Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Novým ředitelem NASA je bývalý astronaut Charles Bolden
Vít Straka Vytisknout článek

Novým ředitelem NASA je bývalý astronaut Charles Bolden

Znak NASA
Znak NASA
Po čtyřech měsících bez ředitele NASA konečně dostala nového. 23. května jím Obama jmenoval bývalého čtyřnásobného astronauta Charlese Boldena, jeho zástupkyní se stala Lori Garverová, bývalá vysoká manažerka NASA. A jaké bude teď směřování americké kosmické agentury?

Už je to nějaký ten pátek (od 16. ledna), co do svého křesla ředitele NASA naposledy usedl Michael Griffin, jež na tomto postu skončil s nástupem Baracka Obamy. Griffin, v pozici od 14. dubna 2005, se zasadil především o uskutečnění pátého letu k Hubbleovu teleskopu. Za jeho "vlády" se také rozjela příprava programu Constellation a bylo rozhodnuto o osudu raketoplánů.

Charles Bolden
Charles Bolden
Jeho nástupce Charles Bolden se narodil 19. srpna 1946. Získal diplom v oboru System Management na University of Southern California a titul bakaláře v oboru Electrical Engineering na U.S. Naval Academy. V roce 1968 vstoupil do námořnictva a v květnu 1970 se stal námořním pilotem. V roce 1972 a 73 podnikl více než 100 bojových misí ve vietnamské válce. Jako astronaut byl vybrán v roce 1980 a stal se třetím Afroameričanem ve vesmíru.

Letěl celkem čtyřikrát, dvakrát jako pilot a dvakrát velel. Jeho první misí byla Columbia STS-61C ve dnech 12. - 18. ledna 1986, poslední úspěšná mise před zkázou Challengeru. Po ní byl Bolden jmenován jako šéf bezpečnostní divize v Johnsonově kosmickém středisku, která měla za úkol dohlédnout na bezpečnost při obnovení letů raketoplánů. Znovu se do vesmíru podíval v dubnu 1990, kdy startoval opět jako pilot raketoplánu Discovery STS-31, při tomto letu byl vypuštěn Hubbleův teleskop. Jako velitel letěl v březnu 1992 na palubě raketoplánu Atlantis STS-45 a v únoru 1994 při misi Discovery STS-60. Poprvé byl při tomto letu raketoplánu přítomen ruský kosmonaut, a sice Sergej Krikaljov (pro zajímavost, člen první posádky ISS).

Lori Garverová
Lori Garverová
Lori Garverová, původně kandidující na ředitelku NASA po odchodu Griffina, nakonec jmenována zástupkyní ředitele. Má diplom vědy, techniky a diplomacie z George Washington University a titul bakaláře v politologii a ekonomice z Colorado College. V letech 1998 až 2001 působila v NASA jako přidružená administrátorka kanceláře pro politiku a plánování, byla také hlavní mluvčí NASA. Před nástupem Obamy do prezidentského křesla pomáhala vést komisi pro zhodnocení stavu americké kosmonautiky. Projevila také zájem letět do vesmíru jako turistka v ruské lodi Sojuz, bohužel neměla dost peněz.

Nový ředitel to určitě nebude mít jednoduché. Před námi je posledních 8 misí raketoplánů, při kterých hodlá Amerika dokončit svůj segment Mezinárodní kosmické stanice. Historicky poslední start raketoplánu je zatím naplánován na 16. září 2010, mise Discovery STS-134. Nahradit je má podle prozatímních plánů kosmická loď Orion v roce 2015, do té doby budou američtí astronauté létat na ISS pouze na palubě ruských Sojuzů. Stále se vedou spory o nové nosné rakety Ares, které mají být použity pro lodě Orion, někteří volají po využití již zavedených raket, vývoj Ares jim připadá zbytečně drahý a komplikovaný.

Podle prozatímních plánů také bude NASA postrádat mezi lety 2011 a 2013 celkem 3,1 miliardy dolarů na vývoj superrakety Ares 5, což může ohrozit americký návrat na Měsíc okolo roku 2020. Nicméně, počátkem května si Obama objednal nezávislé posouzení kosmického programu NASA, výsledky obdrží v létě. Určitě to bude jeden z odrazových můstků, které poslouží Obamovi v rozhodování, jakým směrem se bude dále ubírat americká kosmonautika. A svoji roli v tom sehraje i Charles Bolden, na jehož adresu Michael Griffin řekl, že "NASA bude v dobrých rukou".

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »