Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  RVS: Dopis předsedovi vlády ČR
Ivo Hána Vytisknout článek

RVS: Dopis předsedovi vlády ČR

Rada vědeckých společností
Rada vědeckých společností
Vážený pane předsedo vlády,
dovoluji si Vám psát jménem Rady vědeckých společností České republiky (RVS ČR), která sdružuje 74 nezávislých dobrovolných vědeckých společností, působících v nejrůznějších oblastech vědy. Tyto společnosti mají více než 30 000 členů, kteří se o vědu a její aspekty aktivně zajímají anebo v ní pracují, získávají nové mladé zájemce, všestranně vědu podporují, propagují a aplikují a navíc jí v mnohých činnostech poskytují nezbytné zázemí přednáškami, publikacemi, kontakty národními i mezinárodními.

V poslední době jsme od těchto společností a od mnoha jejich zapálených členů začali dostávat signály vážného znepokojení nad zprávami o výrazných škrtech v rozpočtech na výzkum a vývoj v dalších letech. Týká se to vědeckých ústavů, vysokého školství i dalších, např. rezortních institucí a aktivit.

Protože se činnost RVS ČR a vědeckých společností v ní sdružených soustřeďuje na různé aspekty vědecké práce včetně jejich aplikací, zabýval se Výkonný výbor RVS ČR na svém zasedání dne 11. června 2009 problematikou celostátních rozpočtů na vědeckou práci v dalších letech a konstatoval potřebu vyjádřit převládající názor, že během dvou až tří let při realizaci plánovaných škrtů v rozpočtech na vědu a výzkum hrozí výrazné zpomalení vědeckých aktivit a následné ještě větší zaostávání České republiky za vyspělými státy ve světě. To by mohlo vyústit v nenávratné poškození vědecké práce u nás. Týká se to nejen vysokých škol, ale zejména Akademie věd ČR kvůli uvažovanému prudkému snižování jejího rozpočtu v letech 2010 až 2012, což by ve svých důsledcích mohlo vést k praktické likvidaci Akademie věd ČR. Jako odstrašující příklad může sloužit likvidace některých dobrých rezortních výzkumných ústavů po roce 1989.

Nástrojem pro navržené redukce je Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje připravená Radou pro výzkum a vývoj. Tato metodika je nevyvážená a vede k málo objektivnímu až zkreslenému posuzování výsledků vědecké práce v České republice. Rádi bychom připomněli, že před několika lety potížím s hodnocením svých výzkumných záměrů čelily již české univerzity, naštěstí však k původně navrhované redukci finančních prostředků nedošlo.

Nebylo by prospěšné, kdyby probíhající diskuze a rozhodnutí vedly k jakékoli animositě mezi Akademií věd ČR a českými vysokými školami. Akademie věd ČR a české vysoké školy jsou totiž na jedné lodi a jejich zájem by měl být společný - zvýšení úrovně vědy v České republice. Není pochyb o tom, že by v budoucnosti mohly být vysoké školy postiženy stejně jako je nyní postihována Akademie věd ČR.

Vážený pane předsedo, obáváme se, že nastalá situace by mohla vést k dalšímu významnému odlivu mozků z naší vědecké sféry, a to zejména z řad mladých pracovníků Akademie věd ČR. Vzhledem k tomu, že vědecká práce a aplikace jejích výsledků je, jak velice dobře víte, celosvětově uznávána jako nesporná podmínka dalšího rozvoje ve všech oblastech našeho života, považujeme za svou povinnost důrazně upozornit na reálně hrozící zaostávání České republiky za světovou vědou, které by nepochybně nastalo po výrazných škrtech v rozpočtu, zvláště u Akademie věd ČR, která se zabývá explicitně vědeckým bádáním.

Doufáme, že Vaše snaha udržet úroveň vědecké práce v naší republice na vysoké úrovni bude mít v dalším jednání pozitivní ohlas.

RVS ČR je připravena pomoci tam, kde byste to, vážený pane předsedo, uvítal a uznal za potřebné.

S pozdravem

Prof. MUDr. Ivo Hána, CSc. předseda Rady vědeckých společností ČR




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »