Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Valašské Meziříčí očekává milióntého návštěvníka!

Hvězdárna Valašské Meziříčí očekává milióntého návštěvníka!

Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, byla pro veřejnost otevřena na podzim roku 1955. Za více než padesátiletou existenci hvězdárny bylo v jejích prostorách (případně jejími pracovníky v jiných zařízeních) uspořádáno již 36 754 akcí.

Hlavním posláním Hvězdárny Valašské Meziříčí je seznamovat širokou veřejnost s vědeckými poznatky z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie a věd příbuzných nejrůznějšími metodami a způsoby. Jedná se především o přednášky, doplňkovou výuku pro školy, astronomické kroužky, semináře, výstavy, večerní programy u dalekohledu, letní astronomický tábor apod.

Nahlédneme-li do pečlivě vedených statistik, zjistíme, že k 31. 12. 2008 navštívilo akce Hvězdárny Valašské Meziříčí přesně 990 811 osob. K magické hranici jednoho miliónu návštěvníků schází ještě necelých deset tisíc osob. V uplynulém roce 2008 navštívilo hvězdárnu téměř 16 tisíc osob. Bude-li letošní návštěvnost obdobná, pak bychom mohli přivítat "pod kopulí hvězdárny" jubilejního milióntého návštěvníka pravděpodobně v polovině roku.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Staňte se právě Vy tím jubilejním návštěvníkem! V letošním roce, který byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie, k tomu budete mít celou řadu příležitostí. Například každý pracovní den ve večerních hodinách pořádáme programy u dalekohledu, zaměřené na pozorování zajímavých objektů na obloze. Pořad je doplněn odborným výkladem. Můžete si tak vyzkoušet, jaké pocity asi zakoušel například Galileo Galilei, který přesně před 400 roky pravděpodobně jako první pozoroval dalekohledem hory a krátery na Měsíci, Jupiterovy měsíce, Saturnovy prstence, rozlišil hvězdy v Mléčné dráze apod. A právě tento historický astronomický milník byl tou hlavní inspirací k vyhlášení roku 2009 Mezinárodním rokem astronomie.

Svojí účastí na akcích Hvězdárny Valašské Meziříčí jednak přispějete do "loterie", na koho připadne pořadí milióntého návštěvníka (možná právě na vás), ale především získáte možná nové pohledy na svět kolem nás. Informace o pořádaných akcích jsou průběžně uveřejňovány na našich internetových stránkách. Věříme, že si vyberete.

V loňském roce jsme vyhlásili tipovací soutěž, v níž jste měli odhadnout, kdy nastane ten okamžik a přes práh hvězdárny vkročí milióntý návštěvník. Příliš mnoho tipů jsme nedostali, ale "7 statečných" nám své "odborné" odhady zaslalo. Nezapomněli jsme na vás. Ten, jehož tip bude nejblíže skutečnosti, bude odměněn drobným dárkem.

Ani milióntý návštěvník nepřijde zkrátka. Cenu zatím neprozradíme, ale jedno je jisté: osobní automobil ani jiný obdobný "drobný" dárek to nebude - náš zřizovatel zase není tak bohatý. Věříme, že hodnota dárku nebude tím nejdůležitějším lákadlem, proč Hvězdárnu Valašské Meziříčí navštívíte. Na závěr dodáváme ještě část textu, propagujícího Mezinárodní rok astronomie, v jehož duchu budou probíhat další akce Hvězdárny Valašské Meziříčí:

"Vizí Mezinárodního roku astronomie je napomoci lidem na celém světě ke znovuobjevení našeho místa ve vesmíru pohledem na noční i denní oblohu a zprostředkovat jim osobní zážitek a kouzlo objevů při pozorování kosmu. Každý by měl dostat možnost uvědomit si dopad astronomie a dalších základních věd na naše každodenní životy a pochopit, jak může vědecké poznání přispět ke spravedlivější a v míru žijící společnosti."




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »