Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  VISIR namontován na dalekohled VLT

VISIR namontován na dalekohled VLT

nebula_60big_ant_VISIR-instrument_eso.jpg
Astronomové Evropské jižní observatoře ESO na hoře Paranal v Chile přijali 30. 4. 2004 z vesmíru "první světlo" - přesněji řečeno "první teplo" prostřednictvím nového infračerveného detektoru, umístěného na jednom ze čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Zařízení VISIR (VLT Imager and Spectrometer in InfraRed) umožní detekovat například prachové částice ve vzdáleném vesmíru, jejichž teplota se pohybuje v rozmezí od -200 °C do +300 °C.

Nová aparatura umožní astronomům pozorovat velice zajímavé astrofyzikální procesy včetně vzniku a vývoje hvězd, které probíhají v oblastech ukrývajících se v oblacích prachu, kam optické dalekohledy nejsou schopny proniknout. Infračervená astronomie umožňuje astronomům studovat "z blízka" tyto jinak neviditelné oblasti. VISIR otevírá další atmosférické okno pro pozorování vesmíru na vlnových délkách 10 až 20 mikrometrů.

Pozemní dalekohledy budou spolupracovat s americkou astronomickou družicí SST (Spitzer Space Telescope), která rovněž studuje vesmír v oboru infračerveného záření. Pozorování kosmickým dalekohledem jsou však limitována průměrem objektivu 85 cm. Družice tak dosahuje desetkrát horšího rozlišení, než umožní jeden z dalekohledů VLT, pojmenovaný Melipal.

VISIR_on_Melipal.jpg
Na obrázku vidíte zařízení VISIR namontované v Cassegrainově ohnisku pod zrcadlem o průměru 8,2 m. Na vývoji detektoru pracovali francouzští a holandští vědci 10 let. Detektor je chlazen na teplotu -250 °C.

Pierre-Olivier Lagage (CEA, Francie), hlavní vedoucí projektu, říká: "Toto je mimořádný den! Je to výsledek mnohaleté práce týmu inženýrů a techniků, kteří dnes mohou být pyšni na svou práci. Se zařízením VISIR budou mít astronomové úžasný dalekohled. Jeho výkon je mimořádný: 20minutové pozorování s detektorem VISIR je srovnatelné s celonočním pozorování pomocí dalekohledu o průměru 4 m."

Zdroj: rednova.com, ESO




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »