Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  RVS: Dopis předsedovi vlády ČR
Ivo Hána Vytisknout článek

RVS: Dopis předsedovi vlády ČR

Rada vědeckých společností
Rada vědeckých společností
Vážený pane předsedo vlády,
dovoluji si Vám psát jménem Rady vědeckých společností České republiky (RVS ČR), která sdružuje 74 nezávislých dobrovolných vědeckých společností, působících v nejrůznějších oblastech vědy. Tyto společnosti mají více než 30 000 členů, kteří se o vědu a její aspekty aktivně zajímají anebo v ní pracují, získávají nové mladé zájemce, všestranně vědu podporují, propagují a aplikují a navíc jí v mnohých činnostech poskytují nezbytné zázemí přednáškami, publikacemi, kontakty národními i mezinárodními.

V poslední době jsme od těchto společností a od mnoha jejich zapálených členů začali dostávat signály vážného znepokojení nad zprávami o výrazných škrtech v rozpočtech na výzkum a vývoj v dalších letech. Týká se to vědeckých ústavů, vysokého školství i dalších, např. rezortních institucí a aktivit.

Protože se činnost RVS ČR a vědeckých společností v ní sdružených soustřeďuje na různé aspekty vědecké práce včetně jejich aplikací, zabýval se Výkonný výbor RVS ČR na svém zasedání dne 11. června 2009 problematikou celostátních rozpočtů na vědeckou práci v dalších letech a konstatoval potřebu vyjádřit převládající názor, že během dvou až tří let při realizaci plánovaných škrtů v rozpočtech na vědu a výzkum hrozí výrazné zpomalení vědeckých aktivit a následné ještě větší zaostávání České republiky za vyspělými státy ve světě. To by mohlo vyústit v nenávratné poškození vědecké práce u nás. Týká se to nejen vysokých škol, ale zejména Akademie věd ČR kvůli uvažovanému prudkému snižování jejího rozpočtu v letech 2010 až 2012, což by ve svých důsledcích mohlo vést k praktické likvidaci Akademie věd ČR. Jako odstrašující příklad může sloužit likvidace některých dobrých rezortních výzkumných ústavů po roce 1989.

Nástrojem pro navržené redukce je Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje připravená Radou pro výzkum a vývoj. Tato metodika je nevyvážená a vede k málo objektivnímu až zkreslenému posuzování výsledků vědecké práce v České republice. Rádi bychom připomněli, že před několika lety potížím s hodnocením svých výzkumných záměrů čelily již české univerzity, naštěstí však k původně navrhované redukci finančních prostředků nedošlo.

Nebylo by prospěšné, kdyby probíhající diskuze a rozhodnutí vedly k jakékoli animositě mezi Akademií věd ČR a českými vysokými školami. Akademie věd ČR a české vysoké školy jsou totiž na jedné lodi a jejich zájem by měl být společný - zvýšení úrovně vědy v České republice. Není pochyb o tom, že by v budoucnosti mohly být vysoké školy postiženy stejně jako je nyní postihována Akademie věd ČR.

Vážený pane předsedo, obáváme se, že nastalá situace by mohla vést k dalšímu významnému odlivu mozků z naší vědecké sféry, a to zejména z řad mladých pracovníků Akademie věd ČR. Vzhledem k tomu, že vědecká práce a aplikace jejích výsledků je, jak velice dobře víte, celosvětově uznávána jako nesporná podmínka dalšího rozvoje ve všech oblastech našeho života, považujeme za svou povinnost důrazně upozornit na reálně hrozící zaostávání České republiky za světovou vědou, které by nepochybně nastalo po výrazných škrtech v rozpočtu, zvláště u Akademie věd ČR, která se zabývá explicitně vědeckým bádáním.

Doufáme, že Vaše snaha udržet úroveň vědecké práce v naší republice na vysoké úrovni bude mít v dalším jednání pozitivní ohlas.

RVS ČR je připravena pomoci tam, kde byste to, vážený pane předsedo, uvítal a uznal za potřebné.

S pozdravem

Prof. MUDr. Ivo Hána, CSc. předseda Rady vědeckých společností ČR




O autorovi



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »