Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens přistává na Titanu

Huygens přistává na Titanu

Přehled očekávaných událostí během sestupu sondy Huygens k povrchu Titanu 14 ledna 2005.

Časové údaje ve středoevropském čase, v době kdy reálně nastanou. Informace o průběhu se na Zemi dostanou se zpožděním 67 minut.

Další informace:
Huygens - sestupová dráha a místo přistání určeno
animace přistání
NASA TV v 9:05 začíná vysílání o misi - rozhovory atp.

Čas (SEČ) Událost
5:44 Časovač spustí palubní elektroniku
Šestinásobně jištěný časovač spustí elektroniku sondy Huygens, zejména zapne vysílač a očekává začátek přenosu.
10:06 Huygens vstupuje do vrchních vrstev atmosféry
Rozhraní mezi atmosférou Titanu a okolním prostorem je definováno ve výšce 1.270 kilometrů nad povrchem měsíce. Do atmosféry sonda vstupuje v relativně strmém úhlu 65°, rychlostí asi šest kilometrů za sekundu. Pokud by byl vstupní úhel příliš strmý, sonda by shořela v atmosféře, pokud by byl úhel příliš malý, sonda by se od atmosféry odrazila jako oblázek od povrchu vody a minula by cíl.
10:10 Vypuštění pilotního padáku
Malý padák je vypuštěn v okamžiku, kdy sonda zjistí, že zpomalila na rychlost okolo 400 metrů za sekundu. Té dosáhne asi 180 kilometrů nad povrchem Titanu. Pilotní padák má jen 2,6 metru v průměru a jeho úkolem je stáhnout zadní ochranný kryt, který chránil sondu před teplem vznikajícím při aerodynamickém brzdění.

Za 2,5 sekundy po rozvinutí se pilotní padák uvolní a odnáší zadní kryt pryč. Teprve pak je vypuštěn a rozvinut hlavní padák o průměru 8,3 metrů.

10:11 Huygens začíná přenos dat k sondě Cassini a uvolňuje přední štít
Ve výšce asi 160 kilometrů nad povrchem se přední štít odhazuje.

Za 42 sekund po odhození pilotního padáku začínají pracovat plnicí kanály plynového chromatografu, hmotnostního spektrometru a Pyrolyseru (sběrač aerosolů), jsou rozvinuta ramena přístrojů pro měření struktury atmosféry.

Kamera sestupového spektrálního radiometru zachytí první panoramatický pohled a pokračuje dále ve snímání obrazů a spektrálních dat během sestupu. Zapíná se Surface Science Package a začínají se měřit vlastnosti atmosféry.

10:25 Odhození hlavního padáku a vypuštění stabilizačního padáku
Stabilizační padák s průměrem 3 metry nyní nahrazuje hlavní padák, protože atmosféra je již tak hustá, že by ve výšce asi 125 kilometrů velký hlavní padák zpomalil sondu natolik, že baterie by sondu po dobu sestupu k povrchu nestačily napájet. Menší stabilizační padák tedy zajistí správnou rychlost sestupu i nashromáždění maximálního množství dat.
10:42 Aktivace snímače přiblížení povrchu
Až do tohoto bodu byly všechny akce sondy řízeny časovým spínačem. Od výšky 60 kilometrů už je sonda schopna sama zjistit vzdálenost od povrchu použitím dvojice radarových výškoměrů. Sonda neustále kontroluje svoji rotaci i výšku nad povrchem a předává tuto informaci vědeckým přístrojům.
Všechny další časy od tohoto bodu jsou již jen přibližné.
11:50 Plynový chromatograf a hmotnostní spektrometr začíná odběr vzorků atmosféry
Toto je poslední z plně aktivovaných Huygensových přístrojů. Očekává se, že sestup zabere celkem 137 minut, plus - minus 15 minut. Při sestupu bude sonda stále rotovat rychlostí mezi 1 až 20 otáčkami za minutu. To dovolí kameře a dalším přístrojům pořídit panoramatické pohledy okolí sestupujícího kosmického plavidla.
12:23 Je zapnuta lampa sestupového spektrálního radiometru a kamery
Těsně nad povrchem kamerové zařízení sondy zapne světlo. Je to zvláště důležité pro část spektrálního radiometru, protože umožní zjistit přesné složení povrchu Titanu.
12:27 Přistání na povrchu
Tato hodnota se může lišit o plus nebo minus 15 minut. Závisí na tom, jak atmosféra a větry ovlivní sestup sondy na padáku. Huygens dopadne na povrch rychlostí 5 - 6 metrů za sekundu. Sonda může přistát na pevnou plochu skal nebo ledu, případně i do kapaliny. V každém případě je Huygensův povrchový vědecký balík navržen k tomu, aby zachytil každou informaci o povrchu, která může byl určena ve zbývajících pár minutách, po které má Huygens na povrchu pracovat.
14:37 Cassini zastavuje sběr dat
Místo místo přistání sondy Huygens se skryje za obzorem Titanu (viděno z pohledu orbitální sondy) a Cassini zastavuje sběr dat. Cassini bude poslouchat jestli nezachytí Huygensův signál tak dlouho, dokud bude sebemenší možnost, že se takový signál může objevit. Jakmile místo přistání zmizí za obzorem, je práce ukončena.
15:07 První data jsou odeslána k Zemi
Cassini poprvé otáčí svoji anténu s velkým ziskem směrem k Zemi a odesílá první balík dat.

Signál poletí od Titanu k Zemi celých 67 minut. Okolo 16:14 by měla první data dorazit k Zemi.

Příjem dat je nyní již jen rutina, musí však být zajištěno, že nic z odeslaných dat nebude ztraceno. V takovém případě se přenos dat bude opakovat.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod, provedeny redakční úpravy.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »