Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  VISIR namontován na dalekohled VLT

VISIR namontován na dalekohled VLT

nebula_60big_ant_VISIR-instrument_eso.jpg
Astronomové Evropské jižní observatoře ESO na hoře Paranal v Chile přijali 30. 4. 2004 z vesmíru "první světlo" - přesněji řečeno "první teplo" prostřednictvím nového infračerveného detektoru, umístěného na jednom ze čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Zařízení VISIR (VLT Imager and Spectrometer in InfraRed) umožní detekovat například prachové částice ve vzdáleném vesmíru, jejichž teplota se pohybuje v rozmezí od -200 °C do +300 °C.

Nová aparatura umožní astronomům pozorovat velice zajímavé astrofyzikální procesy včetně vzniku a vývoje hvězd, které probíhají v oblastech ukrývajících se v oblacích prachu, kam optické dalekohledy nejsou schopny proniknout. Infračervená astronomie umožňuje astronomům studovat "z blízka" tyto jinak neviditelné oblasti. VISIR otevírá další atmosférické okno pro pozorování vesmíru na vlnových délkách 10 až 20 mikrometrů.

Pozemní dalekohledy budou spolupracovat s americkou astronomickou družicí SST (Spitzer Space Telescope), která rovněž studuje vesmír v oboru infračerveného záření. Pozorování kosmickým dalekohledem jsou však limitována průměrem objektivu 85 cm. Družice tak dosahuje desetkrát horšího rozlišení, než umožní jeden z dalekohledů VLT, pojmenovaný Melipal.

VISIR_on_Melipal.jpg
Na obrázku vidíte zařízení VISIR namontované v Cassegrainově ohnisku pod zrcadlem o průměru 8,2 m. Na vývoji detektoru pracovali francouzští a holandští vědci 10 let. Detektor je chlazen na teplotu -250 °C.

Pierre-Olivier Lagage (CEA, Francie), hlavní vedoucí projektu, říká: "Toto je mimořádný den! Je to výsledek mnohaleté práce týmu inženýrů a techniků, kteří dnes mohou být pyšni na svou práci. Se zařízením VISIR budou mít astronomové úžasný dalekohled. Jeho výkon je mimořádný: 20minutové pozorování s detektorem VISIR je srovnatelné s celonočním pozorování pomocí dalekohledu o průměru 4 m."

Zdroj: rednova.com, ESO




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zákryt Regula Měsícem

Snímek Měsíce a Regula před zákrytem.

Další informace »