Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Netopýři, tma a hvězdy v pražské ZOO tuto sobotu

Netopýři, tma a hvězdy v pražské ZOO tuto sobotu

V sobotu 13. srpna 2005 od 11.00 přibližně do 23.00 se v pražské zoologické zahradě uskuteční Den netopýrů. Letos se koná ve spolupráci pražské ZOO s Českou astronomickou společností. Zoologická zahrada Praha připravila soutěže a zajímavá povídání o tajuplných nočních letcích, Česká astronomická společnost zase pozorování oblohy dalekohledy a informace o civilizačním problému - světelném znečištění.

Od 11:00 do 19:00 pozorování Slunce (sluneční fotosféry a chromosféry) a pozemských objektů. Na stanovišti budou veřejnosti zodpovídány dotazy a k dispozici budou také informační materiály o světelném znečištění.

20:30 přednáška a diskuse o netopýrech (ZOO Praha) a přednáška o světelném znečištění a zajímavostech letní oblohy (Česká astronomická společnost).

Od 21:00 do 23:00 pozorování noční oblohy dalekohledy, odchyt netopýrů.

Upozornění: přednášky a večerní pozorování s odchytem netopýrů jsou určeny pouze pro předem objednané zájemce! Kontakt přes ZOO Praha.

Na akci s Českou astronomickou společností spolupracuje firma SUPRA Praha, s.r.o., která poskytla pozorovací techniku.

Česká astronomická společnost již od roku 2001 upozorňuje odbornou i širokou veřejnost na stále se zvyšující úroveň světelného znečištění. Od roku 2002 tuto oblast ochrany životního prostředí ošetřuje sice zákon, ale nedostatečnou měrou. Astronomové upozornili na tento problém, ale problematika světelného znečištění, tedy rušivého světla v nočním ovzduší, je mnohem více záležitostí jiných oborů. Jde o komplexní ochranu nočního životního prostředí, o příjemný život lidí v městech a obcích, o zdravotní aspekty, o bezpečnost silniční dopravy. Účelné svícení místo nevhodných světelných zdrojů, které chodce a řidiče oslňují a zbytečně svítí i do směrů, kam nemusejí a nemají, by mělo být co nejdříve samozřejmostí než výjimkou.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »