Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Moravskoslezská pobočka ČAS? Připojte se!
Petr Kubala Vytisknout článek

Moravskoslezská pobočka ČAS? Připojte se!

V Instantní astronomických novinách vyšel článek s názvem "Žijí astronomové i na Moravě a ve Slezsku?" Článek měl rozpoutat diskusi na téma založení pobočky České astronomické společnosti s působením na Moravě a ve Slezsku. Cíl byl evidentně splněn, diskuse se rozběhla a výsledkem je i tento článek.

K založení pobočky ČAS je potřeba především lidí - budoucích členů. Tímto tedy hledáme případné zájemce, především ze severu Moravy a Slezska. A co musíte udělat? Pokud máte zájem o případné členství, napište na níže uvedený e-mail. Stanovy ČAS umožňují v pobočkách i tzv. externí členství, takže dokonce pro vás zatím není členství v ČAS podmínkou. Tím pro vás vše končí. Pokud se přihlásí dostatečný počet zájemců, ozveme se vám s dalšími informacemi a dohodneme se (zakládající členové) na dalších podrobnostech. Zároveň pochopitelně hledáme i zájemce o spolupráci, kteří by mohli s případným zakládáním pobočky pomoci. Především hledáme lidi, kteří by pomohli s drobnou administrativou, tvorbou webových stránek apod.

A cíle pobočky? Ty by se stanovily později na základě dohody zakládajících členů a po dohodě s vedením ČAS. Pobočka by pro své členy mohla vydávat zpravodaj (třeba jen elektronický), organizovat přednášky především ve městech, kde není hvězdárna, spolupracovat s astronomickými institucemi apod.

Přestože "pracovní název" pobočky je Moravskoslezská, v žádném případě se nejedná o pobočku s působištěm ve stejnojmenném kraji. Naopak - pobočka by měla působit na celé Moravě a ve Slezsku.

Pro vaši lepší informaci o České astronomické společnosti a o tom, jak to v ní funguje, najdete na www.astro.cz, případně na podrobnější stránce www.astro.cz/cas

Pro další informace o založení pobočky a nezávazné přihlášení napište na: kubala@astronomie.cz




O autorovi



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »