Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Martin Rybář Ostatní

Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii

expedice_noc.jpg
Cestování má rád téměř každý. Ať už v rámci naší republiky, Evropy nebo celého světa. V dnešní době ale Zemí cestování nekončí a pomalu se rodí i turistika vesmírná, která za několik desítek let může být stejně dostupná jako dnes dovolená u moře. A co všechno je mimo naší planetu k vidění? Tak na to vám nejlépe odpovíme na hvězdárně v Úpici, pokud se rozhodnete s námi strávit neopakovatelných 16 letních dní a nocí u dalekohledů pozorováním krás našeho vesmíru. Procestujte s námi Galaxii!
Pavel Suchan Ostatní

LITOMYŠL v Mezinárodním roce astronomie

Logo IYA 2009
Logo IYA 2009
Pod záštitou předsedy Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie Jiřího Grygara a starosty města Michala Kortyše.

Město Litomyšl a Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, Astronautickou sekcí České astronomické společnosti, Astronomickou společností v Hradci Králové, Astronomickou společností Pardubice a Hvězdárnou barona Krause v Pardubicích vás zvou na rozmanitý astronomický program, který proběhne v pátek 3. dubna a v sobotu 4. dubna 2009 v Litomyšli.

Alena Šolcová Ostatní

Osobní vzpomínka na Zdeňka Horského

Dnes již legendární kniha Vesmír
Dnes již legendární kniha Vesmír
Dnes, 11. března 2009 by se historik astronomie RNDr. Zdeněk Horský, CSc., dožil osmdesáti let. Studoval filosofii a hudební vědu na Filosofické fakultě UK a astronomii a matematiku na Přírodovědecké fakultě UK. Pod vlivem profesora Otakara Zicha, též mého učitele, se soustředil na dějiny vědy.

Petr Komárek Ostatní

Seznamte se, Artur Kraus! - díl první

Artur Kraus
Artur Kraus
Ano, tak pokud Vám nadpis připadá poněkud povědomý, máte naprostou pravdu. Trochu jsem si ho vypůjčil a poupravil z jistého filmu. Nicméně i tak můžete již na první pohled vyčíst, kudy se budou ubírat další řádky tohoto článku. Rád bych Vám přiblížil osobnost renezančního člověka, kterého známe nejen jako zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích, ale i jako průkopníka technických novinek a sportu v různých jeho podobách.

redakce Ostatní

Vyšlo nové číslo Astropisu - 1/2009

Astropis 1/2009
Astropis 1/2009
Vyšlo letošní první číslo časopisu Astropis. Nové číslo by se mělo v nejbližších dnech objevit v poštovních schránkách předplatitelů a všech členů České astronomické společnosti.

Petr Kubala Ostatní

Vyšlo nové číslo časopisu Gliese - 1/2009

Na internetu je nové číslo časopisu Gliese o exoplanetách a astrobiologii. Z obsahu: Podpořte Gliese, staňte se členy Valašské astronomické společnosti! * Venus Express bude hledat život na Zemi * Polsko opět boduje na poli exoplanet * HST objevil oxid uhličitý v atmosféře exoplanety * Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet * Revoluce ve výzkumu exoplanet aneb hledání jehly v kupce sena * Cukr v naší Galaxii



Libor Lenža Ostatní

Studijní obor Přístrojová fyzika s novou specializací na astronomii

poster
poster
Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR, která je od roku 2008 garantem výuky bakalářského studijního oboru "Přístrojová fyzika", oznamuje otevření nové studijní specializace tohoto oboru počínaje akademickým školním rokem 2009/10. Vedle stávajících specializací zaměřených na číslicové měřící systémy, optické a laserové technologie a lékařskou přístrojovou techniku se nově lze specializovat též na přístroje pro astronomii a astrofyziku.
Zdeněk Řehoř Ostatní

Astronomické hledáčky I - kolimátorové

Red dot
Red dot
Hledáčky jsou pro astronomické dalekohledy po okuláru pravděpodobně nejrozšířenějším příslušenstvím. Proto jsme připravili malý seriál, ve kterém se seznámíte s jejich typickými zástupci. V této části jsme se podrobněji podívali na vybrané zástupce jejich jedné velké skupiny - na kolimátorové hledáčky.

Petr Kubala Ostatní

Život, vesmír a vůbec

Schéma vzniku a zániku planetárních systémů.
Schéma vzniku a zániku planetárních systémů.
www.exoplanety.cz: Když se řekne vznik života ve vesmíru, většina z nás si asi představí nějaké ty bakterie či řasy na Zemi v její rané historii, případně zeleného pidimužíka rozličných tvarů, jak obývá planetu tam někde v dalekém vesmíru. Astronomové se ale v posledních letech začali zabývat spíše počátky onoho tajuplného a dlouhého procesu vzniku života…

Ivo Zajonc Ostatní

Teleskopie - díl dvanáctý (Projekční metoda pozorování Slunce)

Obr 4: Historické zařízení pro promítání Slunce pro amatérské dalekohledy od firmy Zeiss.
Obr 4: Historické zařízení pro promítání Slunce pro amatérské dalekohledy od firmy Zeiss.
Z hlediska astronomických pozorovacích metod je Slunce specifickým objektem, který je charakteristický velmi intenzivním světelným a tepelným zářením. Při jeho přímém pozorování musíme proto technicky poměrně náročnými zařízeními eliminovat tento nadbytek energie, který by mohl vážně poškodit náš zrak. Máme však možnost využít i metodu nepřímého pozorování sluneční fotosféry, promítání obrazu Slunce, při kterém takovéto nebezpečí nehrozí. Technické pomůcky, které k tomu potřebujeme, jsou přitom velmi jednoduché.

Karel Halíř Ostatní

Zveme Vás na Dvacátou dovolenou s dalekohledem

Dovolená s dalekohledem
Dovolená s dalekohledem
Jubilejní dvacátý ročník Dovolené s dalekohledem se bude konat od soboty 22. 8. do následující soboty 29. 8. 2009 v rekreačním středisku Melchiorova Huť. Ta splňuje všechny hlavní požadavky kladené na areál pro konání naší každoroční akce.

Petr Kubala Ostatní

Vzniká český portál o exoplanetách a životě ve vesmíru

Exoplanety.cz
Exoplanety.cz
Unikátní portál o exoplanetách a životě ve vesmíru byl spuštěn ve středu 28. ledna na adrese www.exoplanety.cz. Na jednom místě naleznou své místo články z oblasti výzkumu exoplanet, života ve vesmíru ale i planet Sluneční soustavy. Na portále bude také elektronický časopis Gliese, který už vychází v pdf od loňského roku, stránky od družici Kepler a mnoho dalšího.

Ivo Míček Ostatní

Moje Vánoční Kometa 2008

Soutěž: Moje vánoční kometa
Soutěž: Moje vánoční kometa
Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 4. ročníku výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.

redakce Ostatní

Zdeněk Ceplecha oslavil 80. narozeniny

Zdeněk Ceplecha
Zdeněk Ceplecha
Dlouholetý pracovník Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. se dnes dožívá 80 let. Jubilantovi blahopřejeme a připojujeme přehled o životní dráze oslavence sepsaný J. Grygarem.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »