Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Seminář k výročí F.Linka - Praha 29.11.
redakce Vytisknout článek

Seminář k výročí F.Linka - Praha 29.11.

08_7-Link_Frantisek.jpg
Společnost pro dějiny věd a techniky ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR a Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy si dovoluje pozvat Vás na seminář František Link, život, dílo a gravitační čočky který bude uspořádán ke 100. výročí narození Františka Linka (1906-1984), významného českého astrofyzika, prvního ředitele Astronomického ústavu ČSAV, badatele v problematice studia vysoké atmosféry, měsíčních zatmění, cykličnosti v klimatologii a v mnoha dalších oblastech až po obecnou teorii relativity.

Seminář se bude konat dne 29. 11. 2006 v posluchárně T1 v přízemí budovy A v areálu Matematicko-fyzikální fakulty UK, V Holešovičkách 2, Praha 8 (stanice Kuchyňka za mostem Barikádníků, na níž staví autobusy 102 a 210, vyjíždějící ze stanice metra C Nádraží Holešovice)

Program:

  • 10:10 Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. (SDVT a Astronomický ústav UK): František Link, život, dílo a raná historie gravitačních čoček
  • 10:45 Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc. (Astronomický ústav AV ČR): Vzpomínky na Františka Linka
  • Přestávka na oběd (občerstvení možné v bufetu MFF UK)
  • 13:30 Doc. RNDr. Václav Bumba, DrSc. (Astronomický ústav AV ČR): Jak jsme začínali v Ondřejově
  • 14:00 Mgr. David Heyrovský, AM PhD (Ústav teoretické fyziky MFF UK): Gravitační čočky
  • 15:00 Vystoupení dalších pamětníků a diskuse

Těšíme se na Vaši účast
Doc. RNDr. M. Šolc, CSc. (předseda SDVT)
Doc. RNDr. P. Heinzel, DrSc. (ředitel AsÚ AV ČR)
Prof. RNDr. P. Harmanec, DrSc. (ředitel AÚ UK)




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »