Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Littera Astronomica za rok 2006

Cena Littera Astronomica za rok 2006

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2006 popularizátora astronomie RNDr. Oldřicha Hlada z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 13. října 2006 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku "Několik slov o hvězdách". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Doprovodný program na veletrhu.

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali Doc. Josip Kleczek z Astronomického ústavu AV ČR, Dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Ing. Pavel Příhoda také z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. a Společnost Astropis.

Laureát převezme cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera a spisovatelky a ředitelky 16. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové.

RNDr. Oldřich Hlad se narodil 30.12.1934 v Praze. V roce 1951 přišel na hvězdárnu v Praze na Petříně a v roce 1952 se stal jejím demonstrátorem. Vystudoval matematiku a fyziku. V letech 1958 až 1961 působil jako středoškolský profesor těchto předmětů včetně astronomie na žateckém gymnáziu. V roce 1961 nastoupil jako samostatný odborný pracovník do pražského planetária, s nímž a pražskou hvězdárnou na Petříně spojil své životní poslání. Od roku 1965 do začátku 21. století byl ředitelem Hvězdárny hlavního města Prahy, později Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Externě přednášel na vysoké škole. Publikuje v populárních a odborných časopisech. Je spoluautorem či autorem scénářů pro výstavy (např. Johannes Kepler a Praha) a také scénářů k populárně vědeckým filmům. Podílel se na tvorbě učebnic, budování databanky a tvorbě mapových děl, pronesl nespočet přednášek a připravil řadu komponovaných pořadů. Je čestným členem České astronomické společnosti a členem Jednoty českých matematiků a fyziků.

Z knih zaslouží jmenovat především Vesmír jistot a otazníků (spoluautor) a Přehled astronomie (spoluautor). Rozsáhlou kapitolu pak tvoří mapy oblohy v mnoha vydáních a provedeních. Mapa oblohy bylo vydána 15 x včetně např. Německa, Polska, Maďarska a Holandska. Mezi významné počiny patří také Atlas coeli novus 2000.0, který sleduje tradici slavného Bečvářova atlasu.

16. Podzimní knižní veletrh se koná ve dnech 13. - 14. října 2006 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Podrobnosti o 16. Podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na http://www.hejkal.cz/trh/. Letošním tématem veletrhu je Vesmír v nás a kolem nás. Téma veletrhu i doprovodný astronomický program odráží mj. mimořádnou událost letošního roku - 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se pod záštitou prezidenta republiky a dalších významných osobností konalo v srpnu v Praze. Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po páté slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií.

Astronomický výběr z programu 16. Podzimního knižního veletrhu

Po celou dobu konání veletrhu

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství Aldebaran nabízí prodej knih, projekci, model marsovského vozítka z Lega na povrchu Marsu a také losování o fotografie vesmíru z významných světových hvězdáren.

Pozorování Slunce dalekohledem (zdarma). Za jasného počasí nabídneme návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím pohled na Slunce přes filtry, kterými je možné pozorovat sluneční skvrny a protuberance. Pozorování se uskuteční po dobu veletrhu (v pátek 12 - 19, v sobotu 9 - 17) před Kulturním domem Ostrov. V případě zatažené oblohy předvedeme vlastnosti dalekohledu na pozemských objektech. Za deště se pozorování nekoná. Zajišťuje Jihlavská astronomická společnost.

Pátek 13. října 2006

  • 13:30 - 15:00 autogramiáda laureáta ceny Littera Astronomica 2006 RNDr. Oldřicha Hlada na stánku České astronomické společnosti
  • 16:00 slavnostní předání ceny Littera Astronomica 2006 na Staré radnici na náměstí, Havlíčkův Brod
  • 16:15 přednáška laureáta ceny Littera Astronomica 2006 RNDr. Oldřicha Hlada "Několik slov o hvězdách" na Staré radnici na náměstí, Havlíčkův Brod
  • 20:30 (do cca 21:30) za jasného počasí večerní pozorování oblohy dalekohledy z náměstí v Havlíčkově Brodě (zajišťuje Jihlavská astronomická společnost), město na dobu pozorování pohasne!

Sobota 14. 10.2006

  • 14:30 zahájení výstavy fotografií Naše hvězdárny v Muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Výstavu zahájí RNDr. Jiří Grygar, CSc. spolu s autorem Ing. Štěpánem Kovářem. Výstava potrvá do 22.10.2006.
    V České republice má výstavba astronomických observatoří velkou tradici. Praha byla místem, kudy doslova kráčely dějiny astronomie, když se zde na počátku 17. století setkali významní astronomové Tycho Brahe a Johannes Kepler. Druhý jmenovaný v domě v Karlově ulici u Karlova mostu, definoval dva nebeské zákony o pohybu planet, fundamentální zákony nebeské mechaniky. O století později vznikla ve věži pražského Klementina první hvězdárna zásluhou prof. Josefa Steplinga. Ten ji vybavil přístroji z vlastních peněz a tím jakoby předznamenal, jak budoucí hvězdárny mohou vzniknou - pouze nebývalým úsilím zakladatelů. Na území České republiky bylo vystavěno přes 160 nejrůznějších typů hvězdáren. Předkládaný soubor fotografií představuje výběr z tohoto počtu tak, aby každý typ hvězdárny byl zastoupen. Výstava je součástí rozsáhlého architektonicko astronomického projektu zaměřeného na dokumentaci a sběr historického materiálu o mimořádném fenoménu - české hvězdárně. Kromě dokumentární hodnoty je tento soubor především ryzím svědectvím o neuvěřitelné vynalézavosti a schopnostech improvizace jejich tvůrců, svědectvím o mimořádném nadšení a píli při snaze pochopit alespoň část z nekonečného kosmu.
  • 15:00 - 17:00 v Muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě panelová diskuze na téma Astronomie po pražském valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (na témata Proč Sluneční soustava dále už jen s osmi planetami, Pohled na nejstarší hvězdy ve vesmíru, Česká astronomie v porovnání se zahraničím a další promluví účastníci 26. valného shromáždění IAU - moderuje a komentuje čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.)

Kromě České astronomické společnosti na přípravě spolupracuje Nakladatelství Aldebaran (nva@nva.cz), Jihlavská astronomická společnost a Supra Praha, s.r.o.. Více informací o 16. Podzimním knižním veletrhu najdete na www.hejkal.cz.

Bibliografie Oldřicha Hlada:

  • Hlad,Oldřich - Hovorka,František - Sojka,Petr - Weiselová,Jitka
    Atlas coeli novus 2000.0(1900.0-2050.0)
    Praha,ETC publishing a Hvězdárna a planetárium hl.m.Prahy. 1998
    40 mapových listů (2x20), formát A2, sítě,šestijazyčné vysvětlivky
  • Chlebeček,Aleš - Hlad,Oldřich - Procházková,Eva - Pinkava,Jindřich
    Fyzika v perspektivě času. Skripta.
    Praha,Hvězdárna a planetárium hl.m.Prahy 1987.
    283 stran, černob.obr.,fotogr. v textu.
  • Hlad,Oldřich
    Grafy a diagramy z astronomie a astrofyziky. Diafilm
    Praha,Svoboda 1990.
    1 diafilm, 58 stran doprovodného textu.
  • Hlad,Oldřich - František Hovorka - Pavla Polechová - Jitka Weiselová
    Hvězdná obloha 2000.0.
    (1.knižní vydání "Severní a jižní hvězdná obloha 2000.0, 2 mp a text,z r.1985)
    Praha,Geodetický a kartografický podnik 1988. 18 mp., 47 stran textu.
  • Hlad,Oldřich - Denk,Zdenko
    Hvězdy s arabskými názvy. Stars mit arabic Names, Fixsterne mit arabischen Namen.
    Praha, Hvězdárna a planetárium hl.m.Prahy 1996.
    73 stran, text čes.,angl.,něm.
  • Helebrant,Jan - Hlad,Oldřich - Hovorka,František
    Mappa Coeli.Hvězdná mapa pro každou hodinu a den. Fáze Měsíce 1991 - 2009.
    Chomutov,Veros 1991
    Karton s otočným kotoučem plexi.
  • Hlad,Oldřich - Hovorka,František - Polechová,Pavla - Sojka,Petr - Weiselová,Jitka
    Mapa oblohy -Sky Map - Himmelskarte 2000.0
    Praha,Kartografie 1995. 1 mapa oboustranná
  • Hlad,Oldřich - Hovorka,František -Sojka,Petr - Weiselová,Jitka
    Mapa oblohy -Sky Map - Himmelskarte 2000.0
    Brno,ZES - Praha,Hvězdárna a planetárium hl.m.Prahy 1998.
    (Sev.a již.obloha natištěna na jedné straně mapy, katalog k mapě v samostatné příloze)
  • Hlad,Oldřich - Pavlousek,Jaroslav
    Mars.
    Praha,Štefánikova hvězdárna /1968/.
    Nestránkováno, černob.obr.,fotogr. v textu. Mapa Marsu v textu.
  • Hlad,Oldřich - Pavlousek,Jaroslav
    Měsíc.
    Praha, Lidová hvězdárna 1968.
    Nestránkováno, černob.obr.,fotogr. v textu.
  • Hlad,Oldřich a kol.
    Návod ke zhotovení amatérského astronomického dalekohledu.
    Praha,Štefánikova hvězdárna 1969.
    39 stran, obr. v textu
  • Hlad,Oldřich - Pavlousek,Jaroslav
    Přehled astronomie.
    Praha,SNTL 1984.
    393 stran, černob.obr.,fotogr. v textu.
  • Hlad,Oldřich - Pavlousek,Jaroslav
    Přehled astronomie. 2.přepr. a dopl.vyd.
    Praha,SNTL 1990.
    427 stran, černob.obr.,fotogr.,tabulky,schémata v textu,barev.fotogr. na příl.
  • Hlad,Oldřich - Hovorka,František - Polechová,Pavla - Weiselová,Jitka
    Severní a jižní hvězdná obloha 2000.0
    Praha, Geodetický a kartografický podnik 1985.
    2 mapy, text 27 stran.
  • Hlad,Oldřich - Weiselová,Jitka
    Souhvězdí naší oblohy.
    Praha,ČTK-Pressfoto pro Hvězdárnu a planetárium hl.m.Prahy, 1986.
    51 karet= map, textová část čes.,rus.,něm.,angl.,pol.,maďar.
  • Hlad,Oldřich - Pavlousek,Jaroslav
    Vesmír jistot a otazníků.
    Praha,ČTK 1978.
    237 stran.
  • Hlad,Oldřich - Vonásek,Milan
    Využití lidových hvězdáren a planetárií ve školní výuce.
    Rokycany,Lidová hvězdárna ve spolupráci s Planetáriem PKOJF Praha 1965. 88 listů.
  • Hlad,Oldřich a kol. (sest.)
    Významné osobnosti v dějinách astronómie na Slovensku.
    I.Zborník referátů z celost. semináře Ul´anka,25-27 april 1989.
    Hurbanovo,Slov.ústredie amatér.astronómie.
    126 stran, černob.fotogr. v textu.

Tiskové prohlášení je možné stáhnout ve formátu MS WordM




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »