Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Superpočítač pro NASA - PROJEKT COLUMBIA

Superpočítač pro NASA - PROJEKT COLUMBIA

nasacomp.jpg
Vesmírná agentura NASA má dostat vysoce výkonný superpočítač, s jehož podporou má simulovat shuttle misi Columbia, která v roce 2003 skončila katastrofou. Projekt Columbia, jak byl nový superpočítač pojmenován, postaví NASA na světovou špici výpočetního výkonu superpočítačů. Jeho prvním úkolem, má být provedení 10 kompletních simulací letu a havárie raketoplánu. Nebude to samozřejmě jeho jediný úkol, nový superpočítač bude agentuře pomáhat modelovat lety dalších budoucích misí, výpočty pro konstrukce kosmických zařízení nebo provozovat klimatické a podnební výzkumy.

Bude to jeden z největších světových, na Linuxu provozovaných superpočítačů. Systém bude mít celkem 500 terabajtů datových skladů SGI InfiniteStorage, to je ekvivalent asi 800.000 CDROM. K výpočtům bude používat až 10.240 procesorů Intel Itanium 2.

NASA doufá, že jim superpočítač pomůže odstranit nedostatky v jeho výpočetní schopnosti, hlavnímu omezení prozkoumání událostí přecházejících a následujících havárii raketoplánu Columbia, při které zahynulo sedm astronautů.

Nový superpočítač naznačuje i nový směr požadavků na jejich konstrukci. Předchozí superpočítače byly konstruovány na základě speciálně vyvinutých specifikací a procesorů. Například dnes nejvýkonnější superpočítač světa, v Japonsku postavený stroj, sloužící jako simulátor Země, byl stavěn 5 let.

Nový stroj NASA bude naopak složen z již existujících a vyráběných počítačů SGI Altix, sestavených do velkých uzlů počítačových clusterů, celkem 20x512 procesorů. K jejich spojení do jednoho výpočetního celku bude použita SGI přepínací technologie a operační systém Linux.

S takovou výpočetní silou bude mít NASA prostředky pro dokonalé plánování a simulaci budoucích misí i pro dalších kritické oblasti vědeckého výzkumu, třeba modelování změn podnebí. Díky konstrukci bude možné pro náročné výpočty najednou využívat celou sdílenou paměť i všechny procesory a tak modelovat více událostí nebo mít k dispozici mnohem více scénářů typu "Co kdyby" a tak předvídat co se stane, když...., případně bude možné výpočetní výkon rozdělit a zpracovávat více různých úloh současně.

To je důležité zejména pro výpočty a grafické zobrazování gravitačních modelů a počasí, které jsou kritické pro raketoplánové mise. Doba výpočtu se zkrátí z týdnů a měsíců na pouhé dny.

SGI již dodala do NASA AMES první tři uzly systému Altix, celý superpočítač má být dokončen do konce tohoto roku. Jeho cena bude 160 milionů USD a po dokončení bude zpřístupněn i dalším vládním agenturám a americkým výzkumným zařízením.

Zdroj : Linux Insider
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »