Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens - sestupová dráha a místo přistání určeno

Huygens - sestupová dráha a místo přistání určeno

PIA06172_modest.jpg
Inženýři z NASA a Evropské vesmírné agentury určili aktuální sestupovou dráhu sondy Huygens atmosférou Titanu a předpokládají, že nyní znají místo přistání. Na povrchu největšího Saturnova měsíce by sonda měla spočinout už zítra, 14.ledna.

K povrchu se sonda bude snášet na padáku z výšky 160 km déle než 2 hodiny. Během sestupu, bude fotografovat a měřit parametry atmosféry pomocí pěti vědeckých přístrojů. Pořízená data budou odeslána na sondu Cassini a teprve potom budou přenesena na Zemi. Při sestupu se bude sonda pomalu otáčet, z pořízených snímků tedy bude možné složit panoramatický snímek povrchu. Pomohlo by to vysvětlit podivné formace na povrchu nalezené při předchozím těsném průletu.

Mapa na obrázku (lze zvětšit) ilustruje plánované pokrytí terénu snímky ze Sestupového spektrálního radiometru a kamery, víceúčelového přístroje na palubě sondy. Tento přístroj je jedním ze dvou přístrojů NASA nesených sondou.

Barevné hranice vykreslují oblasti, které budou vyobrazeny v různých rozlišeních tak, jak se sonda bude blížit k povrchu. Vlastní místo přistání sondy Huygens je označeno žlutou tečkou. Oblast přistání se nachází na hranici mezi tmavými a světlými oblastmi povrchu.

Mapa byla sestavena ze snímků získaných 26. října 2004, v rozlišení od 4 do 6 kilometrů na pixel. Pořízeny byly za použití úzkopásmového filtru se středem na 938 nanometrech, tedy na viditelnému světlu blízké infračervená vlnové délce. Tu sice už lidské oko není schopné zaznamenat, nicméně právě toto světlo může proniknout atmosférou Titanu a umožnit tak dohlédnout až na povrch. Snímky byly zpracovány tak, aby vynikly povrchové detaily. Pozorovat však lze jen střídání jasu, nejsou zde pozorovány žádné stíny vzniklé díky vyvýšeným místům povrchu.

Zdroj: NASA/JPL News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »