Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Deštivé znovuotevření Holešovské hvězdárny

Deštivé znovuotevření Holešovské hvězdárny

Zámecká hvězdárna v zimě
Zámecká hvězdárna v zimě
Ve středu 24. 6. 2009 byla po rekonstrukci otevřena Holešovská hvězdárna. Jako tradičně při většině akcí na hvězdárně pršelo a pršelo... Hvězdárna má skoro 60 let dlouhou tradici a úspěchy v pozorování například družic. Bohužel v 90. letech byla devastována a rozkradena.

Opravený historický interiér
Opravený historický interiér
Něco z historie
Historie Holešovské hvězdárny sahá do 50. let, kdy astronomický kroužek jednal o vybudování lidové hvězdárny. Nové místo nedostali, ale tehdejší památkáři svolili k uskutečnění plánu přestavění altánku v Růžové zahradě (součást zámecké zahrady v Holešově) na hvězdárnu. Již v roce 1959 byla původní střecha nahrazena kopulí, která je volně posazena na ozubeném kole a pomocí elektromotoru ji lze natáčet libovolným směrem. V ten samý rok proběhla v Holešově astronomická konference, které se zúčastnili astronomové ze všech hvězdáren, mezi nejvýznamnější patřili Mrkos či Kohoutek, objevitelé známých komet. Nejlepší léta astronomického kroužku na hvězdárně byla v letech 1965 až 1987, kdy tři desítky členů podnikali různé akce pro veřejnost, jako výpravy s dalekohledem do okolních obcí, přednášky nejen v Holešově, zaučování nových členů apod. Hlavním programem hvězdárny bylo pozorování přeletu umělých družic, hlavně sovětských, kdy se výborné výsledky dostaly až do Moskvy a Holešovská hvězdárna byla obdarována desítkou velkých a kvalitních ruských dalekohledů. V té době bylo hlavním dalekohledem v kopuli 15 cm zrcadlo Newton.

Interiér při opravě - srovnejte s předchozím snímkem!
Interiér při opravě - srovnejte s předchozím snímkem!
V 90. letech již byla většina členů astrokroužku odrostlá anebo se odstěhovala z Holešova za prací či dalším studiem. Během této doby byla hvězdárna také několikrát vykradena a většina majetku byla odcizena či zničena vandaly. Až roku 2006, kdy městu Holešovu připadl zpět zámek se zahradou a hvězdárnou, bylo možno bývalý altánek hraběnky Wrbnové začít rekonstruovat. Podniklo se několik dní otevřených dveří a opět se založil astrokroužek.

A současnost?
Rekonstrukce trvala až do května 2009, kdy město Holešov vybavilo interiér hvězdárny novým nábytkem, koberci, ozvučením, historickou dekorací a knihovnou. Velkou opravu také prodělal samotný objekt, byla opravena fasáda a podlaha. Opraven byl také mechanismus otvírání kopule, ta byla vymalována a vyzdobena malbami souhvězdí. Pořízen byl také nový dalekohled, čočkový refraktor Nexstar 102/660 mm s naváděním.

Oprava fasády
Oprava fasády
Dne 24. 6. 2009 proběhlo slavnostní otevření s kulisou silného deště a bouřky, tedy v duchu stejné tradice jako všechny ostatní dny otevřených dveří. Pevná otevírací doba bude stanovena začátkem července, ale je v plánu mít otevřeno minimálně dvě hodiny denně, čtyři dny v týdnu z toho dvě denní a dvě večerní. Denní návštěvní hodiny budou výborným zpestřením po prohlídce zámku a zámeckého parku. Prohlídkou provází městský hvězdář Patrik Trnčák v historickém kostýmu. Vstupné je pouhých 20 Kč, ale toto je opravdu jen symbolické, protože jako vstupenku dostanete pamětní minci s motivem Holešovské hvězdárny.

Rekonstrukce prozatím ještě probíhá, v nejbližší době bude stanovena pevná otevírací doba, bude také otevřena prodejna astronomických pohlednic, mapek a podobných suvenýrů (prozatím nabízíme jen zdarma letáčky k IYA 2009 a světelnému znečištění) a snad bude v budoucnu pořízen i dataprojektor do kopule. Tak by se hvězdárna stala nejen příjemným zpestřením prohlídky zámku, ale i popularizační hvězdárnou pro školy v okolí.

Prohlídkou a výkladem provází městský hvězdář Patrik Trnčák
Prohlídkou a výkladem provází městský hvězdář Patrik Trnčák
V úterý 30. 6. proběhne náhradní, snad již méně deštivé znovuotevření i s programem v zahradách (loutkové divadlo, koně, šerm, hudba…). Začátek akce je v 18 hodin v areálu zámeckých zahrad v Holešově.

Autoři: Patrik Trnčák a Jan Kondziolka




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Animácia pohybu blízkozemskej planetky s označením 2021 DW1

Další informace »