Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens - sestupová dráha a místo přistání určeno

Huygens - sestupová dráha a místo přistání určeno

PIA06172_modest.jpg
Inženýři z NASA a Evropské vesmírné agentury určili aktuální sestupovou dráhu sondy Huygens atmosférou Titanu a předpokládají, že nyní znají místo přistání. Na povrchu největšího Saturnova měsíce by sonda měla spočinout už zítra, 14.ledna.

K povrchu se sonda bude snášet na padáku z výšky 160 km déle než 2 hodiny. Během sestupu, bude fotografovat a měřit parametry atmosféry pomocí pěti vědeckých přístrojů. Pořízená data budou odeslána na sondu Cassini a teprve potom budou přenesena na Zemi. Při sestupu se bude sonda pomalu otáčet, z pořízených snímků tedy bude možné složit panoramatický snímek povrchu. Pomohlo by to vysvětlit podivné formace na povrchu nalezené při předchozím těsném průletu.

Mapa na obrázku (lze zvětšit) ilustruje plánované pokrytí terénu snímky ze Sestupového spektrálního radiometru a kamery, víceúčelového přístroje na palubě sondy. Tento přístroj je jedním ze dvou přístrojů NASA nesených sondou.

Barevné hranice vykreslují oblasti, které budou vyobrazeny v různých rozlišeních tak, jak se sonda bude blížit k povrchu. Vlastní místo přistání sondy Huygens je označeno žlutou tečkou. Oblast přistání se nachází na hranici mezi tmavými a světlými oblastmi povrchu.

Mapa byla sestavena ze snímků získaných 26. října 2004, v rozlišení od 4 do 6 kilometrů na pixel. Pořízeny byly za použití úzkopásmového filtru se středem na 938 nanometrech, tedy na viditelnému světlu blízké infračervená vlnové délce. Tu sice už lidské oko není schopné zaznamenat, nicméně právě toto světlo může proniknout atmosférou Titanu a umožnit tak dohlédnout až na povrch. Snímky byly zpracovány tak, aby vynikly povrchové detaily. Pozorovat však lze jen střídání jasu, nejsou zde pozorovány žádné stíny vzniklé díky vyvýšeným místům povrchu.

Zdroj: NASA/JPL News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »