Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Léto na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Léto na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Téměř doslova ve dne v noci bude Hvězdárna Valašské Meziříčí otevřena pro veřejnost v průběhu letošních hlavních školních prázdnin. Připraven je jak denní program pro organizované skupiny i jednotlivce, tak i večerní program u dalekohledu.

Denní program:
Hvězdárna Valašské Meziříčí bude v letním období otevřena pro veřejnost i v denní dobu (včetně sobot a nedělí). Navštívit nás můžete od 13. července do 31. srpna 2009 v době od 9:00 do 16:00 hodin.

Připravili jsme pro vás:
- exkurzi po hlavní budově hvězdárny
- besedu u obrazové výzdoby v prostorné vstupní hale
- seznámení s dalekohledem - za příznivých meteorologických podmínek pozorování Slunce
- prohlídku zrekonstruovaného objektu Ballnerovy hvězdárny z roku 1929 přezdívané "Kolňa badajna"
- mimořádnou akci: pozorování Venuše, případně jasných hvězd (pouze za vhodných pozorovacích podmínek)
- v případě nepříznivého počasí - krátký program v přednáškovém sále

Přednáška:
Na konec července jsme připravili přednášku, která připomene 40. výročí uskutečnění dávného snu lidstva - přistání člověka na jiném vesmírném tělese než je Země - v rámci projektu Apollo. Přednáška s názvem "ČLOVĚK NA MĚSÍCI" rovněž seznámí posluchače s plánovaným návratem amerických astronautů na Měsíc v připravované kosmické lodi Orion.
Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem. Přednáška se koná ve středu 29. července 2009 v 19 hodin.
Přednáší František Martinek, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Součástí programu bude i vernisáž výstavy "Člověk a Měsíc", instalované ve vstupní hale Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Po přednášce možnost pozorování Měsíce a dalších objektů na večerní obloze.

Večerní programy u dalekohledu:
V průběhu letních prázdnin je Hvězdárna Valašské Meziříčí otevřena pro veřejnost každý pracovní den večer od 21:00 hodin. Na programu je pozorování Měsíce (začátkem a koncem července či srpna), planety Jupiter (ve druhé polovině srpna) a Saturn (v červenci), jasných hvězd, dvojhvězd, hvězdokup a dalších zajímavých objektů. Doplněno odborným výkladem.

Další informace na webu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o..




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »