Člověk by si mohl podvědomě myslet, že nejjasnější část Mléčné dráhy najde někde v okolí centra Galaxie, tedy v souhvězdí Střelce. Omyl. Nejzajímavější část na nebi a nejjasnější skvrnka vůbec se totiž ukrývá v okolí "hvězdy" η Carinae. Ve skutečnosti se jedná o velmi nápadnou mlhovinu NGC 3372, v jejímž středu leží hvězdička pouze šesté velikosti. Jak ale dokládají historická pozorování, tak slabá vždycky nebyla. Roku 1677 měla dle pozorování Edmonda Halleyho asi čtvrtou velikost, avšak v dubnu 1843 už -0,8 mag a byla na nějakou dobu po Siriovi druhou nejjasnější stálicí. Nakonec však nastal "pád z výsluní". Roku 1868 přestala být viditelná bez dalekohledu a nyní se její hvězdná velikost pohybuje kolem šesti magnitud.
Vyšlo nové číslo časopisu Astropis
Toto číslo je věnováno přechodu Venuše přes Slunce
V neděli 4. dubna 2004 skončil v Litomyšli dvoudenní sjezd České astronomické společnosti. Sjezdového jednání se zúčastnila řada významných hostů, tradičně např. představitelé astronomie na Slovensku - ředitel Astronomického ústavu Slovenské akademie věd Dr. Ján Svoreň a předseda Slovenské astronomické společnosti Dr. Juraj Zverko.
V pondělí 29. března 2004 se přibližně od 19:00 koná tradiční přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Žeň objevů 2003. Přednáška se bude konat v posluchárně M 1 na Matematicko fyzikální fakultě v budově děkanátu, ulice Ke Karlovu 3, Praha 2 (asi 8 minut pěšky od metra C na I. P. Pavlova.
Všechny zájemce srdečně zveme.
Česká astronomická společnost, Město Litomyšl a Tiskový odbor AV ČRsrdečně zvou na tiskovou konferenci "Z Litomyšle do NASA" (světově proslulý astronom Zdeněk Kopal by se letos dožil 90 let), která se uskuteční v pondělí 29. března 2004 v 10:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.
Česká astronomická společnost a město Litomyšl si Vás dovolují pozvat na pietní shromáždění k uctění památky prof. Zdeňka Kopala, jež se uskuteční na vyšehradském hřbitově Slavín v Praze v pondělí 29. března 2004 od 14 hodin.
Souhvězdí Lodního kýlu je viditelné i z našich zeměpisných šířek. Najdete v něm dvojici otevřených hvězdokup M 46 a M 47, stejně jako zářivou stálici ζ Puppis. Neméně zajímavé objekty se však nacházejí i v té části Lodní zádě, na kterou od nás nikdy nedohlédneme. Na prvním místě jmenujme druhou nejjasnější stálici noční oblohy -- Canopus (α Carinae). Protože má přibližně stejnou rektascenzi jako hvězda β CMa, o půlnoci kulminuje vždy na přelomu roku. Jako naoranžovělá hvězda by přitom mohla být pozorovatelná již ze 37. stupně severní rovnoběžky. Canopus je hvězdou spektrální třídy F0, jejiž vzdálenost byla trigonometricky změřena na 95 parseků. Zajímavé je, že leží hodně daleko od ekliptiky, proto ji při orientaci v prostoru využívá většina meziplanetárních sond. Navíc je dost izolovaná od podobně jasných stálic, takže ji nelze s ničím splést.
