Společnost pro dějiny věd a techniky ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR a Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy si dovoluje pozvat Vás na seminář František Link, život, dílo a gravitační čočky který bude uspořádán ke 100. výročí narození Františka Linka (1906-1984), významného českého astrofyzika, prvního ředitele Astronomického ústavu ČSAV, badatele v problematice studia vysoké atmosféry, měsíčních zatmění, cykličnosti v klimatologii a v mnoha dalších oblastech až po obecnou teorii relativity.
Seminář se bude konat dne 29. 11. 2006 v posluchárně T1 v přízemí budovy A v areálu Matematicko-fyzikální fakulty UK, V Holešovičkách 2, Praha 8 (stanice Kuchyňka za mostem Barikádníků, na níž staví autobusy 102 a 210, vyjíždějící ze stanice metra C Nádraží Holešovice)
Program:
10:10 Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. (SDVT a Astronomický ústav UK): František Link, život, dílo a raná historie gravitačních čoček
10:45 Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc. (Astronomický ústav AV ČR): Vzpomínky na Františka Linka
Přestávka na oběd (občerstvení možné v bufetu MFF UK)
13:30 Doc. RNDr. Václav Bumba, DrSc. (Astronomický ústav AV ČR): Jak jsme začínali v Ondřejově
14:00 Mgr. David Heyrovský, AM PhD (Ústav teoretické fyziky MFF UK): Gravitační čočky
15:00 Vystoupení dalších pamětníků a diskuse
Těšíme se na Vaši účast Doc. RNDr. M. Šolc, CSc. (předseda SDVT) Doc. RNDr. P. Heinzel, DrSc. (ředitel AsÚ AV ČR) Prof. RNDr. P. Harmanec, DrSc. (ředitel AÚ UK)
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.