Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výsledky Astronomické olympiády 2003/4

Výsledky Astronomické olympiády 2003/4

Do dnešní půlnoci se zde dozvíte výsledky finále Astronomické olympiády 2003/4, které se uskutečnilo dne 11. června 2004 na půdě Akademie věd ČR.

Pro 50 nejlepších řešitelů Astronomické olympiády dnes začalo v reprezentativním prostředí Akademie věd České republiky v Praze finále doplněné o další program. Finalisté už zpracovali poslední otázky a testy a navštívili Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. V sobotu je čeká exkurze na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, kde budou moci nahlédnout do zákulisí vědeckého astronomického výzkumu. Setkají se tu i s vědeckými pracovníky a profesionálními pozorovateli, kterým budou moci položit zvídavé otázky.
V tuto chvíli jsou již známy výsledky Astronomické olympiády a proběhlo i jejich slavnostní vyhlášení. Diplomy za úspěšné zakončení Astronomické olympiády finalisté přebrali z rukou čestného předsedy České astronomické společnosti RNDr. Jiřího Grygara, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Na finalisty čekaly věcné ceny v podobě astronomických publikací a pomůcek. Nejlepší z nejlepších obdržel astronomický dalekohled značky Celestron v hodnotě 10.000,- Kč.

Nejlepších 5 finalistů uvádíme již zde:
1. místo - Lukáš Cetkovský (ZŠ Ostrava - Bělský Les)
2. místo - Jaromír Bačovský (Gymnázium Brno - Řečkovice)
3. místo - Radek Hrbáček (Gymnázium Brno - Řečkovice)
4. místo - Miloslav Machoň (3. ZŠ Cheb)
5. místo - Alžbeta Černeková (CVČ Púchov, SK)


Nově vznikající Astronomická olympiáda v těchto dnech končí svůj 1. ročník. Odborným garantem Astronomické olympiády je Česká astronomická společnost. Do 1. ročníku Astronomické olympiády se přihlásilo celkem 3 073 účastníků ze 314 škol. Z toho do 2. kola postoupilo 2 323 řešitelů. Do 3. kola postoupilo 50 finalistů. Podrobné informace včetně seznamu finalistů a škol, které reprezentují a jejich konečné umísění, naleznete nejpozději 13. června 2004 na internetové adrese http://mladez.astro.cz.

Na tomto místě si dovolíme poděkovat všem, kteří pomáhali s přípravou, průběhem a zajištěním Astronomické olympiády v ročníku 2003/4, jmenovitě pak:
- Supra Praha, s.r.o. (zastoupení firmy Celestron)
- Společnost Astropis
- Zuzana Bukovská - Tiskový odbor AV ČR
- Astronomický ústav AV ČR
- Akademie věd ČR
- Prof. RNDr. Ivo Volf, CSc., Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta
- RNDr. Miroslav Randa, PhD. - Západočeská univerzita
- RNDr. Jiří Grygar, CSc.
- hvězdárny a planetária, která poskytla rady a pomoc řešitelům
- Jan Kožuško
- Jan Verfl
- Pavol Habuda
- Mgr. Lenka Soumarová
- Tomáš Bezouška
- Štěpán Kovář
- Mgr. Stanislava Bartošová
- řešitelé - žáci, jejich učitelé, školy
- Infocentrum MČ Praha-Kolovraty




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »