První anténa observatoře ALMA dodána
Po dokončení bude ALMA složena z 66 vysoce přesných antén o průměru 12 m. Padesát z nich bude pracovat jako jeden obří teleskop, dalších šestnáct bude tvořit menší samostatné pole. Celý komplex je koncipován tak, aby mohl být v budoucnosti dále snadno rozšiřován.
Pomocí antén ALMA budou astronomové sledovat chladné oblasti vesmíru - molekulární plyn a jemné prachové částice. Z těchto stavebních kamenů se formují galaxie, hvězdy, planety a také živé organismy. Pozorování přístrojem ALMA poskytne vědcům tolik potřebný pohled na rané fáze procesů formování hvězd i planet a pomůže odhalit vzdálené galaxie raného vesmíru, které dnes vidíme takové, jak vypadaly před 10 miliardami let.
První dvanáctimetrová anténa ALMA, vyrobená firmou Mitsubishi Electric Corporation pro japonského partnera projektu, Japonskou národní astronomickou observatoř (National Astronomical Observatory of Japan), byla právě předána. Brzy se k ní však připojí další - americká a evropská.
"Naši japonští kolegové vyrobili tuto unikátní anténu podle náročných specifikací. Její předání jsme očekávali s velkým vzrušením, neboť nyní můžeme celý přístroj plně vybavit pro vědecké použití," říká Thijs de Graauw, ředitel projektu ALMA.
Antény ještě projdou sérií testů, které ukáží, zda splňují náročné požadavky na kvalitu: plocha teleskopu je vyrobena s přesností vyšší než tloušťka lidského vlasu; mechanika je natolik precizní, že lze zaměřit golfový míček na vzdálenost 15 km.
"ALMA je pro evropské astronomy a tedy i pro ESO, evropského partnera projektu, velmi důležitým zařízením. Přinese nám pohled do vesmíru, který doposud nebyl možný. Jedná se o skutečný začátek nové éry astronomie," říká Wolfgang Wild, evropský manažer projektu ALMA.
Předání první antény je významným milníkem, neboť tým techniků nyní může začít s integrací dalších komponent, včetně citlivých přijímačů, které budou zaznamenávat slabé signály z vesmíru.
Antény jsou před finálním umístěním na planině Chajnantor testovány na tzv. Operations Support Facility (zařízení podpory provozu), které leží ve výšce jen 2 900 m nad mořem, a které se v budoucnu stane kontrolním střediskem ALMA.
Planina Chajnantor nebyla pro umístění teleskopu ALMA vybrána náhodou. Vysoká nadmořská výška a extrémně nízká vlhkost vzduchu nabízejí výborné podmínky pro pozorování v submilimetrovém oboru, pro který je zařízení určeno. Je zde také dostatek prostoru pro konstrukci pole antén, jež budou propojeny dohromady a rozprostřeny na ploše o základně až 16 km.
"Antény ALMA musí odolat nevlídným podmínkám planiny Chajnantor, kde vanou silné větry, panují velmi nízké teploty, a kde řídká atmosféře obsahující pouze polovinu kyslíku než vzduch u hladiny moře. Toto nelítostné prostředí klade velké nároky také na pracovníky stavějící zařízení ALMA," říká Graauw.
Při rekonfiguraci pole ALMA může být každá z antén vážících kolem 100 tun libovolně posunuta. Převoz bude prováděn dvojicí speciálních transportérů o šířce 10 m a délce 20 m vybavených 28 koly (viz ESO 32/07).
Projekt ALMA je partnerskou spoluprací vědeckých institucí východní Asie, Evropy a severní Ameriky s Chilskou republikou.
Poznámky
ALMA bude pracovat na vlnových délkách od 0,3 mm do 9.6 mm. Takové záření lze ze země pozorovat pouze z míst s vysokou nadmořskou výškou a nízkou vlhkostí, jinak je atmosférou pohlcováno. Proto byla pro umístění zařízení ALMA zvolena planina Chajnantor v chilské poušti Atacama, 5000 m n. m. ALMA nabídne bezprecedentní citlivost a rozlišení. Dvanáctimetrové antény budou rozmístitelné na základnách 15 m až 16 km. Na kratších vlnových délkách bude dosaženo rozlišení až 0.005 obloukové vteřiny, což je 10x lepší, než poskytuje Hubbleův kosmický dalekohled.
Projekt ALMA je partnerskou spoluprací Evropy, Japonska a severní Ameriky s Chilskou republikou. V Evropě projekt financuje ESO, v Japonsku Národní institut přírodních věd ve spolupráci s Taiwanskou akademií věd, v Americe Národní vědecká nadace USA a Kanadská národní vědecká rada. Konstrukci a provoz ALMA pro Evropu zajišťuje ESO, pro Japonsko Japonská národní astronomická observatoř, a pro Ameriku Národní radioastronomická observatoř, řízená skupinou univerzit.
Zdroj: TZ ESO 049/08
Náš tip: www.almaobservatory.org
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.
Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.
O autorovi
Jiří Srba
Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.
