Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomové obdrželi Nobelovu cenu za fyziku

Astronomové obdrželi Nobelovu cenu za fyziku

Tři vědci věnující se novým metodám výzkumu galaxií a hvězd obdrželi Nobelovou cenu za fyziku. Raymond Davis jr. a Masatoshi Koshiba se věnovali detekci neutrin, Riccardo Giacconi byl průkopník astronomie v oboru rentgenového záření.

V prohlášení Švédské královské akademie věd se uvádí: "Letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku získali pomocí velmi malých částic vesmíru k zvýšení vědomostí o těch největších složkách - slunci, hvězdách, galaxiích a supernovách." "Nové poznatky zcela změnily náš pohled na vesmír".

Davis Jr. (univerzita Pensylvania) a Koshiba (univerzita Tokyo) detekovali neutrina - elementární částice bez náboje, které jsou velmi těžko detekovatelné.

Jejich výzkum a následné experimenty dalších vědců umožnil potvrdit teorii o jaderných reakcích probíhajících uvnitř Slunce a ostatních hvězd.

Giacconi (Washington DC.) se věnoval výzkumu detekce gamma záření.


Objev neutrin

Existence neutrin byla poprvé předpovězena v roce 1935 - 25 let před tím, než mohla být jejich existence prokázána. Tato částice vzniká při jaderné fúzi v jádrech hvězd - při slučování vodíku na helium.

Neutrina jsou velmi těžko detekovatelná - nemají elektrický náboj a mají velmi malou hmotnost. Mohou projít miliony kilometrů silnou stěnou vody a nezachytí se v ní. Detektor sestavený Raymondem Davisem zachytil některá - celkem 2000 neutrin pocházejících ze Slunce. To poskytlo důkaz, že v jádru Slunce probíhá jaderná fúze.

Koshiba jako první potvrdil tento výsledek. Zdroj některých jím zachycených neutrin nepocházel ze Slunce. V roce 1987 zachytil několik neutrin pocházejících ze vzdáleného výbuchu supernovy.


Detektor rentgenového záření

Giacconi připravil cestu pro moderní rentgenovou-astronomii, která poskytuje nové, překvapivé poznatky o vesmíru.

Všechny hvězdy, včetně Slunce, emitují záření v různých vlnových délkách - včetně rentgenového záření. Kosmické rentgenové záření neprochází skrz zemskou atmosféru, ale Giacconi umístil detektor do vesmíru a jako první detekoval zdroje rentgenového záření mimo sluneční systém.

Některé zdroje rentgenového záření obsahují černé díry.

V současné době jsou na orbitální dráze dva detektory rentgenového záření - družice Chandra a Newton.

Zdroj: BBC

15.10.2002: Všem čtenářům se omlouváme, v původním znění bylo zaměněno rentgenové záření za gama záření. Děkujeme panu René Hudcovi za upozornění na tuto chybu.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »