Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdná navigace

Hvězdná navigace

Vzato kolem a kolem, satelity létající vesmírem využívají stejné metody orientace jako staří námořnící - hvězd. V blízké budoucnosti budou sondy schopné samy vyhodnocovat naměřené pozice a podle výsledků korigovat svůj kurz - nyní se všechny naměřené hodnoty zpracovávají na Zemi a sondám se vysílají informace o změnách kurzu. ESA bude v misi SMART-1 testovat revoluční software OBAN. SMART-1 odstartuje na jaře 2003.

Staří námořnící využívali hvězd jako referenční body ke zjištění, kam míří. Satelity využívají "hvězdného stopaře", který jim umožňuje sledováním typických formací hvězd udržovat jejich orientaci ve vesmíru. Pozice satelitu je vyočítávána z radiových signálů vysílaných mezi Zemí a satelitem. Specialisté naměřené hodnoty zpracují na Zemi a odešlou informace o potřebných změnách kurzu. Tato složitá procedura se po startu SMART-1 změní.

SMART-1 obsahuje mnohem inteligentnější systém, který umožní sondě samostatně určovat její orientaci. Data získaná novou generací "hvězdného stopaře" jsou zpracována a porovnána s mapou hvězdné oblohy uložené přímo v paměti sondy.

Největší revolucí v navigaci sondy je OBAN, nová technologie, která bude testována v průběhu mise SMART-1. OBAN umožní sondě samostatně určit její přesnou pozici ve vesmíru. Jedná se o velmi důležitý krok k nové generaci sond.

Ve chvíli, kdy bude sonda znát svoji přesnou pozici ve vesmíru, bude schopna zvolit nejvýhodnější trajektorii k dosažení určeného cíle. Tímto cílem může být například planeta či jiné těleso. Sonda bude "rozumět" tomu, kde se nachází. Bude schopna se rozhodout, jak se dostat k cíli a v průběhu celé trasy kontrolovat svoji trasu. Tato technologie ušetří velké množství paliva - loď bude provádět korekce trasy průběžně. Potřeba kontroly ze Země bude redukována na minimum.

Vývoj OBAN trval deset let. V průběhu této byl OBAN testován na Zemi, kde zpracovával data přicházející ze satelitů a AMIE. AMIE je specielní kamera sledující blízké asteroidy a planety. V budoucnosti bude OBAN instalován přímo na sondách. SMART-1 bude využívat OBAN a současně i tradičních navigačních metod. Pozemský tým tak bude mít dostatek dat k porovnání výpočtů provedených "na Zemi" a pomocí OBAN.

Po úspěšném otestování umožní OBAN sondám cestovat sluneční soustavou a samostatně se rozhodovat o nejvýhodnější trase. Staří námořníci by takovouto samostatnost určitě podporovali.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »