Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pátrání po Mečounu

Pátrání po Mečounu

Mečoun
Mečoun
Při psaní článku o názvech meteorických rojů jsem narazil na evidentní nepravidelnost ve skloňování mezinárodních názvů souhvězdí v případě souhvězdí Dorado - Mečoun. Zarazily mě tři skutečnosti:

1. Genitiv od slova Dorado zní Doradus, což se vymyká pravidlům skloňování v latině
2. Odborný zoologický název mečouna není dorado
3. Dorado patrně není latinské slovo

Maje na vědomí tato fakta, začal jsem pátrat jednak u "známých", jednak ve slovnících.

První nejasnost odstranila externí spolupracovnice terminologické komise ČAS paní PhDr. Irena Zachová z FF MU v Brně. Ujistila mě, že Dorado se skloňuje podle řeckého(!) vzoru Sapfó, jehož genitiv je Sapfús. V latině se délky nevyznačují, tudíž Doradus, 3.deklinace.

Druhý problém byl složitější. Snadno jsem zjistil, že odborný zoologický název pro mečouna je Xiphias gladius. Taktéž brzy jsem zjistil, že Dorado nemůže být synonymem tohoto termínu, tudíž znamená něco jiného. Prvně jsem měl možnost nahlédnout do Meyerova malého konverzačního slovníku (Bibliographisches Institut, Leipzig und Wien 1893), kde k pojmu "Dorade" byla přiřazena ryba Coryphaena hippurus, německy Goldmakrele, český termín jsem zatím neznal. Když jsem pak získal možnost pátrat v dalších slovnících, zjistil jsem, že se jedná o rybu zlaka nachového (řád ostnoploutví, čeleď Coryphaenidae - dorádovití) (podle slovníku Universum). Ryba je zajímavá jednak údajně nádherným zbarvením (Meyer), jednak hřbetní ploutví, táhnoucí se téměř po celé délce těla (bohužel jsem si nepoznačil, ve kterém slovníku jsem obrázek našel).

Hledaje dále, zjistil jsem, že je v terminologii zmatek nebo že slovo dorado, resp. dorade je homonymem. Ottův slovník naučný řadí dorado - Coryphaena hippurus do čeledi Scombridae - makrelovité. Ruský Enciklopedičeskij slovar přiřazuje ke slovu dorade čeleď Siluridae a Encyclopaedia Britannica k pojmu dorado přiřazuje rybu Salminus maxillosus z čeledi Charicidae.

Skončeme tento zoologický exkurs a věnujme se samotnému názvu souhvězdí. J. Kleczek ve Velké encyklopedii vesmíru (Academia, Praha, 2002) uvádí: "České jméno souhvězdí vzniklo patrně překladem nesprávného názvu anglického nebo německého. Ve skutečnosti znamená dorado zlatou rybu." A skutečně, když jsem našel heslo Dorado ve Wikipedii a začal přepínat do různých indoevropských jazyků, zjistil jsem toto:

Zlatou rybou se souhvězdí Dorado nazývá v ruštině (Zolotaja ryba), běloruštině (Zalataja ryba), ukrajinštině (Zolota riba) bulharštině (Zlatna ribka), polštině (Zlota ryba), dánštině (Guldfisken) a norštině (Gullfisken). Mečounem se nazývá souhvězdí v němčině (Schwertfisch), švédštině (Svärdfisken), slovenštině (Mečiar), a ovšem v češtině. Tvar Dorado používá angličtina, španělština, italština, latina, portugalština a francouzština (zde Dorade). Konečně řečtina má tvar Dorás.V anglickém heslu ve Wikipedii je uvedeno, že význam slova je dolphinfish (Coryphaena hippurus) a že v minulosti bylo souhvězdí zobrazováno jako swordfish - tedy mečoun.

Jak tedy k tomuto zmatení došlo? Mnoho různojazyčných odkazů ve Wikipedii uvádí, že souhvězdí zavedli holandští mořeplavci Pieter Dirkszoon Keyser a Frederick de Houtman mezi lety 1595 až 1597. Johann Bayer ho v roku 1603 zobrazil ve svém díle Uranometria. Rybu zobrazil celkem věrně, takže lze těžko pochopit, proč J. Kepler zavedl pro ně název Mečoun - jak uvádí Wikipedie v ruské verzi - a tak byla později jinými autory kreslena.

Posledním problémem je, jakého je slovo "Dorado" původu. Třebaže řada odkazů uvádí, že Mečoun resp. Zlatá ryba je latinsky Dorado, není tomu tak, alespoň ne primárně. Forcellini lexicon (1858), což je výkladový latinský slovník, tento pojem nezná, a nenašel jsem ho ani v jiných latinských slovnících, které jsem měl bezprostředně po ruce (ostatně víme, že zlato je latinsky aurum, pozlacený je pak deauratus, což odpovídá španělskému dorado). Z různých poznámek ve slovnících jsem usoudil, že pojem dorado byl "zavlečen" do latiny z francouzského la Dorade (což byl asi tehdy novotvar vytvořený poté, co byla ryba objevena) a i v latině je rodu ženského.

Ostatně - ne všechny mezinárodní názvy souhvězdí jsou latinské. Typickým příkladem může být název Monoceros, což je slovo řecké (latinský tvar by zněl Unicornus).

V závěru bych chtěl poděkovat paní PhDr. Ireně Zachové z FF MU a panu Mgr. Vítu Slívovi z Biskupského gymnázia v Brně za cenné rady.




O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Lemmon

Kometa Lemmon

Další informace »