Jeden z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších vědců současnosti, britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu.
Věnuje se mimo jiné kosmologii a problematice černých děr. Teorii o vzniku a chování černých děr doplnil v roce 1975 teorií o kvantovém vypařování černých děr (tzv. Hawkingův efekt). V roce 1977 se stal profesorem gravitační fyziky v Cambridge a od roku 1979 je nositelem titulu Lukasiánský profesor matematiky University of Cambridge.
Už v 21 letech (na počátku studia v Oxfordu) se u něj projevily první příznaky nemoci (amyotrofická laterální skleróza), která způsobuje postupné ochrnutí celého těla. V té době mu lékaři dávali maximálně dva roky života (rok 1963). Od roku 1968 je Stephen Hawking upoután na vozíček a od roku 1985 s okolním světem komunikuje jen pomocí speciálního počítače, který generuje elektronický hlas (může pohybovat jen konečky prstů).
Stephen Hawking se i přes své postižení stále aktivně podílí na vědeckém výzkumu, přednáší a vystupuje v televizi. Široké veřejnosti je znám i díky své publikační činnosti. Bestsellerem se stala např. "Stručná historie času" (A Brief History of Time: From the Big Bang to Black Holes, 1988), česky vyšla v roce 1991 a 1997.
I přes své postižení se chce vydat do kosmu. Na letošní rok plánuje let na nižší oběžnou dráhu v rámci komerčních letů SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic (cestu by měl sponzorovat její majitel) a v roce 2009 pak "normální" let do kosmu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
