Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku
IYA 2009 Vytisknout článek

Mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku

Konference - Keplerův odkaz v kosmickém věku
Konference - Keplerův odkaz v kosmickém věku
Tisková zpráva Národního technického muzea

Čtěte také článek o konferenci na astro.cz.

Národní technické muzeum je pořadatelem mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku (400 let od vydání Keplerova díla Astronomia Nova). Konference je českým příspěvkem do projektu Mezinárodního roku astronomie 2009, který byl podpořen organizací UNESCO v roce 2006 a Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2007. Mezinárodní rok astronomie byl vyhlášen při příležitosti 400. výročí prvního astronomického pozorování pomocí dalekohledu, které uskutečnil Galileo Galilei. Jedná se o celosvětovou připomínku astronomie a jejího přispění k rozvoji společnosti a kultury, se silným důrazem na vzdělávání a zapojení veřejnosti. Mezinárodní rok astronomie na celosvětové úrovni koordinuje Mezinárodní astronomická unie.

Spolupořadateli konference jsou Univerzita Karlova v Praze, České vysoké učení technické, Akademie věd ČR, Rada vědeckých společností ČR, Astronomický ústav AV ČR, Fyzikální ústav AV ČR, Filozofický ústav AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulta UK, Astronomický ústav UK, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky MU v Brně, Česká astronomická společnost, Společnost pro dějiny věd a techniky ČR, Štefánikova hvězdárna v Praze, Hvězdárna v Úpici a Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích.

Konference se bude konat od 24. do 27. srpna 2009 v nově zrekonstruovaných prostorách Národního technického muzea. Navazuje na Mezinárodní astronomický kongres, který se konal ve dnech 3.-14. srpna 2009 v brazilském Rio de Janeiru. Připomenutí Keplerova odkazu v Praze má své opodstatnění. Právě ve středoevropské metropoli Kepler pracoval na své stěžejní knize Astronomia Nova, a to v letech 1600-1609. Publikace obsahovala odvození a formulaci prvních dvou zákonů o pohybu těles ve Sluneční soustavě. O deset let později pak vyšla v Linci jeho práce Harmonices mundi, ve které je publikován třetí zákon. Zveřejněné Keplerovy závěry dovršily koperníkovský převrat v astronomii, zpřesnily základy astronomie a staly se východiskem nové etapy vývoje lidského poznání zasahujícího do celé řady vědních disciplin i do celkové změny filozofického vidění světa. Jím popsané zákonitosti tvoří základní zdroje nejen moderní astronomie, ale byly i impulsem rozvoje mechaniky a jejího matematického zvládání.

Slavnostní zahájení konference proběhne v pondělí 24. srpna v 11 hodin. Bude zde představena emise výroční známky, která připomíná 400. výročí publikování díla J. Keplera Astronomia Nova. Na známce je zobrazen Keplerův portrét se schematickým výkladem jeho prvního a druhého zákona o eliptické dráze a rychlosti pohybu planet kolem Slunce. Známka je doplněna logem EUROPA a texty Johannes Kepler - Astronomia nova 1609 - Mezinárodní rok astronomie 2009.

V rámci konference vystoupí téměř tři desítky světových odborníků se svými příspěvky, které odrážejí nejnovější poznatky o vědeckých, kulturních a společenských podmínkách vzniku Keplerových zákonů a o vlivu této etapy na vývoj vědy a další rozvoj vědeckého a filozofického myšlení. Mimo jiné zde například budou přednášet Terry Mahoney (Instituto de Astrofisica de Canarias), A. E. L. Davis (Imperial College of London), Gerhard Betsch (University of Tuebingen), Suzanne Débarbat (Observatoire de Paris), Sigurd Tønnessen (University of Tromsø), J. V. Field (University of London), Hiroshi Ozaki (Tokai University, Japan) a další.

Přednášky jsou přístupné veřejnosti do vyčerpání kapacity přednáškového sálu.

Program konference:

24. srpna
09:00-11:00 Registrace účastníků
11:00-12:15 Slavnostní zahájení v Národním technickém muzeu, inaugurace známky Europa-Kepler
12:30-13:30 Tisková konference
14:00-18:30 1. blok konference
19:30-22:00 Slavnostní večer v Národním technickém muzeu, prezentace významných exponátů ze sbírek oddělení astronomie, představení CD Astronomia Nova

25. srpna
08:30-13:00 2. blok konference
14:00-17:30 3. blok konference, exkurze do Benátek nad Jizerou
20:00-21:00 Slavnostní otevření Keplerova muzea v Praze

26. srpna
08:30-13:00 4. blok konference
14:00-18:00 5. blok konference
19:00 Slavnostní večeře na lodi na Vltavě

27. srpna
6:00-21:00 Exkurze do Lince, alternativně procházka Praha astronomická

Organizační výbor

RNDr. Jiří Grygar, CSc. - předseda organizačního výboru, Fyzikální ústav AV ČR, Praha
RNDr. František Blahák, CSc., Hvězdárna v Úpici
Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Dr. Alena Hadravová, CSc., Kabinet dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV, Praha
PhDr. Miloš Hořejš, vedoucí odboru vědy a výzkumu, Národní technické muzeum
RNDr. Jan Janík, Ph.D., Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita, Brno
PhDr. Daniel Kamas, odbor prezentace a práce s veřejností, Národní technické muzeum
Mgr. Horymír Kubíček, generální ředitel Národního technického muzea
RNDr. Ivana Lorencová, vedoucí oddělení dějin vědy a techniky, Národní technické muzeum
Mgr. Pavel Najser, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Ing. Zdeněk Rasl, náměstek GŘ pro sbírkotvornou činnost
Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Mgr. Eva Šmídová, České vysoké učení technické, Praha
Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc., Astronomický ústav UK, Praha
Ing. Antonín Švejda, vedoucí oddělení exaktních věd a geodézie, Národní technické muzeum
Ing. Jana Tichá, Hvězdárna a planetárium, České Budějovice s pobočkou na Kleti

Mezinárodní vědecká rada
Dr. Volker Bialas - předseda rady, Kepler Kommission, Mnichov, Německo
Dr. Gerhard Betsch, Mathematisches Institut, Tübingen, Německo
Dr. Suzanne Debarbat, Observatoire de Paris, Paříž, Francie
Dr. J. V. Field, School of History of Art, Film and Visual Media, Birkbeck, University of London, Velká Británie
RNDr. Jaroslav Folta, CSc., Praha, Česká republika
Prof. Eberhard Knobloch, European Society for the History of Science (ESHS), Berlín, Německo
Dr. David Koch, Kepler Mission, NASA Ames Research Center, Kalifornie, USA
Prof. Dr. Franz Pichler, Johannes Kepler University, Linec, Rakousko
Prof. Song Sang-yong, Korean Academy of Science and Technology, Bundang, Jižní Korea

Kontakt: kepler@ntm.cz

Více informací na www.ntm.cz/kepler2009

Tisková konference:
U příležitosti konání mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku vás zveme na tiskovou konferenci, která se uskuteční dne 24. srpna 2009 ve 12,30 v Národním technickém muzeu.

Tiskové konference se zúčastní:

  • Mgr. Horymír Kubíček, generální ředitel Národního technického muzea
  • RNDr. Jiří Grygar, CSc., předseda organizačního výboru konference a předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie
  • Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., člen organizačního výboru konference

Prosíme o potvrzení vaší účasti do 21. srpna 2009 na e-mail: alice.triskova@ntm.cz nebo na telefonní číslo 777 710 834.




O autorovi



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »