Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomové obdrželi Nobelovu cenu za fyziku

Astronomové obdrželi Nobelovu cenu za fyziku

Tři vědci věnující se novým metodám výzkumu galaxií a hvězd obdrželi Nobelovou cenu za fyziku. Raymond Davis jr. a Masatoshi Koshiba se věnovali detekci neutrin, Riccardo Giacconi byl průkopník astronomie v oboru rentgenového záření.

V prohlášení Švédské královské akademie věd se uvádí: "Letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku získali pomocí velmi malých částic vesmíru k zvýšení vědomostí o těch největších složkách - slunci, hvězdách, galaxiích a supernovách." "Nové poznatky zcela změnily náš pohled na vesmír".

Davis Jr. (univerzita Pensylvania) a Koshiba (univerzita Tokyo) detekovali neutrina - elementární částice bez náboje, které jsou velmi těžko detekovatelné.

Jejich výzkum a následné experimenty dalších vědců umožnil potvrdit teorii o jaderných reakcích probíhajících uvnitř Slunce a ostatních hvězd.

Giacconi (Washington DC.) se věnoval výzkumu detekce gamma záření.


Objev neutrin

Existence neutrin byla poprvé předpovězena v roce 1935 - 25 let před tím, než mohla být jejich existence prokázána. Tato částice vzniká při jaderné fúzi v jádrech hvězd - při slučování vodíku na helium.

Neutrina jsou velmi těžko detekovatelná - nemají elektrický náboj a mají velmi malou hmotnost. Mohou projít miliony kilometrů silnou stěnou vody a nezachytí se v ní. Detektor sestavený Raymondem Davisem zachytil některá - celkem 2000 neutrin pocházejících ze Slunce. To poskytlo důkaz, že v jádru Slunce probíhá jaderná fúze.

Koshiba jako první potvrdil tento výsledek. Zdroj některých jím zachycených neutrin nepocházel ze Slunce. V roce 1987 zachytil několik neutrin pocházejících ze vzdáleného výbuchu supernovy.


Detektor rentgenového záření

Giacconi připravil cestu pro moderní rentgenovou-astronomii, která poskytuje nové, překvapivé poznatky o vesmíru.

Všechny hvězdy, včetně Slunce, emitují záření v různých vlnových délkách - včetně rentgenového záření. Kosmické rentgenové záření neprochází skrz zemskou atmosféru, ale Giacconi umístil detektor do vesmíru a jako první detekoval zdroje rentgenového záření mimo sluneční systém.

Některé zdroje rentgenového záření obsahují černé díry.

V současné době jsou na orbitální dráze dva detektory rentgenového záření - družice Chandra a Newton.

Zdroj: BBC

15.10.2002: Všem čtenářům se omlouváme, v původním znění bylo zaměněno rentgenové záření za gama záření. Děkujeme panu René Hudcovi za upozornění na tuto chybu.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 R1 (PANSTARRS)

Širokoúhlý snímek komety C/2023 R1 (PANSTARRS) na pozadí hvězd souhvězdí Štítu. Jasnost zhruba mezi 13. a 14. magnitudou. Na snímku se zachytily i stopy planetek (921) Jovita a (51) Nemausa.

Další informace »