Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nebojte se kreslit planety

Nebojte se kreslit planety

Kresba číslo 3
Kresba číslo 3
V poslední době se planety, zejména Jupiter, dostaly po několika letech opět do popředí zájmu. Navíc se rozšířilo vlastnictví digitálních fotoaparátů a rychlejších počítačů, takže víc lidí používá i software na zpracování snímků. Též existují novější a lepší verze softwaru, než před pár lety. Proto i u nás se objevují úspěšní fotografové Jupiteru; jimi uveřejňované snímky jsou v mnoha případech podstatně kvalitnější než třeba v roce 2006.

Přibývá také lidí, kteří kreslí. Kreslením se člověk naučí mnohem kvalitněji vnímat to, co vidí. A to natolik kvalitně, že si umí udělat vlastní nezkreslenou představu o tom, co je vizuálně vidět, a nepodléhá zaběhnutým klišé. A kdyby vizuální pozorování (kreslení) planet nepřineslo astronomu-amatérovi víc, než to — i to je velké vítězství zdravého rozumu nad schématickou povrchností.

K napsání tohoto článku mě přivedlo nedávné zjištění, že i úplný začátečník, pokud k tomu má vlohy a je dobrý pozorovatel, může udělat velmi dobře vypadající, a přitom střízlivou (realistickou) kresbu Jupiteru (zejména kresba č. 4).

Níže přikládám porovnání kreseb tří pozorovatelů Jupiteru:


Kresba číslo 1
Kresba číslo 1
Petr Sklář, 15. 8. 2009, refraktor 102/1000, zv. 166x, seeing 5/10, čas 20:25 - 20:35 UT (jih dole, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2005
(zdroj: http://astronomy-sklarp.wz.cz)
Kresba číslo 2
Kresba číslo 2
Petr Sklář, 15. 8. 2009, refraktor 102/1000, zv. 166x, 250x, seeing 8-9/10, čas 22:50 - 23:05 UT (jih dole, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2005
(zdroj: http://astronomy-sklarp.wz.cz)
Kresba číslo 3
Kresba číslo 3
Lukáš Křivonožka, 18. 8. 2009, Newton 170/1200, zv. 130x, seeing 4/10, čas 22:53 - 23:05 UT (jih nahoře, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2009
Kresba číslo 4
Kresba číslo 4
Monika Chrástková, noc 19. - 20. 8. 2009, dalekohled TAL 100/1000, zv. 111x (okulár 9 mm; jih nahoře, západ vlevo) — podle všeho její první kresba.
(zdroj: http://moonulkin.blog.cz/0908/stare-hute-19-20-8-2009)

Je to individuální. Ne každý je kreslení planet schopen. Ale těší mě, že jsou lidé, kteří k tomu předpoklady mají, dokonce tak dobré, že i na jejich prvních kresbách je to patrné. Otázka samozřejmě je, jestli se v tom budou dále zdokonalovat — což závisí na tom, jestli je to bude bavit (protože amatér to dělá jen, když ho to baví).

Poznámka: Kresby jsou upraveny jednotným způsobem: černě ohraničeny, zploštění kotoučku upraveno na správné, tj. 1:1,04, velikost 300x300 pixelů, rovníkový průměr Jupiteru tvoří prostředních 80% délky.

Vizuální pozorovatele Marsu a Jupiteru sdružuje v České republice Česká skupina pozorovatelů planet, http://cspp.astro.cz, která programově navazuje na odkaz bývalé Planetární sekce České astronomické společnosti. Výše uvedené kresby uveřejnili autoři také na Astronomickém fóru, http://www.astro-forum.cz.

Zdroje a doporučené:
[1] Pozorujeme planety, Zdeněk Pokorný, Pavel Příhoda, Praha 1988
[2] Česká skupina pozorovatelů planet




O autorovi



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LABUT NGC 7000

LABUT NGC 7000

Další informace »