Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Léto na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Léto na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Téměř doslova ve dne v noci bude Hvězdárna Valašské Meziříčí otevřena pro veřejnost v průběhu letošních hlavních školních prázdnin. Připraven je jak denní program pro organizované skupiny i jednotlivce, tak i večerní program u dalekohledu.

Denní program:
Hvězdárna Valašské Meziříčí bude v letním období otevřena pro veřejnost i v denní dobu (včetně sobot a nedělí). Navštívit nás můžete od 13. července do 31. srpna 2009 v době od 9:00 do 16:00 hodin.

Připravili jsme pro vás:
- exkurzi po hlavní budově hvězdárny
- besedu u obrazové výzdoby v prostorné vstupní hale
- seznámení s dalekohledem - za příznivých meteorologických podmínek pozorování Slunce
- prohlídku zrekonstruovaného objektu Ballnerovy hvězdárny z roku 1929 přezdívané "Kolňa badajna"
- mimořádnou akci: pozorování Venuše, případně jasných hvězd (pouze za vhodných pozorovacích podmínek)
- v případě nepříznivého počasí - krátký program v přednáškovém sále

Přednáška:
Na konec července jsme připravili přednášku, která připomene 40. výročí uskutečnění dávného snu lidstva - přistání člověka na jiném vesmírném tělese než je Země - v rámci projektu Apollo. Přednáška s názvem "ČLOVĚK NA MĚSÍCI" rovněž seznámí posluchače s plánovaným návratem amerických astronautů na Měsíc v připravované kosmické lodi Orion.
Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem. Přednáška se koná ve středu 29. července 2009 v 19 hodin.
Přednáší František Martinek, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Součástí programu bude i vernisáž výstavy "Člověk a Měsíc", instalované ve vstupní hale Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Po přednášce možnost pozorování Měsíce a dalších objektů na večerní obloze.

Večerní programy u dalekohledu:
V průběhu letních prázdnin je Hvězdárna Valašské Meziříčí otevřena pro veřejnost každý pracovní den večer od 21:00 hodin. Na programu je pozorování Měsíce (začátkem a koncem července či srpna), planety Jupiter (ve druhé polovině srpna) a Saturn (v červenci), jasných hvězd, dvojhvězd, hvězdokup a dalších zajímavých objektů. Doplněno odborným výkladem.

Další informace na webu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o..




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »