Nový evropský radioteleskop s názvem LOFAR (Low Frequency Array), který je nyní připravován v Holandsku a částečně v Německu, bude po dohotovení v průběhu dvou let největším radioteleskopem svého druhu na světě. Jeho 15 000 samostatných nízkofrekvenčních antén bude rozmístěno v oblasti o průměru 350 km na severu Holandska a části Německa (viz obrázek). Jedna "stanice" radioteleskopu velikosti fotbalového hřiště bude tvořena více než stovkou samostatných antén. Radioteleskop LOFAR bude obsahovat více než 100 takovýchto stanic. Bude pracovat na nízké frekvenci 10 MHz. Jeho efektivní sběrná plocha dosáhne 1 kilometr čtvereční.
Existující radioteleskopy pracují na frekvencích vyšších než 75 MHz. Mají pro to své důvody: zemská ionosféra velmi rušivě ovlivňuje rádiové vlny přicházející z kosmického prostoru a tím "deformuje" obraz vesmíru, který na jejich základě astronomové získají. Z tohoto důvodu bude LOFAR sledovat ionosféru a její vliv na "vzhled" pozorovaných objektů. Jedna část detektorů bude nepřetržitě pozorovat známé kosmické zdroje rádiového záření ve vesmíru a porovnáváním jednotlivých "obrazů" bude vypočítáván vliv ionosféry na rádiové vlny. Tyto informace využije superpočítač uprostřed řady radioteleskopů k "vyčištění" detailních pozorování radiových zdrojů zkoumaných další částí soustavy radioteleskopů.
Tento "trik" umožní pomocí řady radioteleskopů LOFAR zahájit pozorování nejen známých zdrojů, ale objevovat i zdroje nové. Radioteleskop bude v průběhu pozorování znovu a znovu upřesňovat informace o stavu ionosféry, a tím zkvalitňovat astronomické údaje. Na vývoji radioteleskopu se podílela německá astronomická organizace Astron, Max Planck Institute pro radiovou astronomii, U. S. Naval Research Observatory a Massachusetts Institute of Technology´s Haystack Observatory. Zahájení pozorování je naplánováno na rok 2006, kdy Slunce bude v minimu sluneční aktivity a klidná ionosféra urychlí vlastní "vzdělávací" proces radioteleskopu. Očekává se, že v roce 2008 bude radioteleskop LOFAR v plném provozu.
Vědci očekávají mnoho nových objevů, protože radioteleskop LOFAR otevírá velkou neznámou oblast elektromagnetického spektra. Bude pracovat s rozlišením jedné obloukové vteřiny (1"). Každá stanice bude detekovat radiový signál na frekvencích 10 až 240 MHz, digitalizovat získaná data a předávat je prostřednictvím sítě z optických vláken rychlostí 768 Gbit za sekundu do centrálního počítače. Počítač bude vyvinut ve spolupráci s IBM.
Radioteleskop LOFAR je označován jako zařízení nové generace. Jeho výstavba bude stát asi 75 miliónů dolarů. Umožní astronomům nahlédnout miliardy let do minulosti vesmíru.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek
„Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.
Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených