Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Tomáš Metelka Ostatní

Superpočítač pro NASA - PROJEKT COLUMBIA

nasacomp.jpg
Vesmírná agentura NASA má dostat vysoce výkonný superpočítač, s jehož podporou má simulovat shuttle misi Columbia, která v roce 2003 skončila katastrofou. Projekt Columbia, jak byl nový superpočítač pojmenován, postaví NASA na světovou špici výpočetního výkonu superpočítačů. Jeho prvním úkolem, má být provedení 10 kompletních simulací letu a havárie raketoplánu. Nebude to samozřejmě jeho jediný úkol, nový superpočítač bude agentuře pomáhat modelovat lety dalších budoucích misí, výpočty pro konstrukce kosmických zařízení nebo provozovat klimatické a podnební výzkumy.
František Martinek Ostatní

Ludvík Očenášek - 55. výročí úmrtí

ocenaseksp5.jpg
V roce 1930 vzlétly v Praze na Bílé hoře do výšky 1,5 km první československé rakety, jejichž délka byla kolem půl metru. Navrhl je, vyrobil a vyzkoušel všestranný technik Ludvík Očenášek (4. 8. 1872 - 10. 8. 1949), od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo 55 let.
Tomáš Metelka Ostatní

Výdaje na astronomii v UK čelí rozpočtovému dilematu

Velká Británie čelí, jako ostatně kde který stát, dilematu, zda a v jaké výši financovat další rozvojové programy spojené s kosmem. Například by musela utratit každoročně nejméně 25 milionů liber, aby se udržela na předním místě v programech přistání na Marsu s návratem geologických vzorků zpět na Zemi. A takovou částku by pravděpodobně mohli uvolnit jen na základě škrtů v jiných oblastech, například v programu stavby velkých teleskopů.

František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí rozšiřuje své služby veřejnosti

HVM-01.jpg
V současné době není problém si prostřednictvím Internetu prohlédnout fotografie planet, různých mlhovin, hvězdokup, galaxií a dalších vesmírných útvarů. Vesměs se jedná o snímky, pořízené velkými dalekohledy, astronomickými družicemi či kosmickými sondami. Ale vždy se jedná pouze o obrázky. Bohatá síť hvězdáren v České republice však umožňuje zájemcům spatřit tato tělesa takříkajíc "na vlastní oči" pomocí dalekohledu. Hvězdárna Valašské Meziříčí rozšiřuje otevírací dobu rovněž na sobotní večery.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 3/2004

povetron-2004-03_.gif
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Nemálo příspěvků v tomto Povětroni je věnováno nebeským úkazům(minulým i budoucím): Petr Soukeník píše o zatmění Měsíce,Jan Veselý o vzácném přechodu Venuše přes Slunce a nechybíani stručný přehled "Dění na obloze".
Jiří Dušek Ostatní

Na výletě u protinožců: Jižní Kříž

Skutečný Kříž (Crux) se nachází vzhledem k "Falešnému kříži" o 45 stupňů východněji. Ač malý, sehrál v minulosti velmi důležitou roli. Polynésané jej využívali při námořní navigaci a stále se také součástí Kentaura, zavedeného Klaudiem Ptolemaiem. Těsně nad obzorem byl pozorovatelný i z Jeruzaléma v době ukřižování Krista. Pohled na něj je ale krásný jen tehdy, když se nalézá vysoko nad obzorem. Ovšem i tak nad okolím příliš nevyniká. Leží totiž v rozsáhlé oblasti bohaté na další jasné hvězdy -- v aglomeraci Scorpius-Centaurus. Přesto všechno se stalo souhvězdí Kříže snad nejznámějším útvarem jižní oblohy. Několik států si ho dokonce umístilo na svoji vlajku: Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Papua Nová Guinea a Samoa. A to i přesto, že je se svými 68 stupni čtverečními plošně nejmenším souhvězdím naší oblohy. Oproti tomu největší Hydra má výměru 1303 stupňů čtverečních.

Miloslav Zejda Ostatní

Astrofyzikální praktikum

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně a B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS pořádají

Astrofyzikální praktikum - Spektroskopie proměnných hvězd

Karel Mokrý Ostatní

Mezní hvězdná velikost

Česká astronomická společnost přichází se setkáním, které v České republice dosud chybělo a přesto jej leckdo zná ze stránek časopisu Sky and Telescope. "Sky party" aneb naše setkání "Mezní hvězdná velikost". Nápad vznikl v diskusním elektronickém fóru astroforum.shodam.net. Názvem akce, který předkládáme, chceme dát najevo, že bychom se rádi rok co rok setkávali na místech s temnou oblohou.

Vyplňte prosím Anketu, abychom měli představu o Vašich požadavcích.

Tomáš Tržický Ostatní

přednáška RNDr. Aleny Šolcové

Ve středu 26. května 2004 se uskuteční na Štefánikově hvězdárně na Petříně od 19:00 přednáška RNDr. Aleny Šolcové na aktuální téma "Přechod Venuše přes sluneční disk - Keplerova předpověď, Halleyova metoda a příběhy dřívějších pozorování". Přednášku pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti. Přednáška je přístupná veřejnosti, členové PPČAS mají vstup zdrarma.
Karel Mokrý Ostatní

upgrade serveru II

dnes od 19.00 dojde k plánovanému výpadku serveru. Provoz serveru by po té měl být brzy obnoven; nenastanou-li komplikace, bude to ještě týž večer. Důvodem výpadku je upgrade hardware serveru.

Karel Mokrý Ostatní

upgrade serveru

O víkendu a v několika následujících dench dojde k plánovanému upgradu našeho serveru. Případné výpadky se budeme snažitodstranit co nejrychleji.

Jiří Dušek Ostatní

Na výletě u protinožců: Na moře

Souhvězdí Lodního kýlu je viditelné i z našich zeměpisných šířek. Najdete v něm dvojici otevřených hvězdokup M 46 a M 47, stejně jako zářivou stálici ζ Puppis. Neméně zajímavé objekty se však nacházejí i v té části Lodní zádě, na kterou od nás nikdy nedohlédneme. Na prvním místě jmenujme druhou nejjasnější stálici noční oblohy -- CanopusCarinae). Protože má přibližně stejnou rektascenzi jako hvězda β CMa, o půlnoci kulminuje vždy na přelomu roku. Jako naoranžovělá hvězda by přitom mohla být pozorovatelná již ze 37. stupně severní rovnoběžky. Canopus je hvězdou spektrální třídy F0, jejiž vzdálenost byla trigonometricky změřena na 95 parseků. Zajímavé je, že leží hodně daleko od ekliptiky, proto ji při orientaci v prostoru využívá většina meziplanetárních sond. Navíc je dost izolovaná od podobně jasných stálic, takže ji nelze s ničím splést.
Petr Bartoš Ostatní

Svět knihy 2004

03.jpeg
Svět knihy 2004 je za námi, takže nyní již můžeme hodnotit. Zájem návštěvníků veletrhu předčil naše očekávání, stejně jako zájem o astronomickou literaturu. Velkou pozornost vzbudila výstava Štěpána Kováře "Atlas horských mraků" a několik cílených dotazů směřovalo i na problematiku světelného znečištění ovzduší, ke které byla na stánku instalována vzorová lampa z dílny Ing. Koláře.
Veletrhy s účastí ČAS
Petr Bartoš Ostatní

Astronomická olympiáda 2003-4 ve finále

Dnes bylo dokončeno vyhodnocení 2. kola Astronomické olympiády 2003-4. Přehled studentů, postupujících do závěrečného kola, které se koná 11.6.2004 v prostorách Akademie věd ČR, je zveřejněn na webových stránkách Sekce pro mládež ČAS. V průběhu následujících dnů budou na zmíněných stránkách i další, podrobnější informace o průběhu 2. kola.
Sekce pro mládež ČAS
František Martinek Ostatní

VISIR namontován na dalekohled VLT

nebula_60big_ant_VISIR-instrument_eso.jpg
Astronomové Evropské jižní observatoře ESO na hoře Paranal v Chile přijali 30. 4. 2004 z vesmíru "první světlo" - přesněji řečeno "první teplo" prostřednictvím nového infračerveného detektoru, umístěného na jednom ze čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Zařízení VISIR (VLT Imager and Spectrometer in InfraRed) umožní detekovat například prachové částice ve vzdáleném vesmíru, jejichž teplota se pohybuje v rozmezí od -200 °C do +300 °C.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »