Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Co lze vyfotit na Slunci i malým dalekohledem

Co lze vyfotit na Slunci i malým dalekohledem

Asi hodně z Vás si klade otázku, jak velký dalekohled potřebuji na to či ono. A proto zde uveřejníme postupně pár odkazů na stránky, které se zabývají právě touto problematikou, aby jste věděli, co můžete od toho či onoho dalekohledu očekávat. Zaměříme se převážně na cenově dostupná řešení.

Jednou ze stránek kterou najdete na www.skymaster.cz je i nová stránka, která se věnuje fotografování Slunce malým dalekohledem. Cílem není ukázat to nejlepší, co lze vyfotit, ale to co dokáže i běžný amatér dostupnými prostředky. Účelem této galerie je ukázat, co můžete očekávat od jednotlivých typů dalekohledů.

Nyní tam najdete fotografii vyfocenou fotoaparátem NIKON D100 6Mpix upevněným za refraktorem Celestron 102/500 s prodlouženým ohniskem pomocí Barlowovy čočky ATC 3x. Digitální fotoaparát má koeficient přepočtu na kinofilm 1,5x, což znamená výslednou ohniskovou vzdálenost 2,25m. Pro zaclonění Slunce byla použita Baader fólie Astro Solar.

Pozn. NIKON D100 samozřejmě můžete nahradit i relativně levným klasickým fotoaparátem a možná bude výsledek ještě lepší. Cenová hladina ostatních produktů je cirka 10.000 Kč dalekohled, 3.000 Kč Barlow, 500 Kč fólie. Výsledky jsou podle nás velmi slušné a cenová hladina velmi příjemná. Vše je lehce přenosné, skladné, prostě krásně do auta či skříně.

Stránku věnovanou fotografování Slunce najdete zde včetně možnosti si stáhnout originální fotografii v rozlišení 6Mpix.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »