Výdaje na astronomii v UK čelí rozpočtovému dilematu
Velká Británie čelí, jako ostatně kde který stát, dilematu, zda a v jaké výši financovat další rozvojové programy spojené s kosmem. Například by musela utratit každoročně nejméně 25 milionů liber, aby se udržela na předním místě v programech přistání na Marsu s návratem geologických vzorků zpět na Zemi. A takovou částku by pravděpodobně mohli uvolnit jen na základě škrtů v jiných oblastech, například v programu stavby velkých teleskopů.
Peníze na vědecký výzkum jsou vzácné zdroje, bez ohledu na to co děláte. Je obtížné stanovit priority", řekl profesor Ian Halliday, šéf státní exekutivy přes jadernou fyziku a astronomický výzkum, u příležitosti Mezinárodní letecké přehlídky 2004, ve Farnborough.
Po utracení 45 milionů liber za neúspěšnou misi Beagle 2, nyní žádá ESA rozhodnutí, zda UK uhradí letošní zvýšený příspěvek 5 milionů liber a pak 25 milionů každý rok v rámci programu Aurora. Ale ať se rozhodne tak, či onak, ani zvýšené výdaje na vědu, přislíbené v rámci desetileté strategie vlády, nepokryjí všechny požadavky financující agentury.
Například britští částicoví fyzikové by rádi hráli podstatnější roli v další generaci výstavby lineárního částicového urychlovače. Také astronomové by rádi měli klíčovou roli při stavbě 100 m teleskopu, který by mohl přímo pozorovat planety vzdálených hvězd. A také požadavky na britský příspěvek do ESA určitě porostou.
Nepřipomíná vám to něco co důvěrně znáte? Že by podobnost čistě náhodná? Zdá se, že věda má všude chléb o dvou kůrkách. Jen někde je ten bochník o něco větší.
Zdroj: BBC
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod
