Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie proběhne za rok v Praze
Jan Palouš Vytisknout článek

26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie proběhne za rok v Praze

Ve dnech 14. - 25. srpna 2006, tedy přesně za rok, se v České republice uskuteční 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). Toto vrcholné světové zasedání astronomů se koná jednou za tři roky a do hostitelské země se vždy sjede několik tisíc astronomů z celého světa. Nad pražským valným shromážděním Mezinárodní astronomické unie převzali záštitu president republiky Václav Klaus, předseda Akademie věd Václav Pačes, rektor University Karlovy Ivan Wilhelm, rektor Českého vysokého učení technického Jiří Witzany, rektor Masarykovy university v Brně Petr Fiala a primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

Naposledy se tento vrcholný kongres u nás konal v roce 1967. Tehdy, při 13. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie, byl uveden do provozu náš největší dalekohled. Od té doby prošel již několika modernizacemi a stále pracuje na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Dalekohled má průměr hlavního zrcadla 2 m, hmotnost 87 tun a pro spektrální rozbor světla hvězd se u něj využívá ohniskové vzdálenosti 67 m.

Fotografie: Prof. Ronald D. Ekers, president Mezinárodní astronomické unie, při své návštěvě Prahy v březnu 2004, kdy uctil památku světově uznávaného astronoma českého původu Prof. Zdeňka Kopala na Vyšehradském hřbitově.

Mezinárodní astronomická unie je celosvětová organizace profesionálních astronomů. V Unii pracuje 12 vědeckých sekcí, 37 specializovaných komisí a 83 pracovních skupin, které pokrývají různé oblasti astronomie od Slunce a těles Sluneční soustavy až po vzdálené galaxie, studium struktury vesmíru a hledání mimozemského života. Mezinárodní astronomická unie také přiděluje jména nebeským tělesům či vydává stanoviska, zda nově objevené těleso ve Sluneční soustavě lze považovat za planetu či nikoliv. Toto téma bude jistě po nedávných objevech dalších těles na okraji Sluneční soustavy, z nichž jedno je větší než planeta Pluto, na pořadu jednání. Mezinárodní astronomická unie uznala novou planetu naposledy před 75 lety, kdy Američan Clyde Tombaugh objevil Pluto. Právě Pluto má své postavení planety současnými novými objevy silně ohroženo - je totiž jisté, že podle dnešních poznatků planetou není. Nová definice planety je tedy jedním ze současných témat Mezinárodní astronomické unie.

26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které proběhne v srpnu 2006 v České republice, se již intenzivně připravuje. Na programu bude mimo 4 plenárních přednášek předních světových astronomů 6 symposií, 17 kratších setkání, 7 specializovaných tematických zasedání, setkání mladých astronomů, setkání žen - astronomek a řada jednání jednotlivých divizí a komisí Mezinárodní astronomické unie. Kongresové noviny, které budou pro účastníky pražského valného shromáždění po dobu jeho konání příští rok vycházet, ponesou jméno Nuncius Sidereus III a budou tak navazovat na astronomickou minulost českých zemí, kdy Johannes Kepler v roce 1612 publikoval v Praze svůj spis Dissertatio cum Nuncio Sidereo.

Po 39 letech se tedy Praha ve dnech 14. - 25. srpna 2006 opět stane hlavním městem světové astronomie. Česká republika zve astronomy celého světa do města, které se může pochlubit bohatou vědeckou minulostí. Již ve 14. století zde byla založena Karlova universita, na které se astronomie vyučovala. V Praze v průběhu staletí pobývali a pracovali velikáni astronomie a fyziky Tycho Brahe, Johannes Kepler, Christian Doppler, Ernst Mach, Albert Einstein a další.

poster IAU

Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.
předseda Českého národního komitétu astronomického
Astronomický ústav Akademie věd ČR




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »