Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Měřil HIPPARCOS vzdálenosti ve vesmíru přesně?

Měřil HIPPARCOS vzdálenosti ve vesmíru přesně?

hipparcos-w.jpg
Nedávno uskutečněná měření vzdálenosti otevřené hvězdokupy Plejády (M 45) v souhvězdí Býka učinila přítrž lehké panice, která se šířila v astronomických kruzích od roku 1997. Tehdy se objevily pochybnosti o přesnosti metod, používaných k určování vzdáleností hvězd, a v návaznosti na to o správnosti našich představ o velikosti a vývoji vesmíru. Jak prohlásil Valerij Makarov z Kalifornského technologického institutu (Caltech), veškerá určení vzdáleností velmi vzdálených objektů vycházejí ze zjištěných vzdáleností objektů blízkých. Jedním z "milníků" ve vesmíru je vzdálenost hvězdokupy Plejády.

PleiadyVzdálenost Plejád byla určována poměrně složitým způsobem, kdy se srovnávala jasnost, hmotnost a spektrum hvězd v této soustavě s analogickými blízkými hvězdami, jejichž vzdálenosti se podařilo určit mnohem přesněji jinými metodami, například pomocí tzv. paralaxy. Výsledkem bylo určení vzdálenosti Plejád na 425 světelných let s chybou 12 světelných roků.

Na základě dat z evropské družice HIPPARCOS byla v roce 1997 určena vzdálenost Plejád od Země na 385 světelných let, což je značně menší vzdálenost, než se uvádělo doposud. Tato astronomická družice prováděla v letech 1989 až 1993 měření vzdáleností hvězd metodou určování paralaxy (neprováděla fotografování hvězd jako například Hubblův kosmický teleskop). Družice v podstatě měřila změnu směru, ze kterého přicházelo světlo hvězdy do dalekohledu družice, při pozorování ze dvou protilehlých míst na oběžné dráze kolem Slunce. Družice HIPPARCOS mj. změřila polohy 118 000 hvězd s přesností 100krát lepší než do té doby nejlepší pozemní měření. Kromě toho byly určeny (již s menší přesností) polohy dalšího více než jednoho miliónu hvězd.

Pokud by takto změřená vzdálenost Plejád byla správná, bylo by nutné "přepočítat" vzdálenosti všech známých hvězd a hvězdných soustav. Naštěstí nedávno uveřejněné výsledky pozorování, která prováděli Xiaopei Pan a Mike Shao z Laboratoří tryskového pohonu (JPL) NASA ukázaly, že obavy jsou neopodstatněné.

Otevřená hvězdokupa Plejády je lidem známa již dlouhou dobu. Hovoří se o ní v různých mytologiích. Nazývá se tak 7 dcer Atlase (Atlanta), které Zeus společně s Atlasem a jeho ženou Pleionou proměnil v souhvězdí (seskupení hvězd). A právě nedávno skupina astronomů informovala o závěrech měření vzdálenosti hvězdy Atlas v Plejádách. Již v roce 1974 se zjistilo, že se ve skutečnosti jedná o dvojhvězdu.

K přesnému změření vzdálenosti dvojhvězdy Atlas byly použity výsledky interferometrických měření pomocí dalekohledů na Palomar Observatory a Wilson Observatory. Měření se prováděla po dobu 10 let. Podařilo se přesně určit oběžnou dráhu obou hvězd kolem společného těžiště a jejich vzdálenost od Země, která činí 434 až 446 světelných roků. Možná se někomu zdá, že dosažená přesnost není příliš velká, avšak jiné metody dávají hodnoty zatížené ještě většími chybami.

Informace o tom, že dříve používané metody jsou neadekvátní, byly silně nadhodnoceny. Pokud se týká údajů z astrometrické družice HIPPARCOS, existuje několik vysvětlení. Může se jednat o systematickou chybu, způsobenou navedením družice na jinou oběžnou dráhu, než se původně předpokládalo, v důsledku chybné funkce posledního stupně nosné rakety. Může se taky jednat pouze o izolovaný problém, neboť Plejády zabírají jen malý úsek nebeské klenby. "Výsledky družice HIPPARCOS bych zatím nezpochybňoval," prohlásil William van Altena z Yale Observatory.

Zdroj: newsday.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »