Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  O tvorbě názvů meteorických rojů

O tvorbě názvů meteorických rojů

Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.
Maximum Geminid v roce 2004.
Autor: Fred Bruenjes.
Nedávno jsem byl nepřímo požádán o korekturu textu pro Hvězdářskou ročenku. V této souvislosti jsem zjistil, že názvy některých meteorických rojů jsou neustálené dokonce i v anglických odkazech. Z titulu členství v Terminologické komisi ČAS jsem se rozhodl touto problematikou zabývat hlouběji.

Naše klasická literatura (Guth a j., Plavec) uvádí na příkladech, jak se z mezinárodního názvu souhvězdí vytvoří název roje, nezmiňuje se však o systému, podle kterého se názvy vytvářejí. Při bližším zkoumání se ukazuje, že názvy rojů byly tvořeny poněkud intuitivně, což dokazuje např. právě Plavec, který na jedné straně používá např. název η- Aquaridy, na druhé straně ale Scorpio-Sagittariidy (Plavec, str. 267). Upozorňuji na skupinu -ii-.

Nicméně, systém pro tvoření názvů existuje. Nejprve však několik málo poznámek z latinské gramatiky.

Latinská podstatná jména se skloňují podle více vzorů, které se seskupují do 5 deklinací. V našem případě jsou nezajímavé deklinace 4. a 5. V 1. deklinaci je koncovka 2. pádu jednotného čísla (genitivu singuláru) -ae, v 2. deklinaci -i, v 3. deklinaci -is. Názvy rojů se vytváření z genitivu singuláru odtržením koncovky a připojením české přípony -idy (označující množné číslo a odpovídající anglickému -ids).

Do 1. deklinace patří názvy končící na-a (např. Andromeda, Andromedae). Odtržením -ae a připojením -idy obdržíme název roje Andromedidy. Anglický ekvivalent je Andromedids. Podle tohoto pravidla však také vzniká slovo Antliidy, Cassiopeiidy (což odpovídá normě IAU: Antliids, Cassiopeiids), Hydridy, Muscidy (Hydrids, Muscids).

S 2. deklinací je to obtížnější, neboť má 4 vzory (servus, puer, ager, verbum). Podle vzoru servus se skloňuje např. Aquarius, Aquarii. Koncovkou, jak zmíněno výše, je -i, nikoliv -ii. Název roje je tedy Aquariidy, ač tradičním byl tvar Aquaridy. Skutečně však z normy IAU plyne tvar Aquariids. Stejně tak vznikají slova Microscopiidy, Sagittariidy, Scorpiidy, Telescopiidy - ve shodě s anglickými termíny. Nepatří sem však slovo Lepus, Leporis (3. deklinace) ač Lupus, Lupi ano. Ke slovu Cancer, Cancri, pak máme Cancridy. Výjimkou je však jméno Hydrus, Hydri, vedoucí tímto způsobem na Hydridy, což je ale vyhrazeno pro roj s radiantem v souhvězdí Hydry. Norma IAU zde uvádí tvar Hydrusid (v pl. Hydrusids), tudíž podle ní musíme psát Hydrusidy. K Horologium, Horologii existuje tvar Horologiidy.

Sem spadají také dva výjimečné případy, kdy název souhvězdí je v plurálu. Jedná se o název Gemini a Vela. V singuláru a s genitivem máme Geminus, Gemini, Velum, Veli. Proto také Geminidy a Velidy.

Je třeba zmínit se o tiskové chybě v normě (Jenniskens P.), která uvádí tvar Reticulum, Reticulii, a tedy Reticuliid, ač genitiv je správně Reticuli (vzor verbum, verbi) a roj Reticulidy.

V 3. deklinaci (11 vzorů !)se odtrhává, jak zmíněno, -is. Např. Apus, Apodis implikuje Apodidy, Bootes, Bootis vede na Bootidy a podobně.

Výjimkou jsou Pisces, což je plurál od Piscis, g. Piscis (vzor avis), tudíž Piscidy. Určitou zvláštností jsou jména Crux, Crucis, Dorado, Doradus, Fornax , Fornacis, Phoenix, Phoenicis, vedoucí na Crucidy, Doradily, Fornacidy a Phoenicidy.

Zbývá se zmínit o případech, kdy název souhvězdí se skládá z podstatného a přídavného jména. Jsou to: Canes Venatici (g. Canum Venaticorum), Canis Maior (g. Canis Maioris), Canis Minor (g. Canis Minoris), Coma Berenices (g. Comae Berenices), Corona Australis (g.Coronae Australis), Corona Borealis (g. Coronae Borealis), Piscis Austrinus (g. Piscis Austrini), Triangulum Australis (g. Trianguli Australis), Ursa Maior (g. Ursae Maioris), Ursa Minor.(g. Ursae Minoris) (Grygar a j.).

Norma IAU zavádí dvojslovná označení rojů. Zamítá tak např. tradiční název Ursidy. Podle normy vznikají tyto názvy: Canum Venaticidy, Canis Maioridy, Canis Minoridy, Comae Berenicidy, Coronae Australidy, Coronae Borealidy, Piscis Austrinidy, Trianguli Australidy, Ursae Maioridy, Ursae Minoridy.

V případě, že radiant roje leží ve dvou souhvězdích, kombinují se názvy rojů v plném rozsahu z obou názvů, tedy např. Scorpiidy-Sagittariidy nikoliv Scorpio-Sagittariidy, jak uvádí Plavec.

Než mi kolega Habuda dodal originální znění normy IAU, hledal jsem anglické ekvivalenty na webu a z různých zdrojů jsem obdržel rozporné tvary slov. Nicméně jeden zdroj uvádím, neboť obsahuje nejvyšší počet rojů se kterými jsem se v přehledech setkal. Je to (List of all meteor showers) pod hlavičkou IAU - Meteor Data Center, obsahující údaje o 344 rojích.

Závěrem lze poznamenat tolik: Pokud název souhvězdí je vyjádřen jen substantivem, jsou názvy rojů komisí IAU vytvořeny zcela soustavně (nepočítaje dvě chyby v stati Jenniskensově, které se však nepřenesly do seznamu "Meteor Data center"). Názvy rojů vytvořených z podstatného jména a přívlastku však jsou vytvořeny spíše deklarativně a soustavnost je narušena. Mgr. Habuda inicioval v tomto směru vznesení námitek adresovaných některým členům příslušné komise. Je tedy možné, že dojde ke změně.

Poznámka 1
Uvádím bez překladu abstrakt Jenniskensova článku, seznamujícího s normou IAU: The IAU Meteor Shower Nomenclature Rules Abstract The International Astronomical Union at its 2006 General Assembly in Prague has adopted a set of rules for meteor shower nomenclature, a working list with designated names (with IAU numbers and three-letter codes), and established a Task Group for Meteor Shower Nomenclature in Commission 22 (Meteors and Interplanetary Dust) to help define which meteor showers exist from well defined groups of meteoroids from a single parent body.

Poznámka 2
Další odkazy nižší kvality jsou:
http://meteorshowersonline.com/
http://en.wikipedia.org/wiki/Meteor_shower#Other_notable_meteor_showers
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_meteor_showers
http://www.imo.net/calendar/2008

Poznámka 3
Nalezl jsem neustálené způsoby psaní přívlastků u souhvězdí. Guth a j. píší přívlastky s malým písmenem, Grygar a j. s velkým. Kromě toho Guth a j. používají tvaru "major", Grygar a j. "Maior". V normě IAU je psáno "Major". Hrbek a Fürst mají tvar "maior".

Reference:
Grygar J., Horský Z., Mayer P., Vesmír (Mladá fronta, Praha 1979)
Guth. V., Link F., Mohr J.M., Šternberk F., Astronomie (Nakladatelství ČSAV, Praha 1954)
Habuda P. (SMPH), soukromá sdělení
Hrbek F., Fürst K., Latinská mluvnice I., Nauka o slově,(L. Kober, Praha 1927)
Jenniskens P., The IAU Meteor Shower Nomonclature Rules, 2007
Plavec M., Meteorické roje (Nakladatelství ČSAV, Praha 1956)
Prudký J. (TK ČAS), soukromá sdělení
Zachová I.(FF MU) soukromá sdělení




O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »