Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Měřil HIPPARCOS vzdálenosti ve vesmíru přesně?

Měřil HIPPARCOS vzdálenosti ve vesmíru přesně?

hipparcos-w.jpg
Nedávno uskutečněná měření vzdálenosti otevřené hvězdokupy Plejády (M 45) v souhvězdí Býka učinila přítrž lehké panice, která se šířila v astronomických kruzích od roku 1997. Tehdy se objevily pochybnosti o přesnosti metod, používaných k určování vzdáleností hvězd, a v návaznosti na to o správnosti našich představ o velikosti a vývoji vesmíru. Jak prohlásil Valerij Makarov z Kalifornského technologického institutu (Caltech), veškerá určení vzdáleností velmi vzdálených objektů vycházejí ze zjištěných vzdáleností objektů blízkých. Jedním z "milníků" ve vesmíru je vzdálenost hvězdokupy Plejády.

PleiadyVzdálenost Plejád byla určována poměrně složitým způsobem, kdy se srovnávala jasnost, hmotnost a spektrum hvězd v této soustavě s analogickými blízkými hvězdami, jejichž vzdálenosti se podařilo určit mnohem přesněji jinými metodami, například pomocí tzv. paralaxy. Výsledkem bylo určení vzdálenosti Plejád na 425 světelných let s chybou 12 světelných roků.

Na základě dat z evropské družice HIPPARCOS byla v roce 1997 určena vzdálenost Plejád od Země na 385 světelných let, což je značně menší vzdálenost, než se uvádělo doposud. Tato astronomická družice prováděla v letech 1989 až 1993 měření vzdáleností hvězd metodou určování paralaxy (neprováděla fotografování hvězd jako například Hubblův kosmický teleskop). Družice v podstatě měřila změnu směru, ze kterého přicházelo světlo hvězdy do dalekohledu družice, při pozorování ze dvou protilehlých míst na oběžné dráze kolem Slunce. Družice HIPPARCOS mj. změřila polohy 118 000 hvězd s přesností 100krát lepší než do té doby nejlepší pozemní měření. Kromě toho byly určeny (již s menší přesností) polohy dalšího více než jednoho miliónu hvězd.

Pokud by takto změřená vzdálenost Plejád byla správná, bylo by nutné "přepočítat" vzdálenosti všech známých hvězd a hvězdných soustav. Naštěstí nedávno uveřejněné výsledky pozorování, která prováděli Xiaopei Pan a Mike Shao z Laboratoří tryskového pohonu (JPL) NASA ukázaly, že obavy jsou neopodstatněné.

Otevřená hvězdokupa Plejády je lidem známa již dlouhou dobu. Hovoří se o ní v různých mytologiích. Nazývá se tak 7 dcer Atlase (Atlanta), které Zeus společně s Atlasem a jeho ženou Pleionou proměnil v souhvězdí (seskupení hvězd). A právě nedávno skupina astronomů informovala o závěrech měření vzdálenosti hvězdy Atlas v Plejádách. Již v roce 1974 se zjistilo, že se ve skutečnosti jedná o dvojhvězdu.

K přesnému změření vzdálenosti dvojhvězdy Atlas byly použity výsledky interferometrických měření pomocí dalekohledů na Palomar Observatory a Wilson Observatory. Měření se prováděla po dobu 10 let. Podařilo se přesně určit oběžnou dráhu obou hvězd kolem společného těžiště a jejich vzdálenost od Země, která činí 434 až 446 světelných roků. Možná se někomu zdá, že dosažená přesnost není příliš velká, avšak jiné metody dávají hodnoty zatížené ještě většími chybami.

Informace o tom, že dříve používané metody jsou neadekvátní, byly silně nadhodnoceny. Pokud se týká údajů z astrometrické družice HIPPARCOS, existuje několik vysvětlení. Může se jednat o systematickou chybu, způsobenou navedením družice na jinou oběžnou dráhu, než se původně předpokládalo, v důsledku chybné funkce posledního stupně nosné rakety. Může se taky jednat pouze o izolovaný problém, neboť Plejády zabírají jen malý úsek nebeské klenby. "Výsledky družice HIPPARCOS bych zatím nezpochybňoval," prohlásil William van Altena z Yale Observatory.

Zdroj: newsday.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »