pozorovatelů planet, http://cspp.astro.cz, která programově navazuje na odkaz bývalé Planetární sekce České astronomické společnosti. Výše uvedené kresby uveřejnili autoři také na Astronomickém fóru, http://www.astro-forum.cz.

Zdroje a doporučené:
[1] Pozorujeme planety, Zdeněk Pokorný, Pavel Příhoda, Praha 1988
[2] Česká skupina pozorovatelů planet




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »