Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdná navigace

Hvězdná navigace

Vzato kolem a kolem, satelity létající vesmírem využívají stejné metody orientace jako staří námořnící - hvězd. V blízké budoucnosti budou sondy schopné samy vyhodnocovat naměřené pozice a podle výsledků korigovat svůj kurz - nyní se všechny naměřené hodnoty zpracovávají na Zemi a sondám se vysílají informace o změnách kurzu. ESA bude v misi SMART-1 testovat revoluční software OBAN. SMART-1 odstartuje na jaře 2003.

Staří námořnící využívali hvězd jako referenční body ke zjištění, kam míří. Satelity využívají "hvězdného stopaře", který jim umožňuje sledováním typických formací hvězd udržovat jejich orientaci ve vesmíru. Pozice satelitu je vyočítávána z radiových signálů vysílaných mezi Zemí a satelitem. Specialisté naměřené hodnoty zpracují na Zemi a odešlou informace o potřebných změnách kurzu. Tato složitá procedura se po startu SMART-1 změní.

SMART-1 obsahuje mnohem inteligentnější systém, který umožní sondě samostatně určovat její orientaci. Data získaná novou generací "hvězdného stopaře" jsou zpracována a porovnána s mapou hvězdné oblohy uložené přímo v paměti sondy.

Největší revolucí v navigaci sondy je OBAN, nová technologie, která bude testována v průběhu mise SMART-1. OBAN umožní sondě samostatně určit její přesnou pozici ve vesmíru. Jedná se o velmi důležitý krok k nové generaci sond.

Ve chvíli, kdy bude sonda znát svoji přesnou pozici ve vesmíru, bude schopna zvolit nejvýhodnější trajektorii k dosažení určeného cíle. Tímto cílem může být například planeta či jiné těleso. Sonda bude "rozumět" tomu, kde se nachází. Bude schopna se rozhodout, jak se dostat k cíli a v průběhu celé trasy kontrolovat svoji trasu. Tato technologie ušetří velké množství paliva - loď bude provádět korekce trasy průběžně. Potřeba kontroly ze Země bude redukována na minimum.

Vývoj OBAN trval deset let. V průběhu této byl OBAN testován na Zemi, kde zpracovával data přicházející ze satelitů a AMIE. AMIE je specielní kamera sledující blízké asteroidy a planety. V budoucnosti bude OBAN instalován přímo na sondách. SMART-1 bude využívat OBAN a současně i tradičních navigačních metod. Pozemský tým tak bude mít dostatek dat k porovnání výpočtů provedených "na Zemi" a pomocí OBAN.

Po úspěšném otestování umožní OBAN sondám cestovat sluneční soustavou a samostatně se rozhodovat o nejvýhodnější trase. Staří námořníci by takovouto samostatnost určitě podporovali.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »