Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens - sestupová dráha a místo přistání určeno

Huygens - sestupová dráha a místo přistání určeno

PIA06172_modest.jpg
Inženýři z NASA a Evropské vesmírné agentury určili aktuální sestupovou dráhu sondy Huygens atmosférou Titanu a předpokládají, že nyní znají místo přistání. Na povrchu největšího Saturnova měsíce by sonda měla spočinout už zítra, 14.ledna.

K povrchu se sonda bude snášet na padáku z výšky 160 km déle než 2 hodiny. Během sestupu, bude fotografovat a měřit parametry atmosféry pomocí pěti vědeckých přístrojů. Pořízená data budou odeslána na sondu Cassini a teprve potom budou přenesena na Zemi. Při sestupu se bude sonda pomalu otáčet, z pořízených snímků tedy bude možné složit panoramatický snímek povrchu. Pomohlo by to vysvětlit podivné formace na povrchu nalezené při předchozím těsném průletu.

Mapa na obrázku (lze zvětšit) ilustruje plánované pokrytí terénu snímky ze Sestupového spektrálního radiometru a kamery, víceúčelového přístroje na palubě sondy. Tento přístroj je jedním ze dvou přístrojů NASA nesených sondou.

Barevné hranice vykreslují oblasti, které budou vyobrazeny v různých rozlišeních tak, jak se sonda bude blížit k povrchu. Vlastní místo přistání sondy Huygens je označeno žlutou tečkou. Oblast přistání se nachází na hranici mezi tmavými a světlými oblastmi povrchu.

Mapa byla sestavena ze snímků získaných 26. října 2004, v rozlišení od 4 do 6 kilometrů na pixel. Pořízeny byly za použití úzkopásmového filtru se středem na 938 nanometrech, tedy na viditelnému světlu blízké infračervená vlnové délce. Tu sice už lidské oko není schopné zaznamenat, nicméně právě toto světlo může proniknout atmosférou Titanu a umožnit tak dohlédnout až na povrch. Snímky byly zpracovány tak, aby vynikly povrchové detaily. Pozorovat však lze jen střídání jasu, nejsou zde pozorovány žádné stíny vzniklé díky vyvýšeným místům povrchu.

Zdroj: NASA/JPL News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »