Setkání složek ČAS Jihlava 2009 - logoDokud mám ještě setkání trochu v paměti, dovolte mi napsat pár řádků, o čem se přesně před měsícem během sobotního dne 18. dubna 2009 jednalo. Velké setkání složek a kolektivních členů České astronomické společnosti proběhlo v Jihlavě. Záštitu nad celou akcí převzala RNDr. Marie Kružíková, radní kraje Vysočina pro oblast školství, a proto mohla akce proběhnout v reprezentačních prostorách kongresového centra Krajského úřadu kraje Vysočina.
Úvodní slovo předsedkyně Evy MarkovéO zahájení setkání byl požádán bývalý tajemník ČAS Pavel Suchan. Po oficiálním zahájení předsedkyní ČAS Evou Markovou se slova ujal host, bývalý hejtman kraje Vysočina, RNDr. Miloš Vystrčil. Ve svém projevu na téma Jak se žije na Vysočině v krátkosti představil kraj a město Jihlava. Jeho druhý příspěvek se týkal tématu Vesmír Vysočiny, kdy zmínil spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností na společném projektu stavby víceúčelového zařízení pro vzdělávání občanů.
Nový tajemník ČAS Petr Sobotka připomenul důležité aktivity ČAS v roce 2008. Miloš Vystrčil předal dárek v podobě knížky "Jak se žije na Vysočině" předsedkyni ČAS, naopak ČAS daroval bývalému hejtmanovi různé propagační materiály s astronomickou tématikou.
Ivo Míček a Libor Lenža - Granty EU.Další příspěvek měl Libor Lenža, který probral problematiku získání a zpravování grantů a projektů. O vyjádření byl požádán i bývalý hejtman, který potvrdil komplikovanost grantů. Vyjádřil názor, že o administrativu by se neměli starat občanská sdružení, ale kraje, města a další samosprávné celky. Sdružení typu ČAS by měli přicházet za politiky s nápady a o jejich realizaci by se již měli starat kompetentní úřady, které na to mají vyškolené lidi a příslušný aparát. Zde mi dovolte osobní poznámku, je nutné si přitom dát pozor, aby případně realizovaný projekt obsahoval původní myšlenku a nešel jinou cestou než bylo zamýšleno. Miloš Vystrčil se i zmínil o možných komplikacích při jednání s politiky. Je nutné si uvědomit, že za politiky chodí velké množství lidí s různými požadavky a není sebemenší důvod, aby politici vyhověli právě nám. Je proto vhodné se nejdříve seznámit s problémy, které politici právě řeší, a zda jim nemůžeme pomoci najít způsob, jak je vyřešit. Tímto způsobem (i když údajně náhodně) se to povedlo právě Jihlavské astronomické společnosti, v Jihlavě řešili otázku vzdělávání mládeže a dospělých a víceúčelové zařízení se jim hodilo (přestože původní nápad bylo postavení hvězdárny, která nakonec bude součástí tohoto komplexu).
Lumír Honzík vystoupil se třemi příspěvky - schválený rozpočet ČAS, rozdělení dotace jednotlivým složkám ČAS a správné hospodaření složek (upozornění na problémy ve vyúčtování, žádosti o dotaci apod.).
Petr Horálek - astro.czPo přestávce se Petr Horálek a Karel Mokrý pustili do představení nového složení redakční rady serveru astro.cz. Ke změnám došlo v důsledku rezignace Petra Kubaly na post šéfredaktora astro.cz v začátku roku 2009. Na dotaz paní Šolcové v krátkosti Karel Mokrý připomněl důvody, které vedli k těmto změnám. Karel Mokrý na začátku setkání rozdal všem účastníkům dotazník, který se týkal astro.cz a jeho případným změnám. Při svém příspěvku komentoval výsledku tohoto dotazníku (změna barvy pozadí, změna designu, typ článků a informací na astro.cz apod.). Redakční rada apelovala na získávání nových autorů.
Bylo diskutováno logo ČAS a jeho změny. Došlo se k závěru, že by bylo vhodné požádat o návrh profesionálního grafika. Libor Lenža se pokusí kontaktovat za láhev slivovice svého známého, který mu občas profesionální logo vyrobí.
Předsedkyně ČAS Eva Marková potom v rámci tématu sjezd 2010 vystoupila s požadavkem, že je nutné začít hledat vhodné kandidáty na nadcházející sjezd ČAS, který se uskuteční v příštím roce (březen, duben). Většina výkonného výboru již nadále nechce kandidovat (např. současná předsedkyně nemůže dle stanov a ani nechce). O slovo se přihlásil i pan Šulc, který řešil otázku způsobu volby, zda bude celého týmu či po jednotlivcích, toto by se mělo rozhodnout hlasováním až na samotném sjezdu. Pokusme se najít vhodné kandidáty.
Následoval hromadný oběd, někdo si dal vepřový řízek, jiní se zasytili kuřecími medailonky nebo smaženým sýrem. Po vydatném obědu se v mírně zkrácené podobě uskutečnila přednáška Pavla Suchana na téma světelné znečištění a způsoby jeho řešení. Na jeho vystoupení navazoval příspěvek o Astronomickém ústavu a spolupráci s ČAS. Poté Pavel Suchan a Eva Marková jednání opustili z důvodu jiných aktivit.
Po krátké přestávce a menším časovém skluzu v plánovaném harmonogramu začaly příspěvky jednotlivých skupin v souhrnném bloku s názvem "Astronomie v ČR". Řada příspěvků byla zajímavá a mohla přispět k inspiraci pro ostatní účastníky setkání. Některé ovšem byly neúměrně dlouhé a neobsahovaly natolik zajímavé informace, aby jejich délka byla ospravedlnitelná.
Marcel Bělík - Sluneční sekce a Východočeská pobočka
První slovo v tomto bloku dostal Marcel Bělík, který představil činnost sluneční sekce a východočeské pobočky.
Zdeněk Řehoř - Přístrojová a optická sekce
Zdeněk Řehoř připomněl činnost přístrojové a optické sekce a nabídl spolupráci týkající se projektů jeho sekce (např. projekt KYKLOP).
Petr Komárek - Hvězdárna b. A. Krause a Astronomická společnost Pardubice
Petr Komárek z Astronomické společnosti Pardubice představil činnost této pobočky, která úzce spolupracuje s pardubickou Hvězdárnou barona A. Krause.
Lenka Soumarová - Astropis
O společnosti Astropis hovořila Lenka Soumarová, která zmínila termíny uzávěrek a vydání časopisu během roku 2009. V rámci svého povídání vystoupila i v pozici členky výkonného výboru a připomněla ceny ČAS a termíny pro podávání návrhů na kandidáty. Nejbližší termín je 30. 4. pro Kvízovu cenu
Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Zajímavý příspěvek o pozorování tranzitů exoplanet a unikátní databázi ETD, která je citována zahraničními servery, byl v podání Luboše Bráta ze sekce proměnných hvězd a exoplanet.
Jiří Srba - Společnost pro meziplanetární hmotu
Společnost pro meziplanetární hmotu zastupoval a vystoupil s příspěvkem Jiří Srba.
Alena Šolcová - Historická sekce
O historické sekci mluvila, spoustu informací o historii dodala a zprávu o Keplerově muzeu a jeho problémech podala předsedkyně sekce Alena Šolcová.
Ota Kéhar - Západočeská pobočka
O západočeské pobočce a aktivitách připravených pro Mezinárodní rok astronomie 2009 pohovořil Ota Kéhar. Kromě fotografické soutěže "Sviťme si na cestu…ne na hvězdy", dvou výstavách "Světelné znečištění" a "Klenoty noční oblohy" a dvou projektech "Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?" a "Den na hvězdárně aneb 25 hodin s astronomií" uvedl jako podnět k zamyšlení možnosti zapojení členů do dění pobočky, získávání nových členů nebo balance mezi aktivitami pro členy a popularizací astronomie či propagací ČAS.
Jakub Hraníček - Astronomický klub Pelhřimov
Poslední příspěvek přednesl Jakub Hraníček z Astronomického klubu Pelhřimov.
Vystoupil i Roman Šula s příspěvkem o pobočce Třebíč a jeho akci do Dánska.
Odpolední diskuzi výborně moderoval Ivo Míček, setkání bylo oficiálně ukončeno krátce po půl šesté.
Osobně považuji setkání zástupců složek za zajímavou akci, která může obohatit pohled na Českou astronomickou společnost a její složky. Lze se inspirovat pro akce pořádané našimi organizacemi nebo navázat spolupráci s jinými subjekty. V neposlední řadě se jedná o setkání lidí, které řeší stejné problémy jako my a které ve většině případů známe pouze z elektronických diskuzí. Domluvil jsem se s organizátorem akce Milošem Podařilem z Jihlavské astronomické společnosti na veřejné umístění prezentací z akce, aby bylo dostupné všem, i těm, kteří se nezúčastnili. Snaží se získat souhlas všech autorů a poté rozešle informaci konferencí ČAS.
Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4