Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vysoké Tatry jsou po 19. listopadu jiné

Vysoké Tatry jsou po 19. listopadu jiné

Pro ty z vás, kdo jste navštívili Vysoké Tatry, jezdili na Skalnaté Pleso, navštěvovali Astronomický ústav SAV bude příští návštěva Vysokých Tater zřejmě šokem. 19. listopadu 2004 se nad střední Evropou přehnal orkán, jehož následkem je více jak 250 km2 zdevastovaného lesa ve Vysokých Tatrách.

Můžeme nyní jen doufat, že orkán výrazně nepostihl objekty Astronomického ústavu SAV ve Vysokých Tatrách. Pokusíme se zjistit více podrobností, a v případě potřeby vás budeme informovat. Nyní nezbývá než držet palce aby škody byly co nejmenší.

BBC: Podle ministra životního prostředí Lászla Miklóše postihla Tatry největší přírodní katastrofa na Slovensku za posledních sto let. Páteční vichřice úplně zničila části tatranských lesů. Škody se budou podle dosavadních odhadů pohybovat v řádech miliard korun. Některé prognózy tvrdí, že se škody v Tatrách budou odstraňovat až 20 let. "Je naprosto jisté, že charakter Tatranského Národního parku se po této katastrofě zcela změní," konstatoval ministr. Podle jeho názoru bude třeba v budoucnosti v Tatrách preferovat více druhů dřevin tak, aby měly lesy smíšený charakter s větším podílem listnatých stromů. "Můžeme říci, že ty nejcennější lesy zůstaly; nejvíce byly vichřicí postiženy monokulturní smrkové lesy," poznamenal Miklós. Polámané jsou tisíce stromů, na některých místech les zcela zmizel.
Pravda: Kalamitu vo Vysokých Tatrách má na svedomí studený front, ktorý v piatok popoludní prechádzal tatranskou oblasťou, za ktorým vpadol od severozápadu studený vzduch, sprevádzaný zrážkami, ale najmä silným vetrom. Vietor dosiahol v Poprade v nárazoch rýchlosť 123 km/h, čo už je sila orkánu. Na Lomnickom štíte namerali meteorológovia až 166 km/h. Najsilnejší vietor fúkal na Chopku, kde meteorológovia namerali 173 km/h, informoval vedúci meteorologickej stanice Slovenského hydrometeorologického ústavu na popradskom letisku Pavel Záhoranský
Kalamita ve Vysokých Tatrách 19.11.2004 - Zdroj: pravda.sk
Kalamita ve Vysokých Tatrách 19.11.2004 - Zdroj: pravda.sk
Kalamita ve Vysokých Tatrách 19.11.2004 - Zdroj: pravda.sk
Kalamita ve Vysokých Tatrách 19.11.2004 - Zdroj: pravda.sk




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »