Jeden z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších vědců současnosti, britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu.
Věnuje se mimo jiné kosmologii a problematice černých děr. Teorii o vzniku a chování černých děr doplnil v roce 1975 teorií o kvantovém vypařování černých děr (tzv. Hawkingův efekt). V roce 1977 se stal profesorem gravitační fyziky v Cambridge a od roku 1979 je nositelem titulu Lukasiánský profesor matematiky University of Cambridge.
Už v 21 letech (na počátku studia v Oxfordu) se u něj projevily první příznaky nemoci (amyotrofická laterální skleróza), která způsobuje postupné ochrnutí celého těla. V té době mu lékaři dávali maximálně dva roky života (rok 1963). Od roku 1968 je Stephen Hawking upoután na vozíček a od roku 1985 s okolním světem komunikuje jen pomocí speciálního počítače, který generuje elektronický hlas (může pohybovat jen konečky prstů).
Stephen Hawking se i přes své postižení stále aktivně podílí na vědeckém výzkumu, přednáší a vystupuje v televizi. Široké veřejnosti je znám i díky své publikační činnosti. Bestsellerem se stala např. "Stručná historie času" (A Brief History of Time: From the Big Bang to Black Holes, 1988), česky vyšla v roce 1991 a 1997.
I přes své postižení se chce vydat do kosmu. Na letošní rok plánuje let na nižší oběžnou dráhu v rámci komerčních letů SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic (cestu by měl sponzorovat její majitel) a v roce 2009 pak "normální" let do kosmu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé