Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku
IYA 2009 Vytisknout článek

Mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku

Konference - Keplerův odkaz v kosmickém věku
Konference - Keplerův odkaz v kosmickém věku
Tisková zpráva Národního technického muzea

Čtěte také článek o konferenci na astro.cz.

Národní technické muzeum je pořadatelem mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku (400 let od vydání Keplerova díla Astronomia Nova). Konference je českým příspěvkem do projektu Mezinárodního roku astronomie 2009, který byl podpořen organizací UNESCO v roce 2006 a Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2007. Mezinárodní rok astronomie byl vyhlášen při příležitosti 400. výročí prvního astronomického pozorování pomocí dalekohledu, které uskutečnil Galileo Galilei. Jedná se o celosvětovou připomínku astronomie a jejího přispění k rozvoji společnosti a kultury, se silným důrazem na vzdělávání a zapojení veřejnosti. Mezinárodní rok astronomie na celosvětové úrovni koordinuje Mezinárodní astronomická unie.

Spolupořadateli konference jsou Univerzita Karlova v Praze, České vysoké učení technické, Akademie věd ČR, Rada vědeckých společností ČR, Astronomický ústav AV ČR, Fyzikální ústav AV ČR, Filozofický ústav AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulta UK, Astronomický ústav UK, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky MU v Brně, Česká astronomická společnost, Společnost pro dějiny věd a techniky ČR, Štefánikova hvězdárna v Praze, Hvězdárna v Úpici a Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích.

Konference se bude konat od 24. do 27. srpna 2009 v nově zrekonstruovaných prostorách Národního technického muzea. Navazuje na Mezinárodní astronomický kongres, který se konal ve dnech 3.-14. srpna 2009 v brazilském Rio de Janeiru. Připomenutí Keplerova odkazu v Praze má své opodstatnění. Právě ve středoevropské metropoli Kepler pracoval na své stěžejní knize Astronomia Nova, a to v letech 1600-1609. Publikace obsahovala odvození a formulaci prvních dvou zákonů o pohybu těles ve Sluneční soustavě. O deset let později pak vyšla v Linci jeho práce Harmonices mundi, ve které je publikován třetí zákon. Zveřejněné Keplerovy závěry dovršily koperníkovský převrat v astronomii, zpřesnily základy astronomie a staly se východiskem nové etapy vývoje lidského poznání zasahujícího do celé řady vědních disciplin i do celkové změny filozofického vidění světa. Jím popsané zákonitosti tvoří základní zdroje nejen moderní astronomie, ale byly i impulsem rozvoje mechaniky a jejího matematického zvládání.

Slavnostní zahájení konference proběhne v pondělí 24. srpna v 11 hodin. Bude zde představena emise výroční známky, která připomíná 400. výročí publikování díla J. Keplera Astronomia Nova. Na známce je zobrazen Keplerův portrét se schematickým výkladem jeho prvního a druhého zákona o eliptické dráze a rychlosti pohybu planet kolem Slunce. Známka je doplněna logem EUROPA a texty Johannes Kepler - Astronomia nova 1609 - Mezinárodní rok astronomie 2009.

V rámci konference vystoupí téměř tři desítky světových odborníků se svými příspěvky, které odrážejí nejnovější poznatky o vědeckých, kulturních a společenských podmínkách vzniku Keplerových zákonů a o vlivu této etapy na vývoj vědy a další rozvoj vědeckého a filozofického myšlení. Mimo jiné zde například budou přednášet Terry Mahoney (Instituto de Astrofisica de Canarias), A. E. L. Davis (Imperial College of London), Gerhard Betsch (University of Tuebingen), Suzanne Débarbat (Observatoire de Paris), Sigurd Tønnessen (University of Tromsø), J. V. Field (University of London), Hiroshi Ozaki (Tokai University, Japan) a další.

Přednášky jsou přístupné veřejnosti do vyčerpání kapacity přednáškového sálu.

Program konference:

24. srpna
09:00-11:00 Registrace účastníků
11:00-12:15 Slavnostní zahájení v Národním technickém muzeu, inaugurace známky Europa-Kepler
12:30-13:30 Tisková konference
14:00-18:30 1. blok konference
19:30-22:00 Slavnostní večer v Národním technickém muzeu, prezentace významných exponátů ze sbírek oddělení astronomie, představení CD Astronomia Nova

25. srpna
08:30-13:00 2. blok konference
14:00-17:30 3. blok konference, exkurze do Benátek nad Jizerou
20:00-21:00 Slavnostní otevření Keplerova muzea v Praze

26. srpna
08:30-13:00 4. blok konference
14:00-18:00 5. blok konference
19:00 Slavnostní večeře na lodi na Vltavě

27. srpna
6:00-21:00 Exkurze do Lince, alternativně procházka Praha astronomická

Organizační výbor

RNDr. Jiří Grygar, CSc. - předseda organizačního výboru, Fyzikální ústav AV ČR, Praha
RNDr. František Blahák, CSc., Hvězdárna v Úpici
Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Dr. Alena Hadravová, CSc., Kabinet dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV, Praha
PhDr. Miloš Hořejš, vedoucí odboru vědy a výzkumu, Národní technické muzeum
RNDr. Jan Janík, Ph.D., Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita, Brno
PhDr. Daniel Kamas, odbor prezentace a práce s veřejností, Národní technické muzeum
Mgr. Horymír Kubíček, generální ředitel Národního technického muzea
RNDr. Ivana Lorencová, vedoucí oddělení dějin vědy a techniky, Národní technické muzeum
Mgr. Pavel Najser, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Ing. Zdeněk Rasl, náměstek GŘ pro sbírkotvornou činnost
Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Mgr. Eva Šmídová, České vysoké učení technické, Praha
Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc., Astronomický ústav UK, Praha
Ing. Antonín Švejda, vedoucí oddělení exaktních věd a geodézie, Národní technické muzeum
Ing. Jana Tichá, Hvězdárna a planetárium, České Budějovice s pobočkou na Kleti

Mezinárodní vědecká rada
Dr. Volker Bialas - předseda rady, Kepler Kommission, Mnichov, Německo
Dr. Gerhard Betsch, Mathematisches Institut, Tübingen, Německo
Dr. Suzanne Debarbat, Observatoire de Paris, Paříž, Francie
Dr. J. V. Field, School of History of Art, Film and Visual Media, Birkbeck, University of London, Velká Británie
RNDr. Jaroslav Folta, CSc., Praha, Česká republika
Prof. Eberhard Knobloch, European Society for the History of Science (ESHS), Berlín, Německo
Dr. David Koch, Kepler Mission, NASA Ames Research Center, Kalifornie, USA
Prof. Dr. Franz Pichler, Johannes Kepler University, Linec, Rakousko
Prof. Song Sang-yong, Korean Academy of Science and Technology, Bundang, Jižní Korea

Kontakt: kepler@ntm.cz

Více informací na www.ntm.cz/kepler2009

Tisková konference:
U příležitosti konání mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku vás zveme na tiskovou konferenci, která se uskuteční dne 24. srpna 2009 ve 12,30 v Národním technickém muzeu.

Tiskové konference se zúčastní:

  • Mgr. Horymír Kubíček, generální ředitel Národního technického muzea
  • RNDr. Jiří Grygar, CSc., předseda organizačního výboru konference a předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie
  • Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., člen organizačního výboru konference

Prosíme o potvrzení vaší účasti do 21. srpna 2009 na e-mail: alice.triskova@ntm.cz nebo na telefonní číslo 777 710 834.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »