Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Úspěch českých studentů v celosvětové astronomické soutěži
Jan Palouš Vytisknout článek

Úspěch českých studentů v celosvětové astronomické soutěži

Chyť hvězdu je mezinárodní soutěž pro studenty z celého světa organizovaná Evropskou jižní observatoří (ESO - evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli) a Evropskou asociací pro vzdělávání v astronomii (EAAE). Letošní ročník je pátý.

Dne 13. dubna 2007 oznámila Evropská jižní observatoř vítěze. Ze 100 prací od studentů z 22 zemí se na prvním místě umístili studenti Jan Měšťan a Jan Kotek pod vedením učitele Marka Tyle z Gymnázia Písek, kteří zpracovali práci na téma Výzkum a pozorování zatmění Slunce.

Cílem je povzbudit studenty k tomu, aby pracovali společně, poznávali astronomii a objevovali nové poznatky. Každý si může najít něco, co mu je blízké a zapojit se tak do této soutěže. Týmy až do tří studentů mohou napsat projekt o vybraném tématu v astronomii. Ve zvoleném tématu zohledňují také to, jak velké dalekohledy, jaké např. používá ESO, mohou hrát úlohu ve výzkumu zvoleného tématu. Soutěž obsahuje i uměleckou část, ta např. nezbytně nevyžaduje znalost angličtiny. Snahou je podpořit zájem o vědu a astronomii s důrazem na vlastní přínos řešitelů a kolektivní práci. Každý si zde může najít svůj zájem a úroveň. Nejlepší práce posuzuje a vybírá mezinárodní porota.

Dne 13. dubna 2007 oznámila Evropská jižní observatoř vítěze. Ze 100 prací od studentů z 22 zemí se na prvním místě umístili studenti Jan Měšťan a Jan Kotek pod vedením učitele Marka Tyle z Gymnázia Písek, kteří zpracovali práci na téma Výzkum a pozorování zatmění Slunce. Na 19 stránkách jejich práce je vidět, že práce nevznikla od „zeleného stolu“, ale že se tématem probrali od historie přes teorii až po skutečné pozorování u nich ve škole. Vítězný tým si bude moci užít ceny pro vítěze. Tou je cesta na nejvýkonnější hvězdárnu světa – hvězdárnu Evropské jižní observatoře v Chile na Mount Paranalu. Vítězové na pozvání Evropské jižní observatoře absolvují týdenní cestu - poletí na jižní polokouli, kde stráví pozorovací noc u nejvýkonnějšího dalekohledu světa.

Jméno Jana Měšťana není neznámé. V roce 2004 se spolu se svojí sestrou probojoval s videonahrávkou o pozorování přechodu Venuše před Sluncem až do první dvanáctky nejlepších prací a v rámci evropského vzdělávacího projektu Venus Transit 2004 převzali v Paříži cenu poroty. Jan Měšťan se účastní také Astronomické olympiády pořádané Českou astronomickou společností a především pozoruje vlastním dalekohledem. Odkaz na jeho webové stránky je na konci tiskové zprávy.

Zpráva o úspěchu českých studentů přichází shodou okolností v době, kdy senát parlamentu České republiky projednává přístup České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO). Poslanecká sněmovna PČR vyslovila svůj souhlas již 21. března 2007. ESO se zabývá výzkumem vesmíru dalekohledy na jižní polokouli. V chilské poušti zde stojí nejvýkonnější astronomická observatoř na světě. Pro Českou republiku to je nejenom vstupenka do prvotřídní a zcela unikátní kvality astronomického výzkumu na světě, ale také příležitost pro české firmy. Na červen tohoto roku ESO připravuje do Prahy tzv. Industry day, tedy setkání zástupců Evropské jižní observatoře s českými firmami. České firmy získají přehled o možnostech ucházet se o zakázky spojené s náročnými technologiemi.

Neuvěřitelnou shodou okolností se tak sešel úspěch České republiky v podobě prvního postkomunistického státu, který vstupuje do Evropské jižní observatoře, s úspěchem českých studentů, které v soutěži Evropské jižní observatoře vybrala mezinárodní porota jako nejlepší.

Odkazy

Jan Měšťan (oceněný student)
Gymnázium Písek
Evropská jižní observatoř
Stránky soutěže Chyť hvězdu
Mezinárodní asociace pro vzdělávání v astronomii
Astronomický ústav Akademie věd České republiky
Astronomická olympiáda




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »