Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  LOFAR - nový evropský radioteleskop

LOFAR - nový evropský radioteleskop

LOFAR_map_big.jpg
Nový evropský radioteleskop s názvem LOFAR (Low Frequency Array), který je nyní připravován v Holandsku a částečně v Německu, bude po dohotovení v průběhu dvou let největším radioteleskopem svého druhu na světě. Jeho 15 000 samostatných nízkofrekvenčních antén bude rozmístěno v oblasti o průměru 350 km na severu Holandska a části Německa (viz obrázek). Jedna "stanice" radioteleskopu velikosti fotbalového hřiště bude tvořena více než stovkou samostatných antén. Radioteleskop LOFAR bude obsahovat více než 100 takovýchto stanic. Bude pracovat na nízké frekvenci 10 MHz. Jeho efektivní sběrná plocha dosáhne 1 kilometr čtvereční.

Existující radioteleskopy pracují na frekvencích vyšších než 75 MHz. Mají pro to své důvody: zemská ionosféra velmi rušivě ovlivňuje rádiové vlny přicházející z kosmického prostoru a tím "deformuje" obraz vesmíru, který na jejich základě astronomové získají. Z tohoto důvodu bude LOFAR sledovat ionosféru a její vliv na "vzhled" pozorovaných objektů. Jedna část detektorů bude nepřetržitě pozorovat známé kosmické zdroje rádiového záření ve vesmíru a porovnáváním jednotlivých "obrazů" bude vypočítáván vliv ionosféry na rádiové vlny. Tyto informace využije superpočítač uprostřed řady radioteleskopů k "vyčištění" detailních pozorování radiových zdrojů zkoumaných další částí soustavy radioteleskopů.

LOFARnl_640x480.jpg
Tento "trik" umožní pomocí řady radioteleskopů LOFAR zahájit pozorování nejen známých zdrojů, ale objevovat i zdroje nové. Radioteleskop bude v průběhu pozorování znovu a znovu upřesňovat informace o stavu ionosféry, a tím zkvalitňovat astronomické údaje. Na vývoji radioteleskopu se podílela německá astronomická organizace Astron, Max Planck Institute pro radiovou astronomii, U. S. Naval Research Observatory a Massachusetts Institute of Technology´s Haystack Observatory. Zahájení pozorování je naplánováno na rok 2006, kdy Slunce bude v minimu sluneční aktivity a klidná ionosféra urychlí vlastní "vzdělávací" proces radioteleskopu. Očekává se, že v roce 2008 bude radioteleskop LOFAR v plném provozu.

Vědci očekávají mnoho nových objevů, protože radioteleskop LOFAR otevírá velkou neznámou oblast elektromagnetického spektra. Bude pracovat s rozlišením jedné obloukové vteřiny (1"). Každá stanice bude detekovat radiový signál na frekvencích 10 až 240 MHz, digitalizovat získaná data a předávat je prostřednictvím sítě z optických vláken rychlostí 768 Gbit za sekundu do centrálního počítače. Počítač bude vyvinut ve spolupráci s IBM.

Radioteleskop LOFAR je označován jako zařízení nové generace. Jeho výstavba bude stát asi 75 miliónů dolarů. Umožní astronomům nahlédnout miliardy let do minulosti vesmíru.

Zdroj: astronomy.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »