Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Po stopách Tychona Braheho
Roman Šula Vytisknout článek

Po stopách Tychona Braheho

Tycho Brahe
Tycho Brahe
Třebíčská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna MKS Třebíč pořádá ve dnech 19. - 22. června 2009 zájezd do Dánska a Švédska tématicky zaměřený především na velevýznamnou postavu astronomické historie, kterou není nikdo jiný, než Tycho Brahe.

Pojedeme klimatizovaným autobusem v pátek 19.6. kolem poledne z Brna přes Třebíč a Prahu, případně podle zájmu i Ondřejov, přizastavit pro nástup lze i v jiných místech kolem trasy ve směru Berlín. Do Dánska je z německého přístavu Rostoky zajištěn trajekt, v Kodani ubytování v hotelu s polopenzí (stravování formou švédských stolů).

Soerne
Soerne
V sobotu 20. června je na programu prohlídka nejvýznamnějších pamětihodností Kodaně, samotné město je staré přibližně 11 století, takže je co k vidění. Naplánovaná je především návštěva planetária Tycho Brahe, které je největším planetáriem na světě. Astronomických souvislostí je však v Kodani více, například zde žil a pracoval Ejnar Hertzsprung, spoluautor známého HR-diagramu, který se týká klasifikace hvězd. Taktéž téměř celý život v Kodani žil a pracoval nositel Nobelovi ceny za fyziku Niels Bohr, který se krom své profesionální práce světově proslavil i známým výrokem, že "činit jakékoliv předpovědi je vždy ošidné, zvláště když se jedná o budoucnost". Učastníci zájezdu též budou mít příležitost se na pobřeží vyfotit u sochy Malé mořské víly co by památky na dánského spisovatele H.CH. Andersena.

Tradgard
Tradgard
V neděli 21. června pak bude účastníky čekat výlet lodí na švédský ostrov Hven, kde Tycho Brahe přibližně 20 let působil a kde je jednak jeho muzeum a další atrakce, jednak například renesanční zahrada, která začátkem léta vypadá opravdu hezky. Návrat do Kodaně je opět lodí v odpoledních hodinách, návrat do ČR v průběhu pondělí 22. června, záleží na času odjezdu trajektu z dánské strany do Německa.

Zájemci o zájezd pište prosím svoje objednávky na mail: sula@asu.cas.cz a pro případné dotazy je další spojení na hlavního organizátora na stránkách http://www.asu.cas.cz/~sula, cena zájezdu je předběžně 5000,- Kč (včetně DPH), v ceně je doprava včetně trajektu, ubytování s polopenzí a cesta lodí z Kodaně na ostrov Hven a zpět a zákonné pojištění, uzávěrka je koncem dubna, kdy už je nutno závazně objednat a zaplatit potřebný počet lůžek v hotelu. Pro sociálně slabší osoby lze individuálně dohodnout platbu na několik splátek, pro organizace lze zajistit daňový doklad na studijní či pracovní cestu včetně DPH.

Bližší podrobnosti o celé akci budou třebíčskou pobočkou prezentovány na setkání složek ČAS v Jihlavě 18. dubna.

A závěrem odkazy na webové stránky:
Kodaň: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kodaň (česky)
Ostrov Hven: http://www.tychobrahe.com (anglicky, německy, dánsky, švédsky)
Planetárium Tycho Brahe: http://www.tycho.dk (anglicky, dánsky, švédsky)




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »