Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návštěva radioteleskopu Effelsberg

Návštěva radioteleskopu Effelsberg

pano04.jpg
V rámci odborné stáže na německé observatoři Hoher List nacházející se nedaleko města Daun, kterou pořádala katedra obecné fyziky Západočeská univerzity spolu se Západočeskou pobočkou ČAS pod vedením ředitele Hvězdárny a planetária Plzeň Lumíra Honzíka, jsme měli také možnost navštívit 100m radioteleskop Effelsberg.

Poblíž města Bad Münstereifel-Effelsberg se nachází druhý největší radioteleskop s pohyblivou parabolickou anténou na světě, který patří Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii se sídlem v Bonnu.

DSCF1679_resize.jpg
Radioteleskop je konstruován jako Gregorův reflektor. Primární člen se skládá z 2 352 segmentů a jeho celkový průměr činí 100 metrů. Stavba parabolické antény byla provedena tak, aby změna její velikosti způsobená např. gravitací či změnou teploty byla menší než 0,5 milimetru. Sekundární člen je zavěšen na 4 nosných ramenech a má průměr 6,5 metru.

Celá soustava je umístěna na pohyblivém 64metrovém podstavci, rychlost pohybu v horizontálním směru může dosahovat až 32° / min. Kvůli hmotnosti, která činí 3 200 tun, je maximální rychlost pohybu ve vertikálním směru poloviční (16°/min). S tímto radioteleskopem lze sledovat objekty již od 7° nad obzorem. Odchylka při navádění na objekt dosahuje pouhých 10˝.

Stavba Effelsbergu probíhala v letech 1968-1971, k uvedení do provozu došlo 1. srpna 1972. Po více jak 30 let byl největším zařízením svého druhu na světě. V současné době je pozorovací program zaměřen převážně na sledování pulsarových systémů. S tímto přístrojem lze zachytit rádiové záření na frekvencích 0,8-96 GHz.

Během naší návštěvy jsme měli možnost vidět, jak se provádí obměna sekundárního členu u takto velikého přístroje za nový, který má být po zprovoznění citlivější než jeho předchůdce na frekvencích nad 10 GHz.

Více fotografií z odborné stáže, kterou pořádala Západočeská univerzita ve spolupráci se Západočeskou pobočkou ČAS, naleznete na stránce www.astro.zcu.cz




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »