Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zelená pro obří evropský dalekohled EELT

Zelená pro obří evropský dalekohled EELT

EELT.jpg
Rada ESO (Evropské jižní observatoře - European South Observatory) dala zelenou vypracování detailní studie Evropského extrémně velkého dalekohledu (EELT - European Extremely Large Telescope). Tato studie, na níž bylo uvolněno 57 miliónů euro, připraví během tří let veškeré podklady pro zahájení stavby obřího dalekohledu s objektivem o průměru kolem 40 m, který bude schopen pozorovat vesmír v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Předpokládá se, že způsobí doslova revoluci ve výzkumu vesmíru.

Od konce minulého roku Evropská jižní observatoř pracovala ve spolupráci s astronomickou veřejností na definici nového velkého dalekohledu pro polovinu příštího desetiletí. Více než 100 astronomů z celé Evropy se v roce 2006 podílela na novém konceptu dalekohledu, v němž pečlivě posuzovali výkon dalekohledu, finanční náklady a veškerá rizika spojená s projektem.

"Na konci nadcházejícího tříletého období budeme znát přesně, jak všechno bude realizováno včetně detailního rozpočtu," říká Catherine Cesarsky, generální ředitelka observatoře ESO. "Pak, jak doufáme, bude zahájena výstavba dalekohledu, která by měla být dokončena v roce 2017. Po instalaci jednotlivých přístrojů zahájíme první pozorování."

Prezentovaný projekt počítá s finančními náklady kolem 800 miliónů euro na dalekohled s objektivem o průměru 42 m. Hlavní zrcadlo bude sestaveno z 906 hexagonálních (šestiúhelníkových) segmentů, každý o průměru 1,45 m. Sekundární zrcadlo bude mít průměr větší než 6 m. Za účelem získání velmi ostrých a kvalitních snímků bude dalekohled vybaven připojeným systémem adaptivní optiky za účelem odstranění atmosférických turbulencí. Třetí zrcadlo o průměru 4,2 m nasměruje světlo do systému adaptivní optiky, složeného ze dvou zrcadel: zrcadlo o průměru 2,5 m bude podepřeno více než 5000 ovládacími členy, schopnými měnit tvar vlastní optické plochy 1000krát za sekundu a zrcadlo o průměru 2,7 m, které bude provádět definitivní korekci obrazu. Těchto 5 zrcadel poskytne výsledný obraz mimořádné kvality, bez významných deformací v zorném poli dalekohledu.

Dalekohled EELT je považován celosvětově za jednu z největších priorit v pozemní astronomii. Nesmírně rozšíří naše znalosti o vesmíru, například umožní detailní studium těles včetně planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, studium prvních objektů vzniklých v mladém vesmíru, supermasivních černých děr, umožní studovat původ a rozložení temné hmoty ve vesmíru, a také temné energie, která vesmíru dominuje.

Dalekohled EELT ve spojení se systémem adaptivní optiky bude více než 100krát citlivější než současné největší optické dalekohledy světa jako je dvojice dalekohledů Keck s objektivy o průměru 10 m či čtveřice dalekohledů VLT s objektivy o průměru 8,2 m.

"Toto je opravdu začátek nové éry v optické a infračervené astronomii," dodává Catherine Cesarsky.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zvířetníkové světlo

Další informace »