Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Valašské Meziříčí očekává milióntého návštěvníka!

Hvězdárna Valašské Meziříčí očekává milióntého návštěvníka!

Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, byla pro veřejnost otevřena na podzim roku 1955. Za více než padesátiletou existenci hvězdárny bylo v jejích prostorách (případně jejími pracovníky v jiných zařízeních) uspořádáno již 36 754 akcí.

Hlavním posláním Hvězdárny Valašské Meziříčí je seznamovat širokou veřejnost s vědeckými poznatky z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie a věd příbuzných nejrůznějšími metodami a způsoby. Jedná se především o přednášky, doplňkovou výuku pro školy, astronomické kroužky, semináře, výstavy, večerní programy u dalekohledu, letní astronomický tábor apod.

Nahlédneme-li do pečlivě vedených statistik, zjistíme, že k 31. 12. 2008 navštívilo akce Hvězdárny Valašské Meziříčí přesně 990 811 osob. K magické hranici jednoho miliónu návštěvníků schází ještě necelých deset tisíc osob. V uplynulém roce 2008 navštívilo hvězdárnu téměř 16 tisíc osob. Bude-li letošní návštěvnost obdobná, pak bychom mohli přivítat "pod kopulí hvězdárny" jubilejního milióntého návštěvníka pravděpodobně v polovině roku.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Staňte se právě Vy tím jubilejním návštěvníkem! V letošním roce, který byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie, k tomu budete mít celou řadu příležitostí. Například každý pracovní den ve večerních hodinách pořádáme programy u dalekohledu, zaměřené na pozorování zajímavých objektů na obloze. Pořad je doplněn odborným výkladem. Můžete si tak vyzkoušet, jaké pocity asi zakoušel například Galileo Galilei, který přesně před 400 roky pravděpodobně jako první pozoroval dalekohledem hory a krátery na Měsíci, Jupiterovy měsíce, Saturnovy prstence, rozlišil hvězdy v Mléčné dráze apod. A právě tento historický astronomický milník byl tou hlavní inspirací k vyhlášení roku 2009 Mezinárodním rokem astronomie.

Svojí účastí na akcích Hvězdárny Valašské Meziříčí jednak přispějete do "loterie", na koho připadne pořadí milióntého návštěvníka (možná právě na vás), ale především získáte možná nové pohledy na svět kolem nás. Informace o pořádaných akcích jsou průběžně uveřejňovány na našich internetových stránkách. Věříme, že si vyberete.

V loňském roce jsme vyhlásili tipovací soutěž, v níž jste měli odhadnout, kdy nastane ten okamžik a přes práh hvězdárny vkročí milióntý návštěvník. Příliš mnoho tipů jsme nedostali, ale "7 statečných" nám své "odborné" odhady zaslalo. Nezapomněli jsme na vás. Ten, jehož tip bude nejblíže skutečnosti, bude odměněn drobným dárkem.

Ani milióntý návštěvník nepřijde zkrátka. Cenu zatím neprozradíme, ale jedno je jisté: osobní automobil ani jiný obdobný "drobný" dárek to nebude - náš zřizovatel zase není tak bohatý. Věříme, že hodnota dárku nebude tím nejdůležitějším lákadlem, proč Hvězdárnu Valašské Meziříčí navštívíte. Na závěr dodáváme ještě část textu, propagujícího Mezinárodní rok astronomie, v jehož duchu budou probíhat další akce Hvězdárny Valašské Meziříčí:

"Vizí Mezinárodního roku astronomie je napomoci lidem na celém světě ke znovuobjevení našeho místa ve vesmíru pohledem na noční i denní oblohu a zprostředkovat jim osobní zážitek a kouzlo objevů při pozorování kosmu. Každý by měl dostat možnost uvědomit si dopad astronomie a dalších základních věd na naše každodenní životy a pochopit, jak může vědecké poznání přispět ke spravedlivější a v míru žijící společnosti."




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »