Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 21. 10. 2017
Ota Kéhar Vytisknout článek

Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 21. 10. 2017

Představa hvězd rodících se v hmotě proudící od superhmotné černé díry
Autor: ESO/M. Kornmesser

Přijměte pozvání na astronomický seminář Okna vesmíru dokořán, který pořádá v sobotu 21. 10. 2017 v Plzni Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU u příležitosti 100. výročí založení České astronomické společnosti. Jedná se skutečně o exkluzivní astronomický seminář, který je doslova našlapaný výjimečnými přednášejícími.

Seminář svým obsahem navazuje na legendární populárně naučný seriál Okna vesmíru dokořán, který od roku 1981 vysílala Československá televize. Seriál vynikal nejenom svým námětem, na kterém se tehdy podílel Vladimír Železný, ale i vynikajícími komiksovými kresbami Káji Saudka či zajímavým hudebním doprovodem. Zlatou třešničkou pořadu pak byl český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který provázel celým pořadem.

Místa na tento seminář jsou omezena, proto se v případě zájmu prosím přihlaste na webových stránkách akce kof.zcu.cz/ak/okna/, kde naleznete bližší informace.

7:45 – 8:15     registrace účastníků

8:15 – 8:30     úvodní slovo

8:30 – 9:45     Částicová astronomie na observatoři Pierra Augera
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR
Kosmické záření stálo u zrodu částicové fyziky na konci 19. století. Nyní, po více než století bádání, stále neznáme všechny odpovědi na základní otázky o jeho zdrojích a vlastnostech, a proto částice s rekordními energiemi ve vesmíru jistě zasluhují naši pozornost. Observatoř Pierra Augera v Argentině je nejdokonalejším zařízením současnosti, které ke zkoumání nejenergetičtějšího záření slouží, a za účasti mnoha českých fyziků a astronomů konečně přináší odpovědi na zásadní otázky oboru. To potvrzuje i nejnovější článek v prestižním časopise Science, který vyšel 22. září 2017.

9:45 – 10:00     přestávka

10:00 – 11:15     Gravitační vlny
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Dne 14. 9. 2015 byly poprvé přímo detekovány gravitační vlny, jejichž existenci předpověděl 100 let předtím Albert Einstein jako unikátní důsledek své obecné teorie relativity. Signál GW150914, zachycený interferometry Advanced LIGO v USA, byl tak zřetelný, že mohl být věrohodně interpretován jako následek srážky a splynutí dvou velkých černých děr, jež se odehrála před miliardou let. V přednášce popíšeme uvedený objev, další již prokázané gravitační vlny, historické souvislosti i předpokládanou budoucnost nově zrozeného oboru gravitační astronomie. Možná budeme hovořit také o letošní Nobelově ceně za fyziku...


11:15 – 12:15     oběd v jídelně, ve stejné budově

12:15 – 13:30     Infračervená astronomie
RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR
Infračervená (IČ) fotografie sahá jen do pásma s vlnovou délkou <1 mikrometr, s nízkou rozlišovací schopností a nevalnou citlivostí. Teprve matice CCD a bolometry umožnily plně otevřít IČ pásmo až do submilimetrové oblasti. Jelikož zemská atmosféra je pro IČ propustná jen v úzkých pásmech, začala se v 80. letech rozvíjet IČ kosmická astronomie symbolizovaná brzkým vypuštěním teleskopu JWST. Od tohoto přístroje se zejména očekává pokrok v kosmologii, studiu vzniku planetárních soustav a těles na periférii Sluneční soustavy.

13:30 – 13:45     přestávka

13:45 – 15:00     Neutrina
RNDr. Vladimír Wagner, CSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR
Neutrina patří určitě k těm nejzáhadnějším částicím existujícím v našem vesmíru. A také k těm, jejichž lov je jedním z nejnáročnějších a jejichž zkoumání se často oceňováno Nobelovou cenou. Naposledy se tak stalo za experimentální prokázání existence oscilací neutrin. Oceněni byli dva fyzikové, kteří pomocí obrovských detektorů v podzemí studovali neutrina přicházející ze Slunce a vznikající při interakci kosmického záření v atmosféře Země. Neutrina však vznikají i v jaderných reaktorech a urychlovačích. Přednáška bude o tom, kde neutrina vznikají, jak se detekují, co nám mohou říci o struktuře hmoty, vlastnostech různých objektů v našem vesmíru a pro jaké případné aplikace je můžeme využít. Dozvíme se, co nám mohou říci neutrina ze Slunce, ze supernov nebo z nitra Země, proč se tak těžko chytají, co to znamená, že neutrina oscilují.

15:00 - 15:15     přestávka

15:15 – 16:30     Moderní astronomická technika
doc. RNDr. Marek Wolf, CSc., Astronomický ústavu MFF UK v Praze
Astronomické objevy v minulých staletích by nebyly možné bez rozvoje astronomické techniky: velkých teleskopů, citlivých detektorů a rychlé výpočetní techniky. V příspěvku se pokusíme popsat některé současné, ale i budoucí projekty pozemské a družicové astronomie, které jsou pro daný obor klíčové. Důraz bude kladen zejména na optickou oblast, která doplňuje téma celého semináře.

16:30 – 16:45     přestávka

16:45 – 18:00     Příběh vody
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Kde se vzala voda, co určuje její výjimečné vlastnosti a proč má tolik podob? Vydejme se společně na cestu začínající tvorbou prvních protonů a neutronů v zárodečném plazmatu Velkého třesku a končící kapajícím vodovodním kohoutkem ve vaší domácnosti.

18:00     ukončení programu



Převzato: Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Štítky: Seminář, 100 let ČAS


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »