Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výsledky Astronomické olympiády 2003/4

Výsledky Astronomické olympiády 2003/4

Do dnešní půlnoci se zde dozvíte výsledky finále Astronomické olympiády 2003/4, které se uskutečnilo dne 11. června 2004 na půdě Akademie věd ČR.

Pro 50 nejlepších řešitelů Astronomické olympiády dnes začalo v reprezentativním prostředí Akademie věd České republiky v Praze finále doplněné o další program. Finalisté už zpracovali poslední otázky a testy a navštívili Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. V sobotu je čeká exkurze na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, kde budou moci nahlédnout do zákulisí vědeckého astronomického výzkumu. Setkají se tu i s vědeckými pracovníky a profesionálními pozorovateli, kterým budou moci položit zvídavé otázky.
V tuto chvíli jsou již známy výsledky Astronomické olympiády a proběhlo i jejich slavnostní vyhlášení. Diplomy za úspěšné zakončení Astronomické olympiády finalisté přebrali z rukou čestného předsedy České astronomické společnosti RNDr. Jiřího Grygara, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Na finalisty čekaly věcné ceny v podobě astronomických publikací a pomůcek. Nejlepší z nejlepších obdržel astronomický dalekohled značky Celestron v hodnotě 10.000,- Kč.

Nejlepších 5 finalistů uvádíme již zde:
1. místo - Lukáš Cetkovský (ZŠ Ostrava - Bělský Les)
2. místo - Jaromír Bačovský (Gymnázium Brno - Řečkovice)
3. místo - Radek Hrbáček (Gymnázium Brno - Řečkovice)
4. místo - Miloslav Machoň (3. ZŠ Cheb)
5. místo - Alžbeta Černeková (CVČ Púchov, SK)


Nově vznikající Astronomická olympiáda v těchto dnech končí svůj 1. ročník. Odborným garantem Astronomické olympiády je Česká astronomická společnost. Do 1. ročníku Astronomické olympiády se přihlásilo celkem 3 073 účastníků ze 314 škol. Z toho do 2. kola postoupilo 2 323 řešitelů. Do 3. kola postoupilo 50 finalistů. Podrobné informace včetně seznamu finalistů a škol, které reprezentují a jejich konečné umísění, naleznete nejpozději 13. června 2004 na internetové adrese http://mladez.astro.cz.

Na tomto místě si dovolíme poděkovat všem, kteří pomáhali s přípravou, průběhem a zajištěním Astronomické olympiády v ročníku 2003/4, jmenovitě pak:
- Supra Praha, s.r.o. (zastoupení firmy Celestron)
- Společnost Astropis
- Zuzana Bukovská - Tiskový odbor AV ČR
- Astronomický ústav AV ČR
- Akademie věd ČR
- Prof. RNDr. Ivo Volf, CSc., Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta
- RNDr. Miroslav Randa, PhD. - Západočeská univerzita
- RNDr. Jiří Grygar, CSc.
- hvězdárny a planetária, která poskytla rady a pomoc řešitelům
- Jan Kožuško
- Jan Verfl
- Pavol Habuda
- Mgr. Lenka Soumarová
- Tomáš Bezouška
- Štěpán Kovář
- Mgr. Stanislava Bartošová
- řešitelé - žáci, jejich učitelé, školy
- Infocentrum MČ Praha-Kolovraty




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »