Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Deštivé znovuotevření Holešovské hvězdárny

Deštivé znovuotevření Holešovské hvězdárny

Zámecká hvězdárna v zimě
Zámecká hvězdárna v zimě
Ve středu 24. 6. 2009 byla po rekonstrukci otevřena Holešovská hvězdárna. Jako tradičně při většině akcí na hvězdárně pršelo a pršelo... Hvězdárna má skoro 60 let dlouhou tradici a úspěchy v pozorování například družic. Bohužel v 90. letech byla devastována a rozkradena.

Opravený historický interiér
Opravený historický interiér
Něco z historie
Historie Holešovské hvězdárny sahá do 50. let, kdy astronomický kroužek jednal o vybudování lidové hvězdárny. Nové místo nedostali, ale tehdejší památkáři svolili k uskutečnění plánu přestavění altánku v Růžové zahradě (součást zámecké zahrady v Holešově) na hvězdárnu. Již v roce 1959 byla původní střecha nahrazena kopulí, která je volně posazena na ozubeném kole a pomocí elektromotoru ji lze natáčet libovolným směrem. V ten samý rok proběhla v Holešově astronomická konference, které se zúčastnili astronomové ze všech hvězdáren, mezi nejvýznamnější patřili Mrkos či Kohoutek, objevitelé známých komet. Nejlepší léta astronomického kroužku na hvězdárně byla v letech 1965 až 1987, kdy tři desítky členů podnikali různé akce pro veřejnost, jako výpravy s dalekohledem do okolních obcí, přednášky nejen v Holešově, zaučování nových členů apod. Hlavním programem hvězdárny bylo pozorování přeletu umělých družic, hlavně sovětských, kdy se výborné výsledky dostaly až do Moskvy a Holešovská hvězdárna byla obdarována desítkou velkých a kvalitních ruských dalekohledů. V té době bylo hlavním dalekohledem v kopuli 15 cm zrcadlo Newton.

Interiér při opravě - srovnejte s předchozím snímkem!
Interiér při opravě - srovnejte s předchozím snímkem!
V 90. letech již byla většina členů astrokroužku odrostlá anebo se odstěhovala z Holešova za prací či dalším studiem. Během této doby byla hvězdárna také několikrát vykradena a většina majetku byla odcizena či zničena vandaly. Až roku 2006, kdy městu Holešovu připadl zpět zámek se zahradou a hvězdárnou, bylo možno bývalý altánek hraběnky Wrbnové začít rekonstruovat. Podniklo se několik dní otevřených dveří a opět se založil astrokroužek.

A současnost?
Rekonstrukce trvala až do května 2009, kdy město Holešov vybavilo interiér hvězdárny novým nábytkem, koberci, ozvučením, historickou dekorací a knihovnou. Velkou opravu také prodělal samotný objekt, byla opravena fasáda a podlaha. Opraven byl také mechanismus otvírání kopule, ta byla vymalována a vyzdobena malbami souhvězdí. Pořízen byl také nový dalekohled, čočkový refraktor Nexstar 102/660 mm s naváděním.

Oprava fasády
Oprava fasády
Dne 24. 6. 2009 proběhlo slavnostní otevření s kulisou silného deště a bouřky, tedy v duchu stejné tradice jako všechny ostatní dny otevřených dveří. Pevná otevírací doba bude stanovena začátkem července, ale je v plánu mít otevřeno minimálně dvě hodiny denně, čtyři dny v týdnu z toho dvě denní a dvě večerní. Denní návštěvní hodiny budou výborným zpestřením po prohlídce zámku a zámeckého parku. Prohlídkou provází městský hvězdář Patrik Trnčák v historickém kostýmu. Vstupné je pouhých 20 Kč, ale toto je opravdu jen symbolické, protože jako vstupenku dostanete pamětní minci s motivem Holešovské hvězdárny.

Rekonstrukce prozatím ještě probíhá, v nejbližší době bude stanovena pevná otevírací doba, bude také otevřena prodejna astronomických pohlednic, mapek a podobných suvenýrů (prozatím nabízíme jen zdarma letáčky k IYA 2009 a světelnému znečištění) a snad bude v budoucnu pořízen i dataprojektor do kopule. Tak by se hvězdárna stala nejen příjemným zpestřením prohlídky zámku, ale i popularizační hvězdárnou pro školy v okolí.

Prohlídkou a výkladem provází městský hvězdář Patrik Trnčák
Prohlídkou a výkladem provází městský hvězdář Patrik Trnčák
V úterý 30. 6. proběhne náhradní, snad již méně deštivé znovuotevření i s programem v zahradách (loutkové divadlo, koně, šerm, hudba…). Začátek akce je v 18 hodin v areálu zámeckých zahrad v Holešově.

Autoři: Patrik Trnčák a Jan Kondziolka




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »