Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nebojte se kreslit planety

Nebojte se kreslit planety

Kresba číslo 3
Kresba číslo 3
V poslední době se planety, zejména Jupiter, dostaly po několika letech opět do popředí zájmu. Navíc se rozšířilo vlastnictví digitálních fotoaparátů a rychlejších počítačů, takže víc lidí používá i software na zpracování snímků. Též existují novější a lepší verze softwaru, než před pár lety. Proto i u nás se objevují úspěšní fotografové Jupiteru; jimi uveřejňované snímky jsou v mnoha případech podstatně kvalitnější než třeba v roce 2006.

Přibývá také lidí, kteří kreslí. Kreslením se člověk naučí mnohem kvalitněji vnímat to, co vidí. A to natolik kvalitně, že si umí udělat vlastní nezkreslenou představu o tom, co je vizuálně vidět, a nepodléhá zaběhnutým klišé. A kdyby vizuální pozorování (kreslení) planet nepřineslo astronomu-amatérovi víc, než to — i to je velké vítězství zdravého rozumu nad schématickou povrchností.

K napsání tohoto článku mě přivedlo nedávné zjištění, že i úplný začátečník, pokud k tomu má vlohy a je dobrý pozorovatel, může udělat velmi dobře vypadající, a přitom střízlivou (realistickou) kresbu Jupiteru (zejména kresba č. 4).

Níže přikládám porovnání kreseb tří pozorovatelů Jupiteru:


Kresba číslo 1
Kresba číslo 1
Petr Sklář, 15. 8. 2009, refraktor 102/1000, zv. 166x, seeing 5/10, čas 20:25 - 20:35 UT (jih dole, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2005
(zdroj: http://astronomy-sklarp.wz.cz)
Kresba číslo 2
Kresba číslo 2
Petr Sklář, 15. 8. 2009, refraktor 102/1000, zv. 166x, 250x, seeing 8-9/10, čas 22:50 - 23:05 UT (jih dole, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2005
(zdroj: http://astronomy-sklarp.wz.cz)
Kresba číslo 3
Kresba číslo 3
Lukáš Křivonožka, 18. 8. 2009, Newton 170/1200, zv. 130x, seeing 4/10, čas 22:53 - 23:05 UT (jih nahoře, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2009
Kresba číslo 4
Kresba číslo 4
Monika Chrástková, noc 19. - 20. 8. 2009, dalekohled TAL 100/1000, zv. 111x (okulár 9 mm; jih nahoře, západ vlevo) — podle všeho její první kresba.
(zdroj: http://moonulkin.blog.cz/0908/stare-hute-19-20-8-2009)

Je to individuální. Ne každý je kreslení planet schopen. Ale těší mě, že jsou lidé, kteří k tomu předpoklady mají, dokonce tak dobré, že i na jejich prvních kresbách je to patrné. Otázka samozřejmě je, jestli se v tom budou dále zdokonalovat — což závisí na tom, jestli je to bude bavit (protože amatér to dělá jen, když ho to baví).

Poznámka: Kresby jsou upraveny jednotným způsobem: černě ohraničeny, zploštění kotoučku upraveno na správné, tj. 1:1,04, velikost 300x300 pixelů, rovníkový průměr Jupiteru tvoří prostředních 80% délky.

Vizuální pozorovatele Marsu a Jupiteru sdružuje v České republice Česká skupina pozorovatelů planet, http://cspp.astro.cz, která programově navazuje na odkaz bývalé Planetární sekce České astronomické společnosti. Výše uvedené kresby uveřejnili autoři také na Astronomickém fóru, http://www.astro-forum.cz.

Zdroje a doporučené:
[1] Pozorujeme planety, Zdeněk Pokorný, Pavel Příhoda, Praha 1988
[2] Česká skupina pozorovatelů planet




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »