Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Před sto lety byla uvedena do provozu ondřejovská hvězdárna

Před sto lety byla uvedena do provozu ondřejovská hvězdárna

cent_plosina_z_CK.jpg
Na 1. srpen 2006, čtrnáct dní před zahájením pražského kongresu Mezinárodní astronomické unie, připadá významné výročí hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Uplyne totiž 100 let od prvního vědeckého pozorování na J.J. Fričem budované nové hvězdárně na vrcholu kopce Manda nad Ondřejovem.

Dokládá to slavnostní zápis J.J. Friče v pozorovacím deníku prof. V. Šafaříka, učitele a přítele bratří Fričů, který je uložen v historickém archivu Astronomického ústavu AV ČR. Podle tohoto zápisu se pozorování zúčastnili J.J. Frič, F. Nušl, B. Mašek, J. Jeništa, V. Pařízek a J. Spíšek. Pozorování bylo provedeno v západním domku se sklopnou střechou nově upraveným cirkumzenitálem s invarovým nosičem zrcátek, originálním přístrojem pro měření průchodu hvězd almukantaratem (tj. kružnicí o stejné výšce nad obzorem) zkonstruovaným Fr. Nušlem a J.J. Fričem. Přístroj tehdy patřil ke světové špičce.

Pozemek pro stavbu nové hvězdárny sice J.J. Frič zakoupil od obce Ondřejov již v roce 1898, avšak trvalo 8 let, než byly provedeny nejnutnější terénní úpravy a postaveny první nejnutnější stavby, především domek pracovny s hodinovým sklepem a pozorovací domek se sklopnou střechou a také jejich propojení kabelem. A tak teprve v noci z 31. července na 1. srpna 1906 bylo možno přikročit k prvnímu vědeckému pozorování na nově budované hvězdárně na vrcholu Mandy. 1. srpen 1906 můžeme tedy považovat za den zahájení regulérních vědeckých pozorování na hvězdárně v Ondřejově.


Na hvězdárnu v Ondřejově, která je součástí Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, se mohou zájemci přijít podívat v rámci exkurzí po hvězdárně, které se konají od května do září každou sobotu a neděli od 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. O víkendu 19. - 20. srpna bude mimořádně zavřeno, protože na hvězdárně budou probíhat exkurze účastníků valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie.

Zcela výjimečně bude hvězdárna otevřena návštěvníkům po všechny všední dny v průběhu konání 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se bude po 39 letech opět konat v Praze - tedy od 14. do 18. a od 21. do 25. srpna 2006 vždy od 10:00 a 15:00. Dodnes největší dalekohled v České republice, reflektor o průměru zrcadlového objektivu 2 m, byl slavnostně zprovozněn právě při 13. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie konaném v Praze v roce 1967. V rámci exkurzí pro veřejnost si tento dalekohled mohou návštěvníci ondřejovské hvězdárny prohlédnout.




O autorovi



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Duha při západu Slunce

Duha při západu Slunce, před Hlavním nádražím v Brně.

Další informace »