Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Plenární schůze ČAS

Plenární schůze ČAS

Dne 8.12.2002 tomu bude právě 85 let, co se konala ustavující valná schůze České astronomické společnosti. Za účasti 50 zájemců o astronomii vznikla v posluchárně České techniky v Náplavní ulici 6 naše společnost. Její členskou základnou prošla řada dnes již světově uznávaných osobností a mnoho významných astronomů dnešní doby. Řada z nich stála v jejím čele nebo se aktivně podílela na jejím vedení. V historii české, respektive československé astronomie sehrála naše společnost nezanedbatelnou úlohu.

Dovoluji si Vás proto jménem České astronomické společnosti pozvat na slavnostní Plenární schůzi naší společnosti, která je zároveň malou vzpomínkou na 85. výročí jejího založení.

Slavnostní Plenární schůze se koná ve středu 4. prosince 2002 od 15.00 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, místnost č. 206.

Účast zatím přislíbili všichni předsedové naší společnosti po roce 1989. Pevně věřím, že tato schůze bude příjemným a milým setkáním v předvánočním čase.

Program:

15:00Zahájení
15:10Hlavními hosty jsou bývalí předsedové ČASu
15:30Debata a vzpomínky hostů, čestných členů a dalších, kteří svůj život spojili s ČAS
16:15Světelné znečištění a vývoj okolo vyhlášky Ministerstva životního prostředí - Pavel Suchan
16:30Debata, diskuse
17:00Informace o pojmenování hvězdárny v Jindřichově Hradci po prof. Frant. Nušlovi Informace o konferenci a oslavách 90. let výročí narození prof. Z Kopala Přijetí Astronomické společnosti v Hradci Králové za kolektivního člena ČAS
17:15Přednáška Mgr. Jaroslava Soumara "Tycho Brahe a Johannes Kepler v Praze"
18:45Předpokládaný konec

Srdečně zvu, pokud budete mít zájem o rezervaci místa, prosím nejlépe emailem na adresu : stepan.kovar@astro.cz




O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »