Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návštěva radioteleskopu Effelsberg

Návštěva radioteleskopu Effelsberg

pano04.jpg
V rámci odborné stáže na německé observatoři Hoher List nacházející se nedaleko města Daun, kterou pořádala katedra obecné fyziky Západočeská univerzity spolu se Západočeskou pobočkou ČAS pod vedením ředitele Hvězdárny a planetária Plzeň Lumíra Honzíka, jsme měli také možnost navštívit 100m radioteleskop Effelsberg.

Poblíž města Bad Münstereifel-Effelsberg se nachází druhý největší radioteleskop s pohyblivou parabolickou anténou na světě, který patří Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii se sídlem v Bonnu.

DSCF1679_resize.jpg
Radioteleskop je konstruován jako Gregorův reflektor. Primární člen se skládá z 2 352 segmentů a jeho celkový průměr činí 100 metrů. Stavba parabolické antény byla provedena tak, aby změna její velikosti způsobená např. gravitací či změnou teploty byla menší než 0,5 milimetru. Sekundární člen je zavěšen na 4 nosných ramenech a má průměr 6,5 metru.

Celá soustava je umístěna na pohyblivém 64metrovém podstavci, rychlost pohybu v horizontálním směru může dosahovat až 32° / min. Kvůli hmotnosti, která činí 3 200 tun, je maximální rychlost pohybu ve vertikálním směru poloviční (16°/min). S tímto radioteleskopem lze sledovat objekty již od 7° nad obzorem. Odchylka při navádění na objekt dosahuje pouhých 10˝.

Stavba Effelsbergu probíhala v letech 1968-1971, k uvedení do provozu došlo 1. srpna 1972. Po více jak 30 let byl největším zařízením svého druhu na světě. V současné době je pozorovací program zaměřen převážně na sledování pulsarových systémů. S tímto přístrojem lze zachytit rádiové záření na frekvencích 0,8-96 GHz.

Během naší návštěvy jsme měli možnost vidět, jak se provádí obměna sekundárního členu u takto velikého přístroje za nový, který má být po zprovoznění citlivější než jeho předchůdce na frekvencích nad 10 GHz.

Více fotografií z odborné stáže, kterou pořádala Západočeská univerzita ve spolupráci se Západočeskou pobočkou ČAS, naleznete na stránce www.astro.zcu.cz




O autorovi



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »