O víkendu 14. – 15. 4. 2007 se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí bude konat 17. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 40 delegátů jednotlivých složek společnosti a několik hostů. Jednání sjezdu bude přítomen předseda Rady vědeckých společností České republiky prof. MUDr. Ivo Hána, CSc., čestný předseda společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc., zástupce Slovenské astronomické společnosti RNDr. Ladislav Hric, CSc., ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., ředitel Astronomického ústavu Slovenské Akademie věd Doc. RNDr. Ján Svoreň, DrSc. a předseda Sdružení hvězdáren a planetárií Ing. Marcel Grün. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další tři roky.
V rámci projektu "Pod společnou oblohou" proběhne začátkem května setkání astronomů a zájemců z řad mládeže. Hlavním tématem bude využití spektroskopie ve stelární astronomii. V současnosti se tato technika dostává i do rukou amatérských astronomů. Z tohoto důvodu budou přednášky věnovány využití této techniky i sestavení pozorovacího programu. Přesný program bude zvěřejněn na našich webovských stránkách.
Na konci března 2007 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete např. dva články o letošní události číslo jedna – pozorování komety C/2006 P1 McNaught. Dále pak také téměr devítistránkový vyčerpávající článek o připravovaných sondách pro výzkum těles sluneční soustavy.František MartinekOstatní
Účstníci akce "Vítání jara 2007" na Hvězdárně Valašské Meziříčí.Počasí v předcházejícím týdnu ukázalo, že může být velmi vrtkavé a v době příchodu jara byla krajina zasypána vrstvou nového sněhu. I přes tuto kalamitu se konalo na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve dnech 23. až 25. března 2007 „Astronomické vítání jara“.Miroslav BrožOstatní
Vyšlo nové číslo
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Po mnoha letech je opět věnováno Měsíci,
ale tentokrát z jiného hlediska: Miloš Boček detailně
popisuje složení a vznik měsíčních hornin a ukazuje pozemské anortozity, bazalty,
troktolity a peridotity, které se těm měsíčním poněkud podobají.
Jako doplněk prezentujeme nově vytvořený model měsíčního
kráteru Tycho a zkoušíme na základě jednoduchých energetických
výpočtů odhadnout, co se tehdy při vzniku kráteru (dopadu planetky)
asi dělo.Karel HalířOstatní
Dovolená s dalekohledemVážení přátelé, letos nás v rekreačním středisku OÁZA čeká již osmnáctý ročník Dovolené s dalekohledem. Osada Pivoň, nad níž se nachází rekreační středisko, leží jen pár kilometrů za Mnichovem. Nejedná se sice o metropoli Bavorska, ale ti, kteří v tomto okamžiku vzpomněli na svůj (snad ne propadlý) cestovní pas, nejsou zcela mimo realitu. Akce se sice uskuteční u malé české vesničky Mnichov, ale Pivoň se nachází v oblasti Českého lesa a odtud je to do Spolkové republiky Německo, co by kamenem dohodil. Není tedy nijak obtížné vyjet si v rámci Dovolené s dalekohledem na výlet i k našim západním sousedům. Krásná příroda Českého lesa však jistě uspokojí i ty z vás, kteří se pěšky, na kole či autem vydají poznávat tento překrásný a turistikou ještě ne příliš zasažený kout naší země.
Předjarní den na Hvězdárně Valašské Meziříčí (2007).Podle kalendáře začíná astronomické jaro ve středu 21. března v 1 hodinu 7 minut 25 sekund středoevropského času (SEČ). Nastává jarní rovnodennost. Podle astrologů Slunce vstupuje do znamení Berana. Ve skutečnosti se Slunce nachází v souhvězdí Ryb. V době jarní rovnodennosti Slunce prochází nebeským rovníkem (přechází z jižní polokoule na polokouli severní), den i noc jsou stejně dlouhé. S přibývající dobou se délka dne, kdy je Slunce nad obzorem, postupně prodlužuje a noc zkracuje, a to až do letního slunovratu.Miroslava HromadováOstatní
Odhalení dalekohleduPrvní světlo bylo dle Cimramnových pravidel naplánováno na snadno zapamatovatelné datum 22. 2. 2007. Rok 2007 sice trochu kazí řadu dvojek v datumu, ale čekat dalších 215 let na rok 2222 se nám zdálo příliš. Nakonec vše proběhlo dle plánu a datum 22. února 2007 bylo pro astronomii v Jihlavě zcela zásadní, snad i zlomové.
První světlo do nového jihlavského dalekohledu pronikne ve čtvrtek 22.
února 2007. Jihlavská astronomická společnost jej slavnostně otevře pro
veřejnost na Bráně Matky Boží v Jihlavě, Věžní 1, kde provozuje veřejná
pozorování oblohy. Slavnostní otevření proběhne od 18 hodin a je přístupné
veřejnosti.
Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlásila fotografickou soutěž Moje vánoční kometa... se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Vyšlo nové číslo
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Prosinec 2006 byl kupodivu velmi příhodným měsícem pro pozorování,
jak dokumentují články Petra Horálka a Pepy Kujala. Ostatně doufáme,
že se takových výprav během roku 2007 uskuteční vícero!
Martin Lehký píše o meteoritu Morávka a o sondách Pioneer a Voyager,
jakožto hmotných nosičích informace.
Pavel Chadima a Martin Šolc se ohlížejí za srpnovou astronomickou exkurzí
do východních Čech a zároveň prezentují zajímavý objev pravděpodobného pozorovacího
stanoviště Wilhelma von Biely.Miroslava HromadováOstatní
V lednu 2007 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín
ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky,
meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.
Omlouváme se všem dříve registrovaným uživateům, při přechodu na nový redakční systém došlo k nechtěnému odeslání mailu na blokované adresy. Tento mail byl určen pro testování a neměl nikomu dojít. Díky chybě byla ale odeslán.
Dnes došlo k dokončení přechodu na nový redakční systém, je možné že některé funkce a služby na astro.cz nebudou fungovat zcela korektně. Narazíte-li na takový problém, dejte nám prosím vědět na info@astro.cz. Samozřejmě uvítáme i Vaše návrhy k zlepšení těchto stránek.
Jeden z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších vědců současnosti, britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu.Petr HorálekOstatní
Během posledního setkání členů SMPH v prvém listopadovém víkendu roku 2006, které proběhlo v prostorách hradecké hvězdárny, se začal rozvíjet návrh týkající se možnosti zájezdu ke kráteru Ries a Steinheim na území Bavorska v Německu. V plánu by byl několikadenní (pravděpodobně víkendový) výlet spojený s bezprostřední návštěvou oblastí, které úzce souvisí s výskytem tektitů na území jižních Čech a jižní Moravy.
V sobotu 6. ledna 2007 od 11 do 16 hodin probíhá v pražské ZOO program Tři králové. Součástí programu bude i pozorování astronomickým dalekohledem na vyhlídce u ledních medvědů, odborný výklad k pozorování a zodpovídání dotazů návštěvníků. Za jasného počasí pozorování Slunce (fotosféry i chromosféry), za zatažené oblohy pozorování pozemských dalekohledů. Zajišťuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS a firmou Supra Praha, s.r.o.Pavel SuchanOstatní
Dlouho očekávaná a především připravovaná událost nastala 22. prosince 2006. V dopoledních hodinách podepsala z pověření prezidenta republiky a předsedy vlády ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová za českou stranu dohodu o vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) od 1.1.2007. Za ESO smlouvu podepsal zástupce generální ředitelky Thomas Wilson. Aktu se zúčastnili předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, astronom z vyjednávacího týmu Petr Hadrava a také ředitel odboru vnějších vztahů ESO Claus Madsen. Smlouva musí být do 120 dní ratifikována oběma komorami parlamentu ČR.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
