Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  VISIR namontován na dalekohled VLT

VISIR namontován na dalekohled VLT

nebula_60big_ant_VISIR-instrument_eso.jpg
Astronomové Evropské jižní observatoře ESO na hoře Paranal v Chile přijali 30. 4. 2004 z vesmíru "první světlo" - přesněji řečeno "první teplo" prostřednictvím nového infračerveného detektoru, umístěného na jednom ze čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Zařízení VISIR (VLT Imager and Spectrometer in InfraRed) umožní detekovat například prachové částice ve vzdáleném vesmíru, jejichž teplota se pohybuje v rozmezí od -200 °C do +300 °C.

Nová aparatura umožní astronomům pozorovat velice zajímavé astrofyzikální procesy včetně vzniku a vývoje hvězd, které probíhají v oblastech ukrývajících se v oblacích prachu, kam optické dalekohledy nejsou schopny proniknout. Infračervená astronomie umožňuje astronomům studovat "z blízka" tyto jinak neviditelné oblasti. VISIR otevírá další atmosférické okno pro pozorování vesmíru na vlnových délkách 10 až 20 mikrometrů.

Pozemní dalekohledy budou spolupracovat s americkou astronomickou družicí SST (Spitzer Space Telescope), která rovněž studuje vesmír v oboru infračerveného záření. Pozorování kosmickým dalekohledem jsou však limitována průměrem objektivu 85 cm. Družice tak dosahuje desetkrát horšího rozlišení, než umožní jeden z dalekohledů VLT, pojmenovaný Melipal.

VISIR_on_Melipal.jpg
Na obrázku vidíte zařízení VISIR namontované v Cassegrainově ohnisku pod zrcadlem o průměru 8,2 m. Na vývoji detektoru pracovali francouzští a holandští vědci 10 let. Detektor je chlazen na teplotu -250 °C.

Pierre-Olivier Lagage (CEA, Francie), hlavní vedoucí projektu, říká: "Toto je mimořádný den! Je to výsledek mnohaleté práce týmu inženýrů a techniků, kteří dnes mohou být pyšni na svou práci. Se zařízením VISIR budou mít astronomové úžasný dalekohled. Jeho výkon je mimořádný: 20minutové pozorování s detektorem VISIR je srovnatelné s celonočním pozorování pomocí dalekohledu o průměru 4 m."

Zdroj: rednova.com, ESO




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »