Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Stephen Hawking oslavil pětašedesátiny

Stephen Hawking oslavil pětašedesátiny

Hawking.jpg
Jeden z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších vědců současnosti, britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu.

Věnuje se mimo jiné kosmologii a problematice černých děr. Teorii o vzniku a chování černých děr doplnil v roce 1975 teorií o kvantovém vypařování černých děr (tzv. Hawkingův efekt). V roce 1977 se stal profesorem gravitační fyziky v Cambridge a od roku 1979 je nositelem titulu Lukasiánský profesor matematiky University of Cambridge.

S_Hawking.jpg
Už v 21 letech (na počátku studia v Oxfordu) se u něj projevily první příznaky nemoci (amyotrofická laterální skleróza), která způsobuje postupné ochrnutí celého těla. V té době mu lékaři dávali maximálně dva roky života (rok 1963). Od roku 1968 je Stephen Hawking upoután na vozíček a od roku 1985 s okolním světem komunikuje jen pomocí speciálního počítače, který generuje elektronický hlas (může pohybovat jen konečky prstů).

Stephen Hawking se i přes své postižení stále aktivně podílí na vědeckém výzkumu, přednáší a vystupuje v televizi. Široké veřejnosti je znám i díky své publikační činnosti. Bestsellerem se stala např. "Stručná historie času" (A Brief History of Time: From the Big Bang to Black Holes, 1988), česky vyšla v roce 1991 a 1997.

I přes své postižení se chce vydat do kosmu. Na letošní rok plánuje let na nižší oběžnou dráhu v rámci komerčních letů SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic (cestu by měl sponzorovat její majitel) a v roce 2009 pak "normální" let do kosmu.

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »