Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Španělský zápisník V
Ivo Míček Vytisknout článek

Španělský zápisník V

Pokračování reportáže z konference JENAM 2004 v Granadě.

Streda rano / den 3.

Jeste k uterku: Bitva o internet vrcholi, je tu 10 pracovist a jsou permanentne v oblezeni a tak se s popisem budu dostavat do skluzu. V hotelu mne sice ujistili, ze mohu internet rovnez pouzivat, ale protoze tam maji jeden stroj a zrovna si tam nejaky host vcera vecer stahoval mp3 do sveho prehravace, tak byla linka tak zahlcena, ze se mi nepodarilo ani po nekolika pokusech pripojit k poste :-(.

Uterni dopoledni blok pokracoval vystoupenim Jose Ortize, ktery rekapituloval stav vyzkumu TNO. Tahle vec je take u nas "doma" a mam k ni "meteorarsky" vztah :-). Ortiz predstavil vysledky HST a VLT, odhadhmotnosti vsech TNOs se pohybuje na urovni 0.1 Mz a odhad dalsich velkych teles predpoklada existenci snad jeste jednoho "Pluta" +/-2, celkove by se melo za Neptunem nachazet cca 10 teles s prumerem vetsim nez 1000km.

Dalsi otazky budou zodpovidany pomoci vyzkumu oblasti za pomoci sondy New Horizon, ktera by mela u Pluta proletet v roce 2015 a dale za prispeni dalkoveho pruzkumu dalekohledy. Jedna z teorii predpoklada moznost existence planety velikosti Marsu na draze cca 60 AU od Slunce. Diky malym rozmerum TNO se dale predpoklada zisk informaci z pozorovani zakrytu hvezd TNO a dale z pozorovani binarnich TNO.

Dalsi vystoupeni patrilo J.Peacockovi z Anglo/australske observatore. Venoval se prehledu vysledku pozorovani velkoskalovych struktur vesmiru a bylo lahudkou sledovat predevsim animace a prostorove modely seskladane z radove stovek tisic promerenych galaxii (rude posuvy, spektra). Uctyhodny vykon si lze predstavit take tak, ze bylo promereno 221 283 rudych posuvu galaxii z useku 2000 deg^2, s tymem 33 lidi z 11 instituci. Novy projekt predpoklada pokracovani - tzn. 8000 deg^2, 600 000 spekter (tj. 40TB dat), hleda se tak dalsi upresneni kosmologickych modelu.

Prestavku po obede jsem stravil diky tomu, ze nebylo mozne se dostat na internet, prochazkou po okoli kongresoveho palace a navstevou vedeckeho mestecka - 10 minut chuze. Mozna znate podobna centra, moje nejoblibenejsi je parizske La Villette, ale toto granadske v sobe navic skryvalo i hvezdarnu.

Jsou to paradoxy - myslel jsem si, ze ze 450 ucastniku JENAM tam bude vic "modrych" batuzku, nakonec jsem se tam nahodne setkal jenom s jednim - prof. Jay M. Pasachoffem (uz o nem byla rec). Je to centrum, ktere nam v CR chybi a jiste by prospelo dalsi propagaci vedy - nenasilnou a objevnou formou v prijemnem prostredi. Rocni navstevnost je zde 45000 lidi, vstupne 4 EUR pro dospele a polovic pro deti, objekt zastresuje vlada a univerzita. Centralni budova obsahuje odkazy na arabsko-maurskou vzdelanost, prakticke pozorovani s astrolabem na umele nebeske sfere a dalsi. Dominantou nadvori je vyhlidkova vez, exponaty ukazujici zakladni principy vyuziti vodni, slunecni a vetrne energie. Dalsi pavilon s restauraci byl venovan docasne expozici anatomie cloveka. Pavilon s tropickymi rostlinami a motyly, venkovni rostliny, geologicke struktury, ekologie, ochrana krajiny / to vse v prijemnem prostredi a v logickem usporadani. Decka se muzou vyradit na houpackach, se kterymi si mohou vyzkouset princip paky, vahy atp. To ze si lze vse osahat, v opticke casti na vse posvitit, je proste pro zapamatovani nejucinnejsi. Nechybi ani velke laboratore, zde si vyucujici muze nechat pripravit serii pokusu a setri tak vlastni skolni vybaveni(ma-li jake)... O pocitacich, internetu, smyckach v projekcnich koutcich nemluve.

Odpoledni blok jsem si vychutnal na asi nejzivejsi prednasce specialisty ESA a HST pro Evropu Larse L.Christensena. Rekapitulace zakladnich pravidel komunikace - tj. komunikace specialistu s komunikacnimi odborniky ("mluvcimi"), s novinari a pochopitelne s verejnosti nemela chybu. Tady mame velke nedostatky. Spravne uvedl, ze absence spravnych informaci vede k sireni informaci tech "druhych" a odklonu k pseudovede. Obchodni model lze aplikovat i v astronomii a nejen v teto vede. Jeji atraktivita srozumitelne vyjadrena zarucuje zajem a podporu ze strany danovych poplatniku - hezky to rekl, ze.

Zaver patril ukrajinskym informacim o aktivitach Kyjevskeho planetaria. Nektere prednasky ale bylu slouceny a zkraceny, takze tady ten dojem byl trochu rozpacity.

Po lehke veceri jsme se presunuli 8 autobusy na prohlidku Alhambry.Organizatori si nas rozdelili na habla a speak do skupinek po 30 a spruvodcem jsme si mohli projit nejhezci mista maurskeho palace a okoli - materialu je tolik, ze se k tomuto vratim pozdeji. Po prohlidce jsme se sesli na recepci v zahradach pod Alhambrou, bylo tam milo a veselo s pribyvajicim casem a ubyvajicim jidlem a pitim... Po pulnoci nas zase odvezly autobusy do centra a den nam tak skoncil.

Související články:
Španělský zápisník IV
Španělský zápisník III
Španělský zápisník II
Španělský zápisník, den -1, 0, 1




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »