Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Expedice do Bavorska ke kráteru Ries a Steinheim

Expedice do Bavorska ke kráteru Ries a Steinheim

Během posledního setkání členů SMPH v prvém listopadovém víkendu roku 2006, které proběhlo v prostorách hradecké hvězdárny, se začal rozvíjet návrh týkající se možnosti zájezdu ke kráteru Ries a Steinheim na území Bavorska v Německu. V plánu by byl několikadenní (pravděpodobně víkendový) výlet spojený s bezprostřední návštěvou oblastí, které úzce souvisí s výskytem tektitů na území jižních Čech a jižní Moravy.

Jelikož trasa k této oblasti vede přes jižní Čechy, bude v harmonogramu zájezdu i návštěva tamních nalezišť tektitů, lidově zvaných vltavínů. To jistě potěší geology i nadšence, kteří si budou moci nějaký ten úštěpek přírodního skla nalézt a uschovat do své osobní sbírky. Nutno dodat, že jihočeská pole v oblasti mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi nabízejí i jiné geologické skvosty (jako například křišťál, křemen, záhnědu, turmalín a jiné).

Pro připomenutí trocha teorie. Vltavíny (a Moldavity) jsou přírodní skla (tektity), vzniklá náhlým roztavením povrchových hornin v oblasti dopadu meteoritu před 15 milióny lety (vznikly krátery Ries a Steinheim). Tento roztavený materiál byl v okamžiku dopadu vyvržen do atmosféry a dopadl na místo současných lokalit jako chladnoucí křemičité sklo. Nikoliv však jednolitě, ale v mnoha tisících různotvárných průhledných nerostech (nejčastěji nazelenalé barvy), jejichž celková hmotnost se odhaduje nad 200 tun. Vltavíny jsou známy již z pravěku, kdy se používaly jako řezací nástroje, či jako hroty. O jejich vzniku se však začalo více diskutovat až v první polovině 20. století, kdy již bylo známo nad několik stovek, možná tisíc vzácných "úlovků". Současný počet (sčítající jak muzejní exponáty, tak kusy uložené v soukromých sbírkách) se již odhaduje ve stovkách tisíc. Přesto, byť vltavínové lokality nejsou bezednou studánkou, je možné za den nalézt několik (výjimečně více jak 20) kusů. Většinou jsou to však úlomky či malé "střípky" o hmotnosti pohybující se od několika desítek miligramů až po několik gramů. Největší známé nálezy mají něco přes 100 gramů váhy a vyznačují se bohatou mnohačetnou skulptací a "žilnatou" strukturou. Pro svojí výjimečnost patří mezi vzácné kameny.

Expedice by se mohla uskutečnit někdy na jaře v roce 2007. Vše odvisí na počtu zájemců, podle čehož se bude zajišťovat doprava a samostatný program zájezdu. Víte-li už nyní, že byste se tohoto atraktivního zájezdu chtěli zúčastnit, tak není nic jednoduššího nežli dát o sobě vědět na horalek.petr(at)seznam.cz. Pokud bude dostatečný počet přihlášených zájemců, přibližně počátkem března bychom mohli přihlášeným poskytnout zpřesňující informace o celém zájezdu.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »