Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zářivá Venuše se vrací na večerní oblohu, v dubnu tak uvidíme hned 4 planety

Zářivá Venuše se vrací na večerní oblohu, v dubnu tak uvidíme hned 4 planety

Fáze Venuše
Fáze Venuše
Po dlouhé době se jasné planeta Venuše opět vrací na večerní oblohu. Její "návrat" bude doprovázet mnoho zajímavých konjukcí včetně mimořádné viditelnosti 4 planet (Saturnu, Marsu, Venuše a Merkuru) na obloze v jeden okamžik. Toto období nás čeká v první polovině dubna. A jak je to s viditelností samotné Venuše?

Planeta Venuše je 2. planeta Sluneční soustavy. Je po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem oblohy; za dobrých podmínek viditelná i ve dne. Proto stojí často právě Venuše v pozadí jevů, které lidé hlásí jako UFO. Venuše byla odpradávna spojována s božstvy nejrůznějších předkřesťanských kultů. Nejen ve starých, ale i moderních jazycích pro ni existují jména Jitřenka a Večernice podle její ranní nebo večerní viditelnosti, což dokládá, že si jí lidé všímali více než ostatních planet.

Venuše je planeta terrestrického typu. Některými fyzikálními parametry se podobá Zemi: průměr 12 103 km, oběžná doba 225 dní, vzdálenost od Slunce 0,7 AU. Jinými se však od Země velmi liší, především rozsáhlou hustou atmosférou s velmi odraznou horní vrstvou. Ta přispívá jednak k její hvězdné velikosti, jednak byla dlouho překážkou pro poznání jejího povrchu. Před prvními radarovými pozorováními nebyla známa ani perioda její rotace, která je překvapivě dlouhá: 247 dní. Navíc Venuše rotuje (jako jediná z planet) v opačném smyslu, než v jakém obíhá kolem Slunce, neboli retrográdně. Fyzikální podmínky na povrchu Venuše jsou extrémní: tlak téměř 90 atmosfér, teplota +425 °C (vyšší než na Sluncem osvětlené straně Merkuru) a z hustých oblak občas doslova prší kapky kyseliny sírové (ve vyšších vrstvách atmosféry).

Venuše se po dlouhé době v březnu objeví na večerní obloze. Zpočátku ji uvidíme nízko nad západním obzorem. Bude se ale úhlově rychle vzdalovat od Slunce a zapadat stále později. Současně poroste i její deklinace a bude se posouvat k severozápadu. V květnu bude Venuše výrazným objektem večerní oblohy a téměř celé první poloviny noci; zapadat bude před půlnocí. V průběhu června a července se podmínky její viditelnosti začnou zvolna zhoršovat. V srpnu bude Venuše svítit už jen nízko nad západním obzorem. V září se začne ztrácet ve slunečním světle.

Za dlouhé období její vysoce nadprůměrné viditelnosti dojde k řadě úkazů s jinými planetami a s Měsícem. První ze setkání s Měsícem nastane 17. března. Měsíc bude 2 dny po novu a k největšímu přiblížení dojde ve na denní obloze (ve 12 hodin SEČ). Venuše bude 6° jižně.

Koncem března a v první polovině dubna bude na večerní obloze pozorovatelný také Merkur. Ten se k Venuši 4. dubna v 9 h přiblíží na 3°. Planetu Merkur najdeme na večerní obloze přibližně od 29. března do 18. dubna. Tím se nám naskytne přibližně dvacetidenní okénko k pozorování hned 4 planet na večerní obloze ve stejný okamžik (na západním obzoru Venuše s Merkurem, vysoko nad jihozápadem Mars a na jihovýchodě Saturn). K celé jedinečné scenérii se od 14. dubna přidá i Měsíc.

Právě 14. dubna nastane další konjunkce Venuše s Měsícem (v 15 hodin letního času). A bude těsnější než předchozí: Venuše bude 3.6° jižně. Ke konci dubna se Venuše přiblíží k Plejádám; 24. dubna bude v konjunkci s nejjasnější hvězdou této hvězdokupy — Alcyone (Venuše 3.5° jižně). 28. dubna se bude Venuše nacházet ve "zlaté bráně ekliptiky" mezi Aldebaranem a Plejádami. S Aldebaranem nastane vzdálená konjunkce s Aldebaranem (Venuše 6.5° severně) 4. května. O dvanáct dní později, 16. května v 10 hodin, dojde k poměrně těsné konjunkci Venuše s Měsícem. Venuše bude 0.4° jižně. Zákryt nebude pozorovatelný z území České republiky. Podrobnosti o těchto úkazech najdete na stránce České skupiny pozorovatelů planet v sekci Viditelnost planet.

Zdroje:
[1] PŘÍHODA, Pavel a kol.: Hvězdářská ročenka 2010
[2] RÜKL, Antonín: Obrazy z hlubin vesmíru (atlas kosmických objektů), Artia, Praha 1988

Související články:
[1] KOCOUR, Vladimír: Návod k pozorování Marsových měsíců
[2] KOCOUR, Vladimír: Viditelnost planety Mars v letošní opozici (2010)
[3] KOCOUR, Vladimír: Ohlédnutí za Jupiterem v Mezinárodním roce astronomie




O autorovi



47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC1805

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka   Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 38P/Stephan-Oterma

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa o efemeridové jasnosti 9.2 magnitudy se nacházela v souhvězdí Blíženců. Po obloze se pohybovala rychlostí 1.39 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 0.837 au od Země a 1.591 au od Slunce.

Další informace »