Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdná navigace

Hvězdná navigace

Vzato kolem a kolem, satelity létající vesmírem využívají stejné metody orientace jako staří námořnící - hvězd. V blízké budoucnosti budou sondy schopné samy vyhodnocovat naměřené pozice a podle výsledků korigovat svůj kurz - nyní se všechny naměřené hodnoty zpracovávají na Zemi a sondám se vysílají informace o změnách kurzu. ESA bude v misi SMART-1 testovat revoluční software OBAN. SMART-1 odstartuje na jaře 2003.

Staří námořnící využívali hvězd jako referenční body ke zjištění, kam míří. Satelity využívají "hvězdného stopaře", který jim umožňuje sledováním typických formací hvězd udržovat jejich orientaci ve vesmíru. Pozice satelitu je vyočítávána z radiových signálů vysílaných mezi Zemí a satelitem. Specialisté naměřené hodnoty zpracují na Zemi a odešlou informace o potřebných změnách kurzu. Tato složitá procedura se po startu SMART-1 změní.

SMART-1 obsahuje mnohem inteligentnější systém, který umožní sondě samostatně určovat její orientaci. Data získaná novou generací "hvězdného stopaře" jsou zpracována a porovnána s mapou hvězdné oblohy uložené přímo v paměti sondy.

Největší revolucí v navigaci sondy je OBAN, nová technologie, která bude testována v průběhu mise SMART-1. OBAN umožní sondě samostatně určit její přesnou pozici ve vesmíru. Jedná se o velmi důležitý krok k nové generaci sond.

Ve chvíli, kdy bude sonda znát svoji přesnou pozici ve vesmíru, bude schopna zvolit nejvýhodnější trajektorii k dosažení určeného cíle. Tímto cílem může být například planeta či jiné těleso. Sonda bude "rozumět" tomu, kde se nachází. Bude schopna se rozhodout, jak se dostat k cíli a v průběhu celé trasy kontrolovat svoji trasu. Tato technologie ušetří velké množství paliva - loď bude provádět korekce trasy průběžně. Potřeba kontroly ze Země bude redukována na minimum.

Vývoj OBAN trval deset let. V průběhu této byl OBAN testován na Zemi, kde zpracovával data přicházející ze satelitů a AMIE. AMIE je specielní kamera sledující blízké asteroidy a planety. V budoucnosti bude OBAN instalován přímo na sondách. SMART-1 bude využívat OBAN a současně i tradičních navigačních metod. Pozemský tým tak bude mít dostatek dat k porovnání výpočtů provedených "na Zemi" a pomocí OBAN.

Po úspěšném otestování umožní OBAN sondám cestovat sluneční soustavou a samostatně se rozhodovat o nejvýhodnější trase. Staří námořníci by takovouto samostatnost určitě podporovali.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »