Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomové obdrželi Nobelovu cenu za fyziku

Astronomové obdrželi Nobelovu cenu za fyziku

Tři vědci věnující se novým metodám výzkumu galaxií a hvězd obdrželi Nobelovou cenu za fyziku. Raymond Davis jr. a Masatoshi Koshiba se věnovali detekci neutrin, Riccardo Giacconi byl průkopník astronomie v oboru rentgenového záření.

V prohlášení Švédské královské akademie věd se uvádí: "Letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku získali pomocí velmi malých částic vesmíru k zvýšení vědomostí o těch největších složkách - slunci, hvězdách, galaxiích a supernovách." "Nové poznatky zcela změnily náš pohled na vesmír".

Davis Jr. (univerzita Pensylvania) a Koshiba (univerzita Tokyo) detekovali neutrina - elementární částice bez náboje, které jsou velmi těžko detekovatelné.

Jejich výzkum a následné experimenty dalších vědců umožnil potvrdit teorii o jaderných reakcích probíhajících uvnitř Slunce a ostatních hvězd.

Giacconi (Washington DC.) se věnoval výzkumu detekce gamma záření.


Objev neutrin

Existence neutrin byla poprvé předpovězena v roce 1935 - 25 let před tím, než mohla být jejich existence prokázána. Tato částice vzniká při jaderné fúzi v jádrech hvězd - při slučování vodíku na helium.

Neutrina jsou velmi těžko detekovatelná - nemají elektrický náboj a mají velmi malou hmotnost. Mohou projít miliony kilometrů silnou stěnou vody a nezachytí se v ní. Detektor sestavený Raymondem Davisem zachytil některá - celkem 2000 neutrin pocházejících ze Slunce. To poskytlo důkaz, že v jádru Slunce probíhá jaderná fúze.

Koshiba jako první potvrdil tento výsledek. Zdroj některých jím zachycených neutrin nepocházel ze Slunce. V roce 1987 zachytil několik neutrin pocházejících ze vzdáleného výbuchu supernovy.


Detektor rentgenového záření

Giacconi připravil cestu pro moderní rentgenovou-astronomii, která poskytuje nové, překvapivé poznatky o vesmíru.

Všechny hvězdy, včetně Slunce, emitují záření v různých vlnových délkách - včetně rentgenového záření. Kosmické rentgenové záření neprochází skrz zemskou atmosféru, ale Giacconi umístil detektor do vesmíru a jako první detekoval zdroje rentgenového záření mimo sluneční systém.

Některé zdroje rentgenového záření obsahují černé díry.

V současné době jsou na orbitální dráze dva detektory rentgenového záření - družice Chandra a Newton.

Zdroj: BBC

15.10.2002: Všem čtenářům se omlouváme, v původním znění bylo zaměněno rentgenové záření za gama záření. Děkujeme panu René Hudcovi za upozornění na tuto chybu.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »