Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zářivá Venuše se vrací na večerní oblohu, v dubnu tak uvidíme hned 4 planety

Zářivá Venuše se vrací na večerní oblohu, v dubnu tak uvidíme hned 4 planety

Fáze Venuše
Fáze Venuše
Po dlouhé době se jasné planeta Venuše opět vrací na večerní oblohu. Její "návrat" bude doprovázet mnoho zajímavých konjukcí včetně mimořádné viditelnosti 4 planet (Saturnu, Marsu, Venuše a Merkuru) na obloze v jeden okamžik. Toto období nás čeká v první polovině dubna. A jak je to s viditelností samotné Venuše?

Planeta Venuše je 2. planeta Sluneční soustavy. Je po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem oblohy; za dobrých podmínek viditelná i ve dne. Proto stojí často právě Venuše v pozadí jevů, které lidé hlásí jako UFO. Venuše byla odpradávna spojována s božstvy nejrůznějších předkřesťanských kultů. Nejen ve starých, ale i moderních jazycích pro ni existují jména Jitřenka a Večernice podle její ranní nebo večerní viditelnosti, což dokládá, že si jí lidé všímali více než ostatních planet.

Venuše je planeta terrestrického typu. Některými fyzikálními parametry se podobá Zemi: průměr 12 103 km, oběžná doba 225 dní, vzdálenost od Slunce 0,7 AU. Jinými se však od Země velmi liší, především rozsáhlou hustou atmosférou s velmi odraznou horní vrstvou. Ta přispívá jednak k její hvězdné velikosti, jednak byla dlouho překážkou pro poznání jejího povrchu. Před prvními radarovými pozorováními nebyla známa ani perioda její rotace, která je překvapivě dlouhá: 247 dní. Navíc Venuše rotuje (jako jediná z planet) v opačném smyslu, než v jakém obíhá kolem Slunce, neboli retrográdně. Fyzikální podmínky na povrchu Venuše jsou extrémní: tlak téměř 90 atmosfér, teplota +425 °C (vyšší než na Sluncem osvětlené straně Merkuru) a z hustých oblak občas doslova prší kapky kyseliny sírové (ve vyšších vrstvách atmosféry).

Venuše se po dlouhé době v březnu objeví na večerní obloze. Zpočátku ji uvidíme nízko nad západním obzorem. Bude se ale úhlově rychle vzdalovat od Slunce a zapadat stále později. Současně poroste i její deklinace a bude se posouvat k severozápadu. V květnu bude Venuše výrazným objektem večerní oblohy a téměř celé první poloviny noci; zapadat bude před půlnocí. V průběhu června a července se podmínky její viditelnosti začnou zvolna zhoršovat. V srpnu bude Venuše svítit už jen nízko nad západním obzorem. V září se začne ztrácet ve slunečním světle.

Za dlouhé období její vysoce nadprůměrné viditelnosti dojde k řadě úkazů s jinými planetami a s Měsícem. První ze setkání s Měsícem nastane 17. března. Měsíc bude 2 dny po novu a k největšímu přiblížení dojde ve na denní obloze (ve 12 hodin SEČ). Venuše bude 6° jižně.

Koncem března a v první polovině dubna bude na večerní obloze pozorovatelný také Merkur. Ten se k Venuši 4. dubna v 9 h přiblíží na 3°. Planetu Merkur najdeme na večerní obloze přibližně od 29. března do 18. dubna. Tím se nám naskytne přibližně dvacetidenní okénko k pozorování hned 4 planet na večerní obloze ve stejný okamžik (na západním obzoru Venuše s Merkurem, vysoko nad jihozápadem Mars a na jihovýchodě Saturn). K celé jedinečné scenérii se od 14. dubna přidá i Měsíc.

Právě 14. dubna nastane další konjunkce Venuše s Měsícem (v 15 hodin letního času). A bude těsnější než předchozí: Venuše bude 3.6° jižně. Ke konci dubna se Venuše přiblíží k Plejádám; 24. dubna bude v konjunkci s nejjasnější hvězdou této hvězdokupy — Alcyone (Venuše 3.5° jižně). 28. dubna se bude Venuše nacházet ve "zlaté bráně ekliptiky" mezi Aldebaranem a Plejádami. S Aldebaranem nastane vzdálená konjunkce s Aldebaranem (Venuše 6.5° severně) 4. května. O dvanáct dní později, 16. května v 10 hodin, dojde k poměrně těsné konjunkci Venuše s Měsícem. Venuše bude 0.4° jižně. Zákryt nebude pozorovatelný z území České republiky. Podrobnosti o těchto úkazech najdete na stránce České skupiny pozorovatelů planet v sekci Viditelnost planet.

Zdroje:
[1] PŘÍHODA, Pavel a kol.: Hvězdářská ročenka 2010
[2] RÜKL, Antonín: Obrazy z hlubin vesmíru (atlas kosmických objektů), Artia, Praha 1988

Související články:
[1] KOCOUR, Vladimír: Návod k pozorování Marsových měsíců
[2] KOCOUR, Vladimír: Viditelnost planety Mars v letošní opozici (2010)
[3] KOCOUR, Vladimír: Ohlédnutí za Jupiterem v Mezinárodním roce astronomie




O autorovi



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »