Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Památce profesora Jana Fixela

Památce profesora Jana Fixela

Jan Fixel
Jan Fixel
Krátce po svých osmdesátých narozeninách, 11. dubna 2009, zemřel Prof. Ing. Jan Fixel, CSc. Celý svůj profesionální život byl vysokoškolským pedagogem, působícím na Vojenské akademii a Vysokém učení technickém v Brně. Rodák z Veselí na Moravě, v roce 1952 ukončil studia zeměměřictví na Vysoké škole technické v Brně.

Již jako student 3. ročníku se stal pomocnou vědeckou silou na ústavu vyšší geodézie, geodetické astronomie a geofyziky, a v r. 1951 se stal asistentem. Geodetická astronomie a geofyzika se staly jeho celoživotním odborným zaměřením. Po založení Vojenské technické akademie v roce 1954 působil nejprve jako vedoucí laboratoří tamní katedry geodézie a kartografie a později (od r. 1959) jako odborný asistent. Tam vedl cvičení z vyšší geodézie, geodetické astronomie a geofyziky.

V roce 1968 získal hodnost kandidáta technických věd v oboru geodézie. Na docenta geodetické astronomie a geofyziky se habilitoval v roce 1975. Od roku 1972 externě přednášel geodetickou astronomii a základy kosmické geodézie též na ústavu geodézie Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně. V roce 1984 byl jmenován profesorem. Na obou školách odchoval mnoho diplomantů a byl školitelem řady absolventů postgraduálního doktorského studia. Působil jako předseda nebo člen habilitačních a jmenovacích komisí na ČVUT v Praze a STU v Bratislavě. V sedmdesátých letech byl členem vědecké rady Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

Nesoustředil se však pouze na pedagogickou činnost - velký význam pro jeho odbornou činnost měly též geodetické a geofyzikální praxe, zejména v astronomické skupině a gravimetrickém oddělení Státního zeměpisného a kartografického ústavu či v ústavu Užité geofyziky v Brně. Významná byla jeho účast v zahraniční expedici n.p. Geofyzika Brno do Zambie v r. 1972, kde určoval astronomické souřadnice tíhových bodů a podílel se na zaměření a vyrovnání základní gravimetrické sítě. Podílel se na hodnocení přesnosti a rozmístění Laplaceových azimutů v československé astronomicko-geodetické síti, byl členem koordinační komise pro nové vyrovnání Jednotné astronomicko-geodetické sítě v rámci zemí RVHP. Po r. 1990 byl členem komise pro zavádění technologie GPS v naší armádě. Zpracoval řadu vysokoškolských učebnic a učebních textů v oborech geodetická astronomie, geofyzika a kosmická geodézie. Zejména je třeba vyzdvihnout jeho spoluautorství na vysokoškolské učebnici Geodetická astronómia a základy kosmickej geodézie (autoři Melicher, Fixel a Kabeláč), vydané nakladatelstvím Alfa v Bratislavě v roce 1993.

Jan Fixel byl dlouholetým členem České astronomické společnosti, v letech 1982 - 1995 působil jako předseda její sekce Astrometrie a geodetická astronomie, která se v r. 1996 sloučila s tehdejší Časovou a zákrytovou sekcí, aby vytvořila dnešní Zákrytovou a astrometrickou sekci. Členem této sekce pak byl až do r. 2004. My všichni, kteří jsme ho znali, budeme na profesora Jana Fixela vzpomínat nejenom jako na významného odborníka, ale hlavně jako na dlouholetého kolegu a přítele, příjemného společníka a hlavně slušného člověka. Bude nám všem chybět.




O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a v letech 2010 - 2017 předseda České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritním pracovníkem AV ČR. Stránky autora.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »