Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Před sto lety byla uvedena do provozu ondřejovská hvězdárna

Před sto lety byla uvedena do provozu ondřejovská hvězdárna

cent_plosina_z_CK.jpg
Na 1. srpen 2006, čtrnáct dní před zahájením pražského kongresu Mezinárodní astronomické unie, připadá významné výročí hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Uplyne totiž 100 let od prvního vědeckého pozorování na J.J. Fričem budované nové hvězdárně na vrcholu kopce Manda nad Ondřejovem.

Dokládá to slavnostní zápis J.J. Friče v pozorovacím deníku prof. V. Šafaříka, učitele a přítele bratří Fričů, který je uložen v historickém archivu Astronomického ústavu AV ČR. Podle tohoto zápisu se pozorování zúčastnili J.J. Frič, F. Nušl, B. Mašek, J. Jeništa, V. Pařízek a J. Spíšek. Pozorování bylo provedeno v západním domku se sklopnou střechou nově upraveným cirkumzenitálem s invarovým nosičem zrcátek, originálním přístrojem pro měření průchodu hvězd almukantaratem (tj. kružnicí o stejné výšce nad obzorem) zkonstruovaným Fr. Nušlem a J.J. Fričem. Přístroj tehdy patřil ke světové špičce.

Pozemek pro stavbu nové hvězdárny sice J.J. Frič zakoupil od obce Ondřejov již v roce 1898, avšak trvalo 8 let, než byly provedeny nejnutnější terénní úpravy a postaveny první nejnutnější stavby, především domek pracovny s hodinovým sklepem a pozorovací domek se sklopnou střechou a také jejich propojení kabelem. A tak teprve v noci z 31. července na 1. srpna 1906 bylo možno přikročit k prvnímu vědeckému pozorování na nově budované hvězdárně na vrcholu Mandy. 1. srpen 1906 můžeme tedy považovat za den zahájení regulérních vědeckých pozorování na hvězdárně v Ondřejově.


Na hvězdárnu v Ondřejově, která je součástí Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, se mohou zájemci přijít podívat v rámci exkurzí po hvězdárně, které se konají od května do září každou sobotu a neděli od 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. O víkendu 19. - 20. srpna bude mimořádně zavřeno, protože na hvězdárně budou probíhat exkurze účastníků valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie.

Zcela výjimečně bude hvězdárna otevřena návštěvníkům po všechny všední dny v průběhu konání 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se bude po 39 letech opět konat v Praze - tedy od 14. do 18. a od 21. do 25. srpna 2006 vždy od 10:00 a 15:00. Dodnes největší dalekohled v České republice, reflektor o průměru zrcadlového objektivu 2 m, byl slavnostně zprovozněn právě při 13. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie konaném v Praze v roce 1967. V rámci exkurzí pro veřejnost si tento dalekohled mohou návštěvníci ondřejovské hvězdárny prohlédnout.




O autorovi



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac - prvá štvrť

Mesiac vo farbe, časť mesačných vyvrelých hornín je sfarbená do modra

Další informace »