Albert Einstein (1879 - 1955)
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Soukromou amatérskou hvězdárnu SKYMASTER najdete v Hradci Králové v rekreační oblasti Borovinka (blíže na http://www.skymaster.cz). Zahájila svoji činnost na jaře roku 2003 a hvězdárnou již prošlo na několik desítek návštěvníků. V roce 2003 se převážně soustředila na dokončování celé koncepce hvězdárny a v roce 2004 by mělo dojít k definitivnímu dokončení kvalitního astronomického centra pro zájemce s hlubším zájmem o astronomii.
![]() |
Hvězdárna v Rokycanech, HaP Plzeň a Pedagogická fakulta ZČU pořádají Astronomický seminář učitelů fyziky. Cílem semináře je seznámit učitele s novinkami v astronomii, kosmologii, kosmonautice a trochu jim tento obor přiblížit.
Astrofyzik Jiří Grygar považuje za zásadní pro budoucnost vesmíru prozkoumat skrytou energii a skrytou hmotu.
V únoru 2003 zveřejnili američtí odborníci první výsledky dvou opakovaných přehlídek celé oblohy, které vykonala americká kosmická sonda Wilkinson. Tato data o stáří a struktuře vesmíru posloužila ke zpřesnění znalostí o tom, jak dlouho kosmos existuje. Dnes s chybou pouhých dvou procent víme, že vesmír je stár třináct celých a sedm desetin miliardy let.
Celý rozhovor je dostupný na stránkách BBC. Rozhovor je na stránkách i ve fomátu mp3.
![]() |
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně pořádá letos již 5. ročník Astronomické korespondenční soutěže. Soutěž je určena pro talentovanou mládež ve věkové kategorii 12 až 15 let (kromě věkového omezení tu žádné jiné není). Úkolem soutěžících je v době do 4. června 2004 vyřešit teoretické i praktické úlohy z astronomie.
Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti vstupuje do nového roku s novým designem svých internetových stránek.
Oposici Marsu v létě a na podzim 2003 sledovala Východočeská skupina pozorovatelů planet. V čase od 8. června 2003 do 7. prosince 2003 pořídilo 7 pozorovatelů celkem 71 kreseb. Na stránku přispěli: Bohumil Ruprecht, Jan Mocek, Jan Skalický, Kamil Fry, Petr Horálek, Vladimír Kocour a Zdeněk Bleha. S výjimkou 13-cm refraktoru hvězdárny ve Stradouni (pan Ruprecht) byly použity hlavně zrcadlové dalekohledy. Největším použitým přístrojem byl hlavní dalekohled hvězdárny v Pardubicích, Cassegrain o průměru 42 cm. Největší použité zvětšení bylo 270x (s Newtonem 30,5 cm Vladimíra Kocoura).
Mohutný přístroj pro výzkum vzdáleného vesmíru získali ruští astronomové po dokončení montáže radioastronomického komplexu "Kvazar". Jedná se v podstatě o radiový interferometr, jehož třetí radioteleskop byl dokončen v burjatské osadě Bodary ve východní části Sibiře, poblíž jezera Bajkal. Další dva stejné radioteleskopy se nacházejí poblíž Sankt Petěrburgu a na severním Kavkaze. Průměr jednotlivých radioteleskopů je 32 m, výška 40 m.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové