Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Úspěch českých studentů v celosvětové astronomické soutěži
Jan Palouš Vytisknout článek

Úspěch českých studentů v celosvětové astronomické soutěži

Chyť hvězdu je mezinárodní soutěž pro studenty z celého světa organizovaná Evropskou jižní observatoří (ESO - evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli) a Evropskou asociací pro vzdělávání v astronomii (EAAE). Letošní ročník je pátý.

Dne 13. dubna 2007 oznámila Evropská jižní observatoř vítěze. Ze 100 prací od studentů z 22 zemí se na prvním místě umístili studenti Jan Měšťan a Jan Kotek pod vedením učitele Marka Tyle z Gymnázia Písek, kteří zpracovali práci na téma Výzkum a pozorování zatmění Slunce.

Cílem je povzbudit studenty k tomu, aby pracovali společně, poznávali astronomii a objevovali nové poznatky. Každý si může najít něco, co mu je blízké a zapojit se tak do této soutěže. Týmy až do tří studentů mohou napsat projekt o vybraném tématu v astronomii. Ve zvoleném tématu zohledňují také to, jak velké dalekohledy, jaké např. používá ESO, mohou hrát úlohu ve výzkumu zvoleného tématu. Soutěž obsahuje i uměleckou část, ta např. nezbytně nevyžaduje znalost angličtiny. Snahou je podpořit zájem o vědu a astronomii s důrazem na vlastní přínos řešitelů a kolektivní práci. Každý si zde může najít svůj zájem a úroveň. Nejlepší práce posuzuje a vybírá mezinárodní porota.

Dne 13. dubna 2007 oznámila Evropská jižní observatoř vítěze. Ze 100 prací od studentů z 22 zemí se na prvním místě umístili studenti Jan Měšťan a Jan Kotek pod vedením učitele Marka Tyle z Gymnázia Písek, kteří zpracovali práci na téma Výzkum a pozorování zatmění Slunce. Na 19 stránkách jejich práce je vidět, že práce nevznikla od „zeleného stolu“, ale že se tématem probrali od historie přes teorii až po skutečné pozorování u nich ve škole. Vítězný tým si bude moci užít ceny pro vítěze. Tou je cesta na nejvýkonnější hvězdárnu světa – hvězdárnu Evropské jižní observatoře v Chile na Mount Paranalu. Vítězové na pozvání Evropské jižní observatoře absolvují týdenní cestu - poletí na jižní polokouli, kde stráví pozorovací noc u nejvýkonnějšího dalekohledu světa.

Jméno Jana Měšťana není neznámé. V roce 2004 se spolu se svojí sestrou probojoval s videonahrávkou o pozorování přechodu Venuše před Sluncem až do první dvanáctky nejlepších prací a v rámci evropského vzdělávacího projektu Venus Transit 2004 převzali v Paříži cenu poroty. Jan Měšťan se účastní také Astronomické olympiády pořádané Českou astronomickou společností a především pozoruje vlastním dalekohledem. Odkaz na jeho webové stránky je na konci tiskové zprávy.

Zpráva o úspěchu českých studentů přichází shodou okolností v době, kdy senát parlamentu České republiky projednává přístup České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO). Poslanecká sněmovna PČR vyslovila svůj souhlas již 21. března 2007. ESO se zabývá výzkumem vesmíru dalekohledy na jižní polokouli. V chilské poušti zde stojí nejvýkonnější astronomická observatoř na světě. Pro Českou republiku to je nejenom vstupenka do prvotřídní a zcela unikátní kvality astronomického výzkumu na světě, ale také příležitost pro české firmy. Na červen tohoto roku ESO připravuje do Prahy tzv. Industry day, tedy setkání zástupců Evropské jižní observatoře s českými firmami. České firmy získají přehled o možnostech ucházet se o zakázky spojené s náročnými technologiemi.

Neuvěřitelnou shodou okolností se tak sešel úspěch České republiky v podobě prvního postkomunistického státu, který vstupuje do Evropské jižní observatoře, s úspěchem českých studentů, které v soutěži Evropské jižní observatoře vybrala mezinárodní porota jako nejlepší.

Odkazy

Jan Měšťan (oceněný student)
Gymnázium Písek
Evropská jižní observatoř
Stránky soutěže Chyť hvězdu
Mezinárodní asociace pro vzdělávání v astronomii
Astronomický ústav Akademie věd České republiky
Astronomická olympiáda




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »