Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Španělský zápisník V
Ivo Míček Vytisknout článek

Španělský zápisník V

Pokračování reportáže z konference JENAM 2004 v Granadě.

Streda rano / den 3.

Jeste k uterku: Bitva o internet vrcholi, je tu 10 pracovist a jsou permanentne v oblezeni a tak se s popisem budu dostavat do skluzu. V hotelu mne sice ujistili, ze mohu internet rovnez pouzivat, ale protoze tam maji jeden stroj a zrovna si tam nejaky host vcera vecer stahoval mp3 do sveho prehravace, tak byla linka tak zahlcena, ze se mi nepodarilo ani po nekolika pokusech pripojit k poste :-(.

Uterni dopoledni blok pokracoval vystoupenim Jose Ortize, ktery rekapituloval stav vyzkumu TNO. Tahle vec je take u nas "doma" a mam k ni "meteorarsky" vztah :-). Ortiz predstavil vysledky HST a VLT, odhadhmotnosti vsech TNOs se pohybuje na urovni 0.1 Mz a odhad dalsich velkych teles predpoklada existenci snad jeste jednoho "Pluta" +/-2, celkove by se melo za Neptunem nachazet cca 10 teles s prumerem vetsim nez 1000km.

Dalsi otazky budou zodpovidany pomoci vyzkumu oblasti za pomoci sondy New Horizon, ktera by mela u Pluta proletet v roce 2015 a dale za prispeni dalkoveho pruzkumu dalekohledy. Jedna z teorii predpoklada moznost existence planety velikosti Marsu na draze cca 60 AU od Slunce. Diky malym rozmerum TNO se dale predpoklada zisk informaci z pozorovani zakrytu hvezd TNO a dale z pozorovani binarnich TNO.

Dalsi vystoupeni patrilo J.Peacockovi z Anglo/australske observatore. Venoval se prehledu vysledku pozorovani velkoskalovych struktur vesmiru a bylo lahudkou sledovat predevsim animace a prostorove modely seskladane z radove stovek tisic promerenych galaxii (rude posuvy, spektra). Uctyhodny vykon si lze predstavit take tak, ze bylo promereno 221 283 rudych posuvu galaxii z useku 2000 deg^2, s tymem 33 lidi z 11 instituci. Novy projekt predpoklada pokracovani - tzn. 8000 deg^2, 600 000 spekter (tj. 40TB dat), hleda se tak dalsi upresneni kosmologickych modelu.

Prestavku po obede jsem stravil diky tomu, ze nebylo mozne se dostat na internet, prochazkou po okoli kongresoveho palace a navstevou vedeckeho mestecka - 10 minut chuze. Mozna znate podobna centra, moje nejoblibenejsi je parizske La Villette, ale toto granadske v sobe navic skryvalo i hvezdarnu.

Jsou to paradoxy - myslel jsem si, ze ze 450 ucastniku JENAM tam bude vic "modrych" batuzku, nakonec jsem se tam nahodne setkal jenom s jednim - prof. Jay M. Pasachoffem (uz o nem byla rec). Je to centrum, ktere nam v CR chybi a jiste by prospelo dalsi propagaci vedy - nenasilnou a objevnou formou v prijemnem prostredi. Rocni navstevnost je zde 45000 lidi, vstupne 4 EUR pro dospele a polovic pro deti, objekt zastresuje vlada a univerzita. Centralni budova obsahuje odkazy na arabsko-maurskou vzdelanost, prakticke pozorovani s astrolabem na umele nebeske sfere a dalsi. Dominantou nadvori je vyhlidkova vez, exponaty ukazujici zakladni principy vyuziti vodni, slunecni a vetrne energie. Dalsi pavilon s restauraci byl venovan docasne expozici anatomie cloveka. Pavilon s tropickymi rostlinami a motyly, venkovni rostliny, geologicke struktury, ekologie, ochrana krajiny / to vse v prijemnem prostredi a v logickem usporadani. Decka se muzou vyradit na houpackach, se kterymi si mohou vyzkouset princip paky, vahy atp. To ze si lze vse osahat, v opticke casti na vse posvitit, je proste pro zapamatovani nejucinnejsi. Nechybi ani velke laboratore, zde si vyucujici muze nechat pripravit serii pokusu a setri tak vlastni skolni vybaveni(ma-li jake)... O pocitacich, internetu, smyckach v projekcnich koutcich nemluve.

Odpoledni blok jsem si vychutnal na asi nejzivejsi prednasce specialisty ESA a HST pro Evropu Larse L.Christensena. Rekapitulace zakladnich pravidel komunikace - tj. komunikace specialistu s komunikacnimi odborniky ("mluvcimi"), s novinari a pochopitelne s verejnosti nemela chybu. Tady mame velke nedostatky. Spravne uvedl, ze absence spravnych informaci vede k sireni informaci tech "druhych" a odklonu k pseudovede. Obchodni model lze aplikovat i v astronomii a nejen v teto vede. Jeji atraktivita srozumitelne vyjadrena zarucuje zajem a podporu ze strany danovych poplatniku - hezky to rekl, ze.

Zaver patril ukrajinskym informacim o aktivitach Kyjevskeho planetaria. Nektere prednasky ale bylu slouceny a zkraceny, takze tady ten dojem byl trochu rozpacity.

Po lehke veceri jsme se presunuli 8 autobusy na prohlidku Alhambry.Organizatori si nas rozdelili na habla a speak do skupinek po 30 a spruvodcem jsme si mohli projit nejhezci mista maurskeho palace a okoli - materialu je tolik, ze se k tomuto vratim pozdeji. Po prohlidce jsme se sesli na recepci v zahradach pod Alhambrou, bylo tam milo a veselo s pribyvajicim casem a ubyvajicim jidlem a pitim... Po pulnoci nas zase odvezly autobusy do centra a den nam tak skoncil.

Související články:
Španělský zápisník IV
Španělský zápisník III
Španělský zápisník II
Španělský zápisník, den -1, 0, 1




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »