Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nejvýkonnější spektrograf pro jižní oblohu
Jiří Srba Vytisknout článek

Nejvýkonnější spektrograf pro jižní oblohu

vystup spektrografu x-shooter
vystup spektrografu x-shooter
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2009): Velmi velký dalekohled (VLT), který je vlajkovou lodí evropské pozemní astronomie, byl vybaven prvním z druhé generace přístrojů - spektrografem s názvem X-shooter, který dokáže pořídit úplné a podrobné spektrum snímaného objektu během jediného záběru.

Velmi velký dalekohled (VLT), který je vlajkovou lodí evropské pozemní astronomie, byl vybaven prvním z druhé generace přístrojů - spektrografem s názvem X-shooter. Zařízení dokáže pořídit úplné a podrobné spektrum snímaného objektu během jediného záběru. Spektrograf bude zvláště užitečný při studiu vzdálených explozí zvaných gama záblesky.

"X-shooter je mezi astronomickými přístroji na velkých dalekohledech zcela unikátní," říká Sandro D’Odorico, koordinátor evropského konsorcia vědců a inženýrů. "V minulosti bylo k získání širokého vlnového rozsahu zapotřebí několik přístrojů na různých dalekohledech a řada pozorování. Data byla velmi složitě porovnatelná, neboť byla získávána v různých časech za různých podmínek."

X-shooter dokáže pořídit spektrum v rozsahu od ultrafialového (300 nm) po blízké infračervené (2400nm) záření. To je téměř polovina veškerého záření, které k nám od zdroje skrz atmosféru a optické prvky dalekohledu dorazí. "X-shooter nám více jak trojnásobně ušetří drahocenný pozorovací čas dalekohledu a nabídne nové příležitosti pro poznání málo probádaných zdrojů," říká D’Odorico.

Jméno 2,5 tunového zařízení (X-shooter, v překl.: kamera X) bylo vybráno tak, aby vystihlo schopnosti přístroje efektivně zaznamenat data ze zdroje, jehož podstatu ani zastoupení jednotlivých vlnových délek v signálu předem neznáme. Tato schopnost je klíčová pro studium nejenergičtějších procesů ve vesmíru - gama záblesků (ESO 17/09). V minulosti musel být vždy proveden hrubý odhad vzdálenosti objektu a teprve poté mohl být pro pozorování vybrán vhodný přístroj. Díky X­shooteru mohou astronomové přeskočit první fázi. Pro porozumění gama zábleskům je rychlost, s jakou je pozorování zahájeno, klíčová, neboť trvají pouze krátký čas. "Jsem přesvědčen, že X-shooter nám odhalí nejvzdálenější gama záblesky ve vesmíru, tj. první objekty mladého vesmíru," říká François Hammer, zástupce francouzské strany projektu.

X-shooter byl navržen a postaven konsorciem 11 institucí z Dánska, Francie, Itálie a Nizozemí společně s ESO. Celkem projekt zabral 68 osobo-roků práce. Podíleli se na něm jak astronomové, tak inženýři a technici. Rozpočet projektu činil 6 miliónů euro (160 mil. Kč). Přesto lze čas strávený na projektu považovat vzhledem k jeho náročnosti za poměrně krátký. Od prvního meetingu v prosinci 2003 byl dokončen za pět let. "Za kvalitu a relativně krátký čas vzniku spektrografu vděčíme schopnostem a odhodlání všech zúčastněných," říká Alan Moorwood, ředitel plánování projektů ESO.

Zařízení bylo připojeno k dalekohledu koncem roku 2008 a první pozorování s úplnou sestavou proběhlo 14. března 2009. Potvrdilo, že přístroj pracuje správně v celém vlnovém rozsahu s jedinečným rozlišením i kvalitou. Dosud byla pořízena spektra různých objektů - hvězd s nízkou metalicitou, rentgenových dvojhvězd, vzdálených kvasarů a galaxií, mlhoviny kolem hvězdy Eta Carinae či supernovy 1987A. Všechna pozorování plně potvrdila schopnosti přístroje. Podařilo se zachytit také spektra optických protějšků gama záblesků, které explodovaly v průběhu testovacích dní. 

Zařízení X-shooter bude astronomům plně k dispozici od 1. října 2009. Již nyní ESO eviduje 150 žádostí o pozorování s tímto přístrojem na dobu celkem 350 nocí. X-shooter se tak stal druhým nejžádanějším přístrojem na VLT současnosti, což je jistě důkazem, že zaplnil mezeru v přístrojovém vybavení a pokryje aktuální potřeby vědecké komunity.

 

Zdroj

 

Další informace:

ESO/VLT je nejvýkonnější a technicky nejvyspělejší optický dalekohled světa. Kvarteto teleskopů s průměrem primárního zrcadla 8,2 m se nachází na Observatoři Paranal, v severní odlehlé části chilské pouště Atacama. Čtveřice teleskopů má celkem 12 "ohniskových pozic", kam mohou být umístěny různé zobrazovací či spektroskopické přístroje. Další speciální ohniskové pracoviště je společné pro všechny čtyři přístroje a slouží ke kombinovaným interferometrickým pozorováním. 

První přístroj byl na VLT instalován v roce 1998 a v následujících 10 letech jej doplnilo 12 dalších zařízení postupně umístěných v různých ohniskových pozicích. X-shooter je prvním představitelem přístrojů druhé generace přístrojů pro VLT. Představuje náhradu za spektrograf FORS1, který byl úspěšně využíván stovkami astronomů po podobu více jak deseti let. X-shooter bude pracovat v cassegrainově ohnisku dalekohledu Kueyen (UT2).

Na žádost ESO o návrhy nové generace přístrojů pro VLT byly doručeny tři koncepty vysoce efektivních spektrografů se středním rozlišením. Tyto návrhy nakonec splynuly v jeden, který byl předobrazem konceptu X-shooter, přijatého k realizaci v listopadu 2003. Konečný konstrukční návrh byl prezentován v dubnu 2006 a již 14. března 2009 se na VLT uskutečnila první pozorování novým přístrojem v plné konfiguraci.

X-shooter je společným projektem Dánska, Francie, Itálie, Holadska a ESO. (úplný soupis spolupracujících institucí naleznete v originální zprávě zde).

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor.

 

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.

Překlad: Tomáš Mohler, Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »