Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



František Martinek Ostatní

Měřil HIPPARCOS vzdálenosti ve vesmíru přesně?

hipparcos-w.jpg
Nedávno uskutečněná měření vzdálenosti otevřené hvězdokupy Plejády (M 45) v souhvězdí Býka učinila přítrž lehké panice, která se šířila v astronomických kruzích od roku 1997. Tehdy se objevily pochybnosti o přesnosti metod, používaných k určování vzdáleností hvězd, a v návaznosti na to o správnosti našich představ o velikosti a vývoji vesmíru. Jak prohlásil Valerij Makarov z Kalifornského technologického institutu (Caltech), veškerá určení vzdáleností velmi vzdálených objektů vycházejí ze zjištěných vzdáleností objektů blízkých. Jedním z "milníků" ve vesmíru je vzdálenost hvězdokupy Plejády.
Marek Česal Ostatní

Astronomický seminář učitelů fyziky

Hvězdárna v Rokycanech, HaP Plzeň a Pedagogická fakulta ZČU pořádají Astronomický seminář učitelů fyziky. Cílem semináře je seznámit učitele s novinkami v astronomii, kosmologii, kosmonautice a trochu jim tento obor přiblížit.

Karel Mokrý Ostatní

BBC: rozhovor s Jiřím Grygarem

BBCAstrofyzik Jiří Grygar považuje za zásadní pro budoucnost vesmíru prozkoumat skrytou energii a skrytou hmotu.

V únoru 2003 zveřejnili američtí odborníci první výsledky dvou opakovaných přehlídek celé oblohy, které vykonala americká kosmická sonda Wilkinson. Tato data o stáří a struktuře vesmíru posloužila ke zpřesnění znalostí o tom, jak dlouho kosmos existuje. Dnes s chybou pouhých dvou procent víme, že vesmír je stár třináct celých a sedm desetin miliardy let.

Celý rozhovor je dostupný na stránkách BBC. Rozhovor je na stránkách i ve fomátu mp3.

Jiří Dušek Ostatní

Odkud se vzala?

160104c.jpg
Severní hvězdnou oblohu pokreslili pravěcí lidé nejrůznějšími bytostmi, obrazci i předměty denní potřeby už dávno před vynálezem písma. Snad v době, kdy v jeskyních krotili oheň, poznávali vlastnosti fantastického kola a určovali chod ročních období pomocí zapadajícího Slunce. Jak to ale bylo s oblohou jižní? Kdo vzal ono pomyslné nebeské pero a načrtl u protinožců mezi blyštivé stálice nebeská znamení?
Jiří Dušek Ostatní

Astronomická korespondenční soutěž 2004

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně pořádá letos již 5. ročník Astronomické korespondenční soutěže. Soutěž je určena pro talentovanou mládež ve věkové kategorii 12 až 15 let (kromě věkového omezení tu žádné jiné není). Úkolem soutěžících je v době do 4. června 2004 vyřešit teoretické i praktické úlohy z astronomie.

Vladimír Kocour Ostatní

Východočeská skupina pozorovatelů planet

Oposici Marsu v létě a na podzim 2003 sledovala Východočeská skupina pozorovatelů planet. V čase od 8. června 2003 do 7. prosince 2003 pořídilo 7 pozorovatelů celkem 71 kreseb. Na stránku přispěli: Bohumil Ruprecht, Jan Mocek, Jan Skalický, Kamil Fry, Petr Horálek, Vladimír Kocour a Zdeněk Bleha. S výjimkou 13-cm refraktoru hvězdárny ve Stradouni (pan Ruprecht) byly použity hlavně zrcadlové dalekohledy. Největším použitým přístrojem byl hlavní dalekohled hvězdárny v Pardubicích, Cassegrain o průměru 42 cm. Největší použité zvětšení bylo 270x (s Newtonem 30,5 cm Vladimíra Kocoura).

František Martinek Ostatní

Nový ruský radioteleskop

Mohutný přístroj pro výzkum vzdáleného vesmíru získali ruští astronomové po dokončení montáže radioastronomického komplexu "Kvazar". Jedná se v podstatě o radiový interferometr, jehož třetí radioteleskop byl dokončen v burjatské osadě Bodary ve východní části Sibiře, poblíž jezera Bajkal. Další dva stejné radioteleskopy se nacházejí poblíž Sankt Petěrburgu a na severním Kavkaze. Průměr jednotlivých radioteleskopů je 32 m, výška 40 m.

Petr Bartoš Ostatní

Kosmické rozhledy v roce 2004

Vážení čtenáři,
s končícím rokem 2003 vyvstává před námi opět moment zamyšlení, jak dále s Kosmickými rozhledy. Uplynulý rok byl pro nás především ve znamení stále rostoucího množství článků pro Kosmické rozhledy a především také ve zkvalitnění tisku.

Kosmické rozhledy >> web - kr.astro.cz
Miloš Motejl Ostatní

předváděcí akce Meade

Zveme Vás na předváděcí akci Meade dalekohledů a příslušenství, která proběhne :11.12. 2003 od 13:00 do 19:00 ve Fotocentru Milan Škoda, Vodičkova 37 - Palác Langhans, v Praze.

Akce bude probíhat formou konzultací s příchozími zájemci.

K vidění bude kamera LPI + Autostar Suite + 8"LX200GPS (jedná se o první vzorek kamery LPI + Autostar Suite od Meade). Během prosince budou připravovány české návody - jsou velmi obsáhlé. Definitivní termín dodání kamer na český trh je leden 2004.

Petr Bartoš Ostatní

1. kolo Astronomické olympiády končí

Máme tady pomalu konec listopadu a tím se nám chýlí ke konci i 1. kolo Astronomické olympiády. Ještě dnes nebo zítra je tedy čas odeslat na adresu České astronomické společnosti jeho výsledky.

Pro všechny pak přidávám informaci, že výsledky 1. kola Astronomické olympiády budou zveřejněny do konce roku 2003 na webu: Sekce pro mládež ČAS
Tomáš Tržický Ostatní

Vzpomínky na Toulky (s) ČASem jihozápadní Anglií

Chladivý podzim je tu a tak není od věci potěšit myslvzpomínkou na slunné letní dny. A což teprve na báječný zářijový týden v Anglii? Nevěříte, že je něco takového v zemi pověstné mlhou a deštivým počasím možné? Ano! To, co by mohlo připomínat spíše reklamní slogany cestovních kanceláří mohou potvrdit účastníci akce Pražské pobočky České astronomické společnosti (PP ČAS).

Pavel Suchan Ostatní

Vzpomínkový večer ke 200. výročí narození Christiana Dopplera

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy ve spolupráci s Pražskou pobočkou České astronomické společnosti pořádá ve středu 12. listopadu 2003 na Štefánikově hvězdárně na Petříně od 18:30 Vzpomínkový večer ke 200. výročí narození Christiana Dopplera. Přednáší RNDr. Alena Šolcová na téma Životní osudy a dílo matematika a fyzika Christiana Dopplera a Doc. Ing. Ivan Štoll, CSc. na téma Úloha Dopplerova jevu ve fyzice.
Kamil Hornoch Ostatní

Zpravodaj SMPH 13/2003

V čísle 13/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 6. listopadu 2003 jsou čtenáři informováni o meteorickýchrojích, které můžeme pozorovat kolem novoluní na přelomu listopadu aprosince.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »