Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nebojte se kreslit planety

Nebojte se kreslit planety

Kresba číslo 3
Kresba číslo 3
V poslední době se planety, zejména Jupiter, dostaly po několika letech opět do popředí zájmu. Navíc se rozšířilo vlastnictví digitálních fotoaparátů a rychlejších počítačů, takže víc lidí používá i software na zpracování snímků. Též existují novější a lepší verze softwaru, než před pár lety. Proto i u nás se objevují úspěšní fotografové Jupiteru; jimi uveřejňované snímky jsou v mnoha případech podstatně kvalitnější než třeba v roce 2006.

Přibývá také lidí, kteří kreslí. Kreslením se člověk naučí mnohem kvalitněji vnímat to, co vidí. A to natolik kvalitně, že si umí udělat vlastní nezkreslenou představu o tom, co je vizuálně vidět, a nepodléhá zaběhnutým klišé. A kdyby vizuální pozorování (kreslení) planet nepřineslo astronomu-amatérovi víc, než to — i to je velké vítězství zdravého rozumu nad schématickou povrchností.

K napsání tohoto článku mě přivedlo nedávné zjištění, že i úplný začátečník, pokud k tomu má vlohy a je dobrý pozorovatel, může udělat velmi dobře vypadající, a přitom střízlivou (realistickou) kresbu Jupiteru (zejména kresba č. 4).

Níže přikládám porovnání kreseb tří pozorovatelů Jupiteru:


Kresba číslo 1
Kresba číslo 1
Petr Sklář, 15. 8. 2009, refraktor 102/1000, zv. 166x, seeing 5/10, čas 20:25 - 20:35 UT (jih dole, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2005
(zdroj: http://astronomy-sklarp.wz.cz)
Kresba číslo 2
Kresba číslo 2
Petr Sklář, 15. 8. 2009, refraktor 102/1000, zv. 166x, 250x, seeing 8-9/10, čas 22:50 - 23:05 UT (jih dole, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2005
(zdroj: http://astronomy-sklarp.wz.cz)
Kresba číslo 3
Kresba číslo 3
Lukáš Křivonožka, 18. 8. 2009, Newton 170/1200, zv. 130x, seeing 4/10, čas 22:53 - 23:05 UT (jih nahoře, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2009
Kresba číslo 4
Kresba číslo 4
Monika Chrástková, noc 19. - 20. 8. 2009, dalekohled TAL 100/1000, zv. 111x (okulár 9 mm; jih nahoře, západ vlevo) — podle všeho její první kresba.
(zdroj: http://moonulkin.blog.cz/0908/stare-hute-19-20-8-2009)

Je to individuální. Ne každý je kreslení planet schopen. Ale těší mě, že jsou lidé, kteří k tomu předpoklady mají, dokonce tak dobré, že i na jejich prvních kresbách je to patrné. Otázka samozřejmě je, jestli se v tom budou dále zdokonalovat — což závisí na tom, jestli je to bude bavit (protože amatér to dělá jen, když ho to baví).

Poznámka: Kresby jsou upraveny jednotným způsobem: černě ohraničeny, zploštění kotoučku upraveno na správné, tj. 1:1,04, velikost 300x300 pixelů, rovníkový průměr Jupiteru tvoří prostředních 80% délky.

Vizuální pozorovatele Marsu a Jupiteru sdružuje v České republice Česká skupina pozorovatelů planet, http://cspp.astro.cz, která programově navazuje na odkaz bývalé Planetární sekce České astronomické společnosti. Výše uvedené kresby uveřejnili autoři také na Astronomickém fóru, http://www.astro-forum.cz.

Zdroje a doporučené:
[1] Pozorujeme planety, Zdeněk Pokorný, Pavel Příhoda, Praha 1988
[2] Česká skupina pozorovatelů planet




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »