Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomové obdrželi Nobelovu cenu za fyziku

Astronomové obdrželi Nobelovu cenu za fyziku

Tři vědci věnující se novým metodám výzkumu galaxií a hvězd obdrželi Nobelovou cenu za fyziku. Raymond Davis jr. a Masatoshi Koshiba se věnovali detekci neutrin, Riccardo Giacconi byl průkopník astronomie v oboru rentgenového záření.

V prohlášení Švédské královské akademie věd se uvádí: "Letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku získali pomocí velmi malých částic vesmíru k zvýšení vědomostí o těch největších složkách - slunci, hvězdách, galaxiích a supernovách." "Nové poznatky zcela změnily náš pohled na vesmír".

Davis Jr. (univerzita Pensylvania) a Koshiba (univerzita Tokyo) detekovali neutrina - elementární částice bez náboje, které jsou velmi těžko detekovatelné.

Jejich výzkum a následné experimenty dalších vědců umožnil potvrdit teorii o jaderných reakcích probíhajících uvnitř Slunce a ostatních hvězd.

Giacconi (Washington DC.) se věnoval výzkumu detekce gamma záření.


Objev neutrin

Existence neutrin byla poprvé předpovězena v roce 1935 - 25 let před tím, než mohla být jejich existence prokázána. Tato částice vzniká při jaderné fúzi v jádrech hvězd - při slučování vodíku na helium.

Neutrina jsou velmi těžko detekovatelná - nemají elektrický náboj a mají velmi malou hmotnost. Mohou projít miliony kilometrů silnou stěnou vody a nezachytí se v ní. Detektor sestavený Raymondem Davisem zachytil některá - celkem 2000 neutrin pocházejících ze Slunce. To poskytlo důkaz, že v jádru Slunce probíhá jaderná fúze.

Koshiba jako první potvrdil tento výsledek. Zdroj některých jím zachycených neutrin nepocházel ze Slunce. V roce 1987 zachytil několik neutrin pocházejících ze vzdáleného výbuchu supernovy.


Detektor rentgenového záření

Giacconi připravil cestu pro moderní rentgenovou-astronomii, která poskytuje nové, překvapivé poznatky o vesmíru.

Všechny hvězdy, včetně Slunce, emitují záření v různých vlnových délkách - včetně rentgenového záření. Kosmické rentgenové záření neprochází skrz zemskou atmosféru, ale Giacconi umístil detektor do vesmíru a jako první detekoval zdroje rentgenového záření mimo sluneční systém.

Některé zdroje rentgenového záření obsahují černé díry.

V současné době jsou na orbitální dráze dva detektory rentgenového záření - družice Chandra a Newton.

Zdroj: BBC

15.10.2002: Všem čtenářům se omlouváme, v původním znění bylo zaměněno rentgenové záření za gama záření. Děkujeme panu René Hudcovi za upozornění na tuto chybu.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »