Jeden z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších vědců současnosti, britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu.
Věnuje se mimo jiné kosmologii a problematice černých děr. Teorii o vzniku a chování černých děr doplnil v roce 1975 teorií o kvantovém vypařování černých děr (tzv. Hawkingův efekt). V roce 1977 se stal profesorem gravitační fyziky v Cambridge a od roku 1979 je nositelem titulu Lukasiánský profesor matematiky University of Cambridge.
Už v 21 letech (na počátku studia v Oxfordu) se u něj projevily první příznaky nemoci (amyotrofická laterální skleróza), která způsobuje postupné ochrnutí celého těla. V té době mu lékaři dávali maximálně dva roky života (rok 1963). Od roku 1968 je Stephen Hawking upoután na vozíček a od roku 1985 s okolním světem komunikuje jen pomocí speciálního počítače, který generuje elektronický hlas (může pohybovat jen konečky prstů).
Stephen Hawking se i přes své postižení stále aktivně podílí na vědeckém výzkumu, přednáší a vystupuje v televizi. Široké veřejnosti je znám i díky své publikační činnosti. Bestsellerem se stala např. "Stručná historie času" (A Brief History of Time: From the Big Bang to Black Holes, 1988), česky vyšla v roce 1991 a 1997.
I přes své postižení se chce vydat do kosmu. Na letošní rok plánuje let na nižší oběžnou dráhu v rámci komerčních letů SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic (cestu by měl sponzorovat její majitel) a v roce 2009 pak "normální" let do kosmu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Snímek komety C/2025 A6 (Lemmon). Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa se několik měsíců ztrácela ve sluneční záři. Pozorovatelná je opět od začátku druhé dekády srpna, kdy se ukázalo, že je o 3 až 5 magnitud jasnější proti prvotním předpokladům.
