Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens přistává na Titanu

Huygens přistává na Titanu

Přehled očekávaných událostí během sestupu sondy Huygens k povrchu Titanu 14 ledna 2005.

Časové údaje ve středoevropském čase, v době kdy reálně nastanou. Informace o průběhu se na Zemi dostanou se zpožděním 67 minut.

Další informace:
Huygens - sestupová dráha a místo přistání určeno
animace přistání
NASA TV v 9:05 začíná vysílání o misi - rozhovory atp.

Čas (SEČ) Událost
5:44 Časovač spustí palubní elektroniku
Šestinásobně jištěný časovač spustí elektroniku sondy Huygens, zejména zapne vysílač a očekává začátek přenosu.
10:06 Huygens vstupuje do vrchních vrstev atmosféry
Rozhraní mezi atmosférou Titanu a okolním prostorem je definováno ve výšce 1.270 kilometrů nad povrchem měsíce. Do atmosféry sonda vstupuje v relativně strmém úhlu 65°, rychlostí asi šest kilometrů za sekundu. Pokud by byl vstupní úhel příliš strmý, sonda by shořela v atmosféře, pokud by byl úhel příliš malý, sonda by se od atmosféry odrazila jako oblázek od povrchu vody a minula by cíl.
10:10 Vypuštění pilotního padáku
Malý padák je vypuštěn v okamžiku, kdy sonda zjistí, že zpomalila na rychlost okolo 400 metrů za sekundu. Té dosáhne asi 180 kilometrů nad povrchem Titanu. Pilotní padák má jen 2,6 metru v průměru a jeho úkolem je stáhnout zadní ochranný kryt, který chránil sondu před teplem vznikajícím při aerodynamickém brzdění.

Za 2,5 sekundy po rozvinutí se pilotní padák uvolní a odnáší zadní kryt pryč. Teprve pak je vypuštěn a rozvinut hlavní padák o průměru 8,3 metrů.

10:11 Huygens začíná přenos dat k sondě Cassini a uvolňuje přední štít
Ve výšce asi 160 kilometrů nad povrchem se přední štít odhazuje.

Za 42 sekund po odhození pilotního padáku začínají pracovat plnicí kanály plynového chromatografu, hmotnostního spektrometru a Pyrolyseru (sběrač aerosolů), jsou rozvinuta ramena přístrojů pro měření struktury atmosféry.

Kamera sestupového spektrálního radiometru zachytí první panoramatický pohled a pokračuje dále ve snímání obrazů a spektrálních dat během sestupu. Zapíná se Surface Science Package a začínají se měřit vlastnosti atmosféry.

10:25 Odhození hlavního padáku a vypuštění stabilizačního padáku
Stabilizační padák s průměrem 3 metry nyní nahrazuje hlavní padák, protože atmosféra je již tak hustá, že by ve výšce asi 125 kilometrů velký hlavní padák zpomalil sondu natolik, že baterie by sondu po dobu sestupu k povrchu nestačily napájet. Menší stabilizační padák tedy zajistí správnou rychlost sestupu i nashromáždění maximálního množství dat.
10:42 Aktivace snímače přiblížení povrchu
Až do tohoto bodu byly všechny akce sondy řízeny časovým spínačem. Od výšky 60 kilometrů už je sonda schopna sama zjistit vzdálenost od povrchu použitím dvojice radarových výškoměrů. Sonda neustále kontroluje svoji rotaci i výšku nad povrchem a předává tuto informaci vědeckým přístrojům.
Všechny další časy od tohoto bodu jsou již jen přibližné.
11:50 Plynový chromatograf a hmotnostní spektrometr začíná odběr vzorků atmosféry
Toto je poslední z plně aktivovaných Huygensových přístrojů. Očekává se, že sestup zabere celkem 137 minut, plus - minus 15 minut. Při sestupu bude sonda stále rotovat rychlostí mezi 1 až 20 otáčkami za minutu. To dovolí kameře a dalším přístrojům pořídit panoramatické pohledy okolí sestupujícího kosmického plavidla.
12:23 Je zapnuta lampa sestupového spektrálního radiometru a kamery
Těsně nad povrchem kamerové zařízení sondy zapne světlo. Je to zvláště důležité pro část spektrálního radiometru, protože umožní zjistit přesné složení povrchu Titanu.
12:27 Přistání na povrchu
Tato hodnota se může lišit o plus nebo minus 15 minut. Závisí na tom, jak atmosféra a větry ovlivní sestup sondy na padáku. Huygens dopadne na povrch rychlostí 5 - 6 metrů za sekundu. Sonda může přistát na pevnou plochu skal nebo ledu, případně i do kapaliny. V každém případě je Huygensův povrchový vědecký balík navržen k tomu, aby zachytil každou informaci o povrchu, která může byl určena ve zbývajících pár minutách, po které má Huygens na povrchu pracovat.
14:37 Cassini zastavuje sběr dat
Místo místo přistání sondy Huygens se skryje za obzorem Titanu (viděno z pohledu orbitální sondy) a Cassini zastavuje sběr dat. Cassini bude poslouchat jestli nezachytí Huygensův signál tak dlouho, dokud bude sebemenší možnost, že se takový signál může objevit. Jakmile místo přistání zmizí za obzorem, je práce ukončena.
15:07 První data jsou odeslána k Zemi
Cassini poprvé otáčí svoji anténu s velkým ziskem směrem k Zemi a odesílá první balík dat.

Signál poletí od Titanu k Zemi celých 67 minut. Okolo 16:14 by měla první data dorazit k Zemi.

Příjem dat je nyní již jen rutina, musí však být zajištěno, že nic z odeslaných dat nebude ztraceno. V takovém případě se přenos dat bude opakovat.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod, provedeny redakční úpravy.




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »