První světlo do nového jihlavského dalekohledu pronikne ve čtvrtek 22.
února 2007. Jihlavská astronomická společnost jej slavnostně otevře pro
veřejnost na Bráně Matky Boží v Jihlavě, Věžní 1, kde provozuje veřejná
pozorování oblohy. Slavnostní otevření proběhne od 18 hodin a je přístupné
veřejnosti.
Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlásila fotografickou soutěž Moje vánoční kometa... se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Vyšlo nové číslo
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Prosinec 2006 byl kupodivu velmi příhodným měsícem pro pozorování,
jak dokumentují články Petra Horálka a Pepy Kujala. Ostatně doufáme,
že se takových výprav během roku 2007 uskuteční vícero!
Martin Lehký píše o meteoritu Morávka a o sondách Pioneer a Voyager,
jakožto hmotných nosičích informace.
Pavel Chadima a Martin Šolc se ohlížejí za srpnovou astronomickou exkurzí
do východních Čech a zároveň prezentují zajímavý objev pravděpodobného pozorovacího
stanoviště Wilhelma von Biely.Miroslava HromadováOstatní
V lednu 2007 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín
ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky,
meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.
Omlouváme se všem dříve registrovaným uživateům, při přechodu na nový redakční systém došlo k nechtěnému odeslání mailu na blokované adresy. Tento mail byl určen pro testování a neměl nikomu dojít. Díky chybě byla ale odeslán.
Dnes došlo k dokončení přechodu na nový redakční systém, je možné že některé funkce a služby na astro.cz nebudou fungovat zcela korektně. Narazíte-li na takový problém, dejte nám prosím vědět na info@astro.cz. Samozřejmě uvítáme i Vaše návrhy k zlepšení těchto stránek.
Jeden z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších vědců současnosti, britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu.Petr HorálekOstatní
Během posledního setkání členů SMPH v prvém listopadovém víkendu roku 2006, které proběhlo v prostorách hradecké hvězdárny, se začal rozvíjet návrh týkající se možnosti zájezdu ke kráteru Ries a Steinheim na území Bavorska v Německu. V plánu by byl několikadenní (pravděpodobně víkendový) výlet spojený s bezprostřední návštěvou oblastí, které úzce souvisí s výskytem tektitů na území jižních Čech a jižní Moravy.
V sobotu 6. ledna 2007 od 11 do 16 hodin probíhá v pražské ZOO program Tři králové. Součástí programu bude i pozorování astronomickým dalekohledem na vyhlídce u ledních medvědů, odborný výklad k pozorování a zodpovídání dotazů návštěvníků. Za jasného počasí pozorování Slunce (fotosféry i chromosféry), za zatažené oblohy pozorování pozemských dalekohledů. Zajišťuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS a firmou Supra Praha, s.r.o.Pavel SuchanOstatní
Dlouho očekávaná a především připravovaná událost nastala 22. prosince 2006. V dopoledních hodinách podepsala z pověření prezidenta republiky a předsedy vlády ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová za českou stranu dohodu o vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) od 1.1.2007. Za ESO smlouvu podepsal zástupce generální ředitelky Thomas Wilson. Aktu se zúčastnili předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, astronom z vyjednávacího týmu Petr Hadrava a také ředitel odboru vnějších vztahů ESO Claus Madsen. Smlouva musí být do 120 dní ratifikována oběma komorami parlamentu ČR.
Štefánikova hvězdárna v Praze zve na nový vánočně laděný pořad Mystérium hvězdy betlémské. Během 40 minut se s námi vydáte za poselstvím hvězdy Betlémské a pokusíme se poodhalit její tajemství.Pořad je uváděn každou sobotu a neděli (také 25. a 26.12.) od 17.00 hod. a ve středu od 18.30 hod. Více informací na stránkách hvězdárny http://www.observatory.cz/ .Jan PíšalaOstatní
Chtěli byste o prázdninách podniknout cestu do vesmíru? Odhalit celou řadu jeho tajemství a zjistit o něm něco nového? Pokud vás láká noční nebe a vše co s ním souvisí, pak jsme tu právě pro vás!
Právě vyšlo letošní čtvrté číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 13 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis. Nyní pro nové předplatitele Hvězdářský kalendář 2007 zdarma!
M. Prouza, J. Grygar: Letošní pohled na vesmír vloni II.
P. Najser: Rodáci na odvrácené straně Měsíce
P. Kulhánek: Magnetická pole ve sluneční soustavě II.
Rada ESO (Evropské jižní observatoře - European South Observatory) dala zelenou vypracování detailní studie Evropského extrémně velkého dalekohledu (EELT - European Extremely Large Telescope). Tato studie, na níž bylo uvolněno 57 miliónů euro, připraví během tří let veškeré podklady pro zahájení stavby obřího dalekohledu s objektivem o průměru kolem 40 m, který bude schopen pozorovat vesmír v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Předpokládá se, že způsobí doslova revoluci ve výzkumu vesmíru.Pavel SuchanOstatní
Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji udělila cenu Praemium Bohemiae 2006 za rozvoj vědních oborů v oborech matematika a fyzika RNDr. Zdeňkovi Ceplechovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Na cenu nominují a na výběru laureátů ceny se podílejí naše nejvýznamnější vědecké instituce: Akademie věd ČR, Učená společnost ČR a Česká konference rektorů. Zdeněk Ceplecha je zakladatelem známé středoevropské bolidové sítě, dnes nejdéle fungující bolidové sítě na světě. Nejznámějším úspěchem Ceplechova týmu byl záznam mimořádně jasného bolidu dne 7. dubna 1959 a následné nalezení meteoritů Příbram. Vzácný nález je uchováván v Národním museu.
Prakticky každý zájemce o astronomii dříve či později dospěje do stádia, kdy se začne rozhodovat o koupi vlastního dalekohledu. Právě koupě prvního přístroje velmi často rozhodne o tom, zda se jeho zájem o astronomii prohloubí, či zda bude vystřídán zklamáním. Cílem tohoto článku je poskytnout zjednodušený návod, který by měl při tomto výběru pomoci.
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Šestý Povětroň obsahuje dva rozsáhlé články, a to jsou pouze jejichprvní části: Miloš Boček píše o vzácném druhu galaxií a Martin Lehkýdiskutuje šíření informací ve vesmíru.Jak se dočteme v článku Petra Horálka, mimořádně úspěšná byla letošnípardubická expedice za Leonidami.Hradecká dvoučlenná skupinka sice vyrazila 17. listopadu na Poloma na Šerlich (to bylo jasno, jenže Leonid nemnoho),ale inkriminovaného 18. vyrazila jaksi "napůl"a na Šerlichu bylo žel jen polojasno.Pozor, reputaci si budeme napravovat 14. a 22. prosince!(Sledujte Dění na obloze a oznámení v e-mailové konferenci ASHK.)Nakonec je nám potěšením písemně gratulovat panu Miroslavu Ouhrabkovik významnému životnímu jubileu.Tomáš PřibylOstatní
Evropská kosmická agentura ESA vyhlašuje klání, jehož se může zúčastnit kdokoliv z celé Evropy a jehož cena je velmi lákává: návštěva semináře ve skotském Edinburghu 8. a 9. ledna 2007, kde se bude diskutovat a tvořit budoucí strategie evropské kosmonautiky.
Společnost pro dějiny věd a techniky ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR a Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy si dovoluje pozvat Vás na seminář František Link, život, dílo a gravitační čočky který bude uspořádán ke 100. výročí narození Františka Linka (1906-1984), významného českého astrofyzika, prvního ředitele Astronomického ústavu ČSAV, badatele v problematice studia vysoké atmosféry, měsíčních zatmění, cykličnosti v klimatologii a v mnoha dalších oblastech až po obecnou teorii relativity.
Lawrence M. Krauss: Proměny vesmíru. Od velkého třesku k životu na Zemi... a ještě dál.
Známý astrofyzik populárním způsobem seznamuje s tématy jako je historie atomu kyslíku od vzniku částic ve velkém třesku přes tvorbu prvků ve hvězdách až k úloze kyslíku pro život organismů. Přitažlivým způsobem představuje málo známá fakta z teorie elementárních částic a podává základy termodynamiky a atomové fyziky. Za tuto knihu byl autor v roce 2002 vyznamenán Americkým institutem fyziky cenou za popularizaci fyziky a astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento