Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výsledky Astronomické olympiády 2003/4

Výsledky Astronomické olympiády 2003/4

Do dnešní půlnoci se zde dozvíte výsledky finále Astronomické olympiády 2003/4, které se uskutečnilo dne 11. června 2004 na půdě Akademie věd ČR.

Pro 50 nejlepších řešitelů Astronomické olympiády dnes začalo v reprezentativním prostředí Akademie věd České republiky v Praze finále doplněné o další program. Finalisté už zpracovali poslední otázky a testy a navštívili Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. V sobotu je čeká exkurze na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, kde budou moci nahlédnout do zákulisí vědeckého astronomického výzkumu. Setkají se tu i s vědeckými pracovníky a profesionálními pozorovateli, kterým budou moci položit zvídavé otázky.
V tuto chvíli jsou již známy výsledky Astronomické olympiády a proběhlo i jejich slavnostní vyhlášení. Diplomy za úspěšné zakončení Astronomické olympiády finalisté přebrali z rukou čestného předsedy České astronomické společnosti RNDr. Jiřího Grygara, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Na finalisty čekaly věcné ceny v podobě astronomických publikací a pomůcek. Nejlepší z nejlepších obdržel astronomický dalekohled značky Celestron v hodnotě 10.000,- Kč.

Nejlepších 5 finalistů uvádíme již zde:
1. místo - Lukáš Cetkovský (ZŠ Ostrava - Bělský Les)
2. místo - Jaromír Bačovský (Gymnázium Brno - Řečkovice)
3. místo - Radek Hrbáček (Gymnázium Brno - Řečkovice)
4. místo - Miloslav Machoň (3. ZŠ Cheb)
5. místo - Alžbeta Černeková (CVČ Púchov, SK)


Nově vznikající Astronomická olympiáda v těchto dnech končí svůj 1. ročník. Odborným garantem Astronomické olympiády je Česká astronomická společnost. Do 1. ročníku Astronomické olympiády se přihlásilo celkem 3 073 účastníků ze 314 škol. Z toho do 2. kola postoupilo 2 323 řešitelů. Do 3. kola postoupilo 50 finalistů. Podrobné informace včetně seznamu finalistů a škol, které reprezentují a jejich konečné umísění, naleznete nejpozději 13. června 2004 na internetové adrese http://mladez.astro.cz.

Na tomto místě si dovolíme poděkovat všem, kteří pomáhali s přípravou, průběhem a zajištěním Astronomické olympiády v ročníku 2003/4, jmenovitě pak:
- Supra Praha, s.r.o. (zastoupení firmy Celestron)
- Společnost Astropis
- Zuzana Bukovská - Tiskový odbor AV ČR
- Astronomický ústav AV ČR
- Akademie věd ČR
- Prof. RNDr. Ivo Volf, CSc., Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta
- RNDr. Miroslav Randa, PhD. - Západočeská univerzita
- RNDr. Jiří Grygar, CSc.
- hvězdárny a planetária, která poskytla rady a pomoc řešitelům
- Jan Kožuško
- Jan Verfl
- Pavol Habuda
- Mgr. Lenka Soumarová
- Tomáš Bezouška
- Štěpán Kovář
- Mgr. Stanislava Bartošová
- řešitelé - žáci, jejich učitelé, školy
- Infocentrum MČ Praha-Kolovraty




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »